New Learning na pedagogické fakultě University of Illinois

Anotace

S materiály, které vytvořili profesoři Mary Kalantzis a Bill Cope z College of Education, University of Illinois, jsem se poprvé setkal v rámci MOOC kurzu DigitalScholar, v němž byla tato americká univerzita partnerem švýcarské neziskovky The Geneva Learning Foundation. V pozadí šlo o propagaci a případný prodej v Illinois vyvíjeného specializovaného vzdělávacího publikačního prostředí Scholar, které se snaží docela zajímavým způsobem (podporou tvůrčího psaní) aplikovat nejnovější vědecké poznatky spojující pedagogiku s technologiemi. Záměrem organizátorů bylo nechat účastníky s pomocí ostatních vytvořit v tomto prostředí vlastní kurzy tak, aby v okamžiku, kdy je budou chtít zrealizovat, potřebovali placený přístup svých žáků.

Web New Learning byl v kurzu opakovaně použit jako zdroj ke studiu vhodných volně dostupných výukových materiálů. Přijde mi, že by se mohl hodit každému, kdo se pokouší v roli pedagoga držet krok s dobou. Jedná se o komplexní online výukový zdroj vzniklý původně za účelem podpory několika učebnic určených primárně studentům (budoucím učitelům) obou v úvodu zmiňovaných autorů, který lze se znalostí základních souvislostí použít i samostatně. Základní souvislosti lze odtušit, podíváme-li se orientačně na obsah hlavní sekce webu, která doprovází stěžejní knihu a dala jméno i samotnému webu – New Learning: Elements of a Science of Education. Má následující strukturu:

Jak vidno, celá koncepce má blízko k popisu inovativní změny fungování školství, jak na něj narážíme opakovaně v různých profilech počínaje více než 20 let starým difuzním modelem ACOT (Difuze technologií ve škole 21. století), finským Phenomenal Education zatím konče (Stanou se nám Finové nedostižným vzorem?). Každá buňka tabulky má na webu svou stránku typicky s odkazy na materiály vhodnými ke studiu, v mnoha případech doplněnými o mini videolekce s výkladem jednoho z profesorů.

Jediné, co by nám možná při hledání souvislostí mohlo ve struktuře New Learning být divné, je to, proč autoři v 6. kapitole vývoj didaktických koncepcí směrují od konstruktivismu ke kognitivismu. Po bližším seznámení se s pojmem popisujícím vrcholné stadium nového učení, tj. se sociálním kognitivismem, je vše jasné. Jedná se vlastně o kombinaci konektivismu a napodobování (Pesceho hypermimesis, Smysl osobního vzdělávacího prostředí). Jinak je takto pojatý profil cesty k nové podobě vzdělávání snad docela pochopitelný.

Celý web má kromě hlavní sekce (New Learning) ještě pár dalších – Literacies, Multiliteracies, Learning by Design, e-Learning, Scholar a běžné související doplňkové informace. Nepřichází v úvahu, abych v rámci tohoto příspěvku popisoval detailně jejich obsah. Snad jen pár slov o každé z nich.

Sekce Literacies (spolu se stejnojmennou knihou) vysvětluje vznik nových gramotností, které souvisí s nástupem technologií. Dospívá v souladu s tím, co pozorujeme kolem sebe, k závěru, že již nemá smysl mluvit o gramotnosti v jednotném čísle, vhodnější je používat plurál. Výsledkem těchto úvah je chápání toho, co potřebuje člověk znát a umět, jako gramotnost vícenásobnou – Multiliteracies. To jsme už ale v další sekci, kde se v teorii dozvídáme, že vícenásobná gramotnost má určitou souvislost s Gardnerovou teorií mnohočetné inteligence (kterou již máme nastudovánu). Videa k této sekci předkládají sekvence z televizního pořadu, který před lety oba autoři dělali pro ministerstvo školství australské Victorie.

Všechny teoretické předpoklady vedou k závěru, že pro život v současném světě již samotné paměťové učení zdaleka nestačí, že je nutné dospět až ke schopnostem, které lze obecně označit jako gramotnost funkční. Té nelze dosáhnout bez praktického procvičování potřebných dovednosti. Již od dob Deweyova progresivního učení (1. polovina 20. st.) jsou výukové aktivity, které tuto potřebu naplňují, označovány jako Learning by Doing. Odtud je již jen krok k Learning by Design. Příslušná sekce webu New Learning doprovázená knihou s totožným podtitulem je věnována teoretickému zdůvodnění koncepce použité při vývoji v úvodu již zmíněného cloudového publikačního prostředí Scholar, které je založeno na vlastní tvorbě účastníků průběžně podporované spolupracující komunitou spolužáků a učitelů. Learning by Design má přímou souvislost s Design Thinking – viz Tvořivé myšlení IDEO.

Sekce e-Learning mapuje cestu, kterou se na University of Illinois ubíral obor vzdělávacích technologií od zde v roce 1960 vyvinutého vůbec prvního e-Learningového systému Plato, který automatizoval distribuci učebních materiálů pomocí počítačové sítě po vzoru tehdejšího distančního vzdělávání (viz Zapomenutá historie vzdělávacích technologií). Na konci této cesty je snaha budovat tvořivé prostředí, které kombinuje prezenční a online vzdělávací aktivity postavené na spolupráci a které se pokouší umožnit každému dospět až k maximu svých individuálních schopností. Přesně k těmto účelům je vyvíjen systém Scholar, jemuž příslušná sekce webu New Learning slouží jako archiv doprovodných materiálů a pomoc. Škoda, že majitelé autorských práv nedovolují volné použití systému, určitě bych ho se svými studenty vyzkoušel. Tvůrčí psaní je totiž důležitou součástí i mých kurzů na UK PedF.

Najdete-li si dost času, můžete s pomocí webu New Learning do problematiky současných vzdělávacích technologií proniknout opravdu hodně hluboko.

Na závěr jako malou ukázku připojuji video, v němž Dr. Bill Cope vysvětluje základy koncepce, která stojí v pozadí zde popisovaného webu i přípravy učitelů na University of Illinois.

From Didactic Pedagogy to New Learning