5 ISTE trendů pro tento školní rok

Anotace

ISTE (The International Society for Technology in Education) se zabývá využitím vzdělávacích technologií v mezinárodním měřítku. Pro nás je tato organizace známá hlavně svými standardy (naposledy Standardy ISTE 2017 pro učitele). Podle jejího ředitele Richarda Culatty se „vybavenost škol technologiemi dostává na takovou úroveň, že začíná zásadním způsobem ovlivňovat výuku“. Tato citace pochází ze studie mapující (podobně jako Horizon Report) hlavní technologické trendy, které ovlivňují školství. Studii vydala ISTE k začátku tohoto školního roku. Podívejme se rámcově, co obsahuje.

1. Kódování pro všechny žáky
   Kódování (programování) je mezinárodním jazykem pro řešení problémů. Chtějí-li být dnešní mladí lidé schopni řešit problémy budoucnosti, potřebují ovládat základy počítačové vědy. Role učitelů je nezastupitelná. Jejich úkolem je zahrnout kódování a informatické myšlení do výuky napříč předměty a motivovat žáky k vlastní tvorbě. Ukazuje se, že začít je třeba již v mateřské škole (ISTE odkazuje práci Heidi Williams No-Fear Coding: Computational Thinking Across the K-5 Curriculum).
2. Okamžitá zpětná vazba
   Příliš dlouho byli učitelé zvyklí zjišťovat, jakých výsledků jejich žáci dosahují, až na konci výukového cyklu (čtvrtletí, uzlový bod, maturita apod.). Většinou bylo příliš pozdě na případnou intervenci. Dnes ale máme elektronická zařízení, která dokážou měřit skoro cokoli – počínaje srdečním rytmem, spotřebovanými kaloriemi konče. I vzdělávání již může využívat nástroje pro okamžitou zpětnou vazbu. Ty dokáží vizualizovat žákův pokrok v reálném čase a individuálně doporučovat další vhodné výukové aktivity. Učitelé tak mají možnost okamžitě reagovat, má-li žák nějaké problémy.
3. Přichází virtuální realita
   Virtuální i rozšířená realita má stále větší vliv na vzdělávání. Na konferenci ISTE 2017 (koná se pravidelně na konci školního roku) měly tisíce učitelů možnost vidět, jak tyto nástroje dokáží žáky přenést na místa, na která by se jinak nikdy nedostali – např. do římského Kolosea nebo do molekuly vody. Podstatné je, aby si učitelé uvědomili, že nejdůležitější je primárně sledovat výukové cíle, a pak teprve vybírat prostředky pro realizaci vhodných poznávacích aktivit. Unikátní možnosti virtuální reality jako takové se nesmí samy o sobě stát cílem.
4. Mediální gramotnost v boji proti dezinformacím
   Protože je stále více informací přijímáno v online formě, je stále důležitější umět rozlišovat mezi informací pravdivou a nepravdivou. Proto vzrůstá význam mediální gramotnosti – schopnosti rozpoznat věrohodný zdroj a správným způsobem interpretovat obsah dat. ISTE doporučuje metodiku Franka Bakera, ale máme i své vlastní zdroje (např. Zvol si info).
5. Nové pojetí digitálního občanství
   Tradičně se příprava žáků k digitálnímu občanství soustředí na to, co se v online světě nemá dělat, upozorňuje na rizika tam číhající a důraz se klade na bezpečnost. To je ale jen menší část kompetencí digitálního občana. Do budoucna je třeba rozšířit výuku tak, aby žáci uměli technické prostředky používat také ke konání dobra a iniciaci pozitivních změn ve společnosti. Měli by se stát aktivními členy společnosti. Standardy ISTE 2016 pro žáky do definice digitálního občanství zahrnují zodpovědnost i příležitosti v celosvětově propojené společnosti.