Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > 10 let převrácené třídy ve světě a u nás

10 let převrácené třídy ve světě a u nás

Informativní příspěvek
Autor: Anna Lhoťanová
Zpráva o kulatém výročí zavedení moderní metody implementace vzdělávacích technologií, rozšířená o malý průzkum toho, jak si stojí u nás doma.

Je to již deset let, co dva středoškolští učitelé chemie z Colorada začali realizovat a propagovat zajímavý výukový koncept, který se s nasazením technologií postavili proti tradičnímu modelu – výklad, domácí úkol, kontrola, opakování. Základem pojetí výuky Jona Bergmanna a Aarona Samse byla myšlenka přesunout výklad do videí, která by se studentům poskytovala např. prostřednictvím YouTube (v té době byl zrovna v plenkách) k domácímu samostudiu, a požádat je, aby přišli do hodiny již připraveni řešit konkrétní úlohy a problémy se svými spolužáky. A tak vznikla převrácená třída (v originále flipped classroom), na jejíž „výročí“ upozornil Stephen Noonoo, redaktor portálu EdSurge, ve svém článku „Why Flipped Learning Is Still Going Strong 1O Years Later“ [1], a o které bylo zde již několikrát psáno – například v článcích Bořivoje Brdičky „Převrácená třída podle Dr. Lodge“ a „Má převrácená třída smysl?“.

10 let převrácené třídy

Stephen ve svém článku poukazuje na to, že zájem o převrácenou třídu i po deseti letech existence tohoto konceptu stále roste a prostřednictvím názorů učitelů, kteří se v problematice flipped learning stali již osobnostmi, sám převrácenou třídu velmi úspěšně propaguje. A to i přesto, že mnohé výpovědi jasně říkají, že „převrátit třídu“ není hračka. Stephen referuje hned o několika příkladech odlišné implementace metody.

Ryan Hull, středoškolský učitel z Kansasu, je jedním z těch, kteří poukazují právě na velké nároky na přípravu učitele. Ryan si uvědomuje, že většina lidí má strach primárně z tvorby výukových videí. To však není ten zásadní žrout času. Dle Ryana je mnohem náročnější vymyslet, co bude učitel s žáky v hodině dělat, když byl zvyklý 35 minut výuky vyplnit pouze výkladem. Ryan tento problém vyřešil po svém a zvolil cestu, kterou nazval „in-flip“. Ta spočívá v tom, že nechá studenty sledovat videa během vyučovací hodiny, a pokud má někdo otázku, tak jí zodpoví. Všichni se ale asi shodneme, že tento Ryanův způsob využití nově vzniklého času ve výuce příliš metodice převrácené třídy neodpovídá. Vede k individualizaci výuky a vyvolává podezření, že si Ryan chce hlavně ušetřit práci.

Z jiného úhlu pohledu se na vztah videí a náplně vyučovací hodiny dívá jeden ze zakladatelů této metody Aaron Sams. Ten říká, že „převracení“ není o videích, ale o možnosti lépe využít čas vyučovací hodiny a přejít k aktivnějšímu procesu učení.

Další výhodu převrácenou třídou vyvolané existence videotutoriálů, která je velmi důležitá, zmiňuje učitel dánského jazyka z Islandu Sigrún Svafa Ólafsdóttir. Jedná se o skutečnost, že videa si mohou studenti pustit právě v tu chvíli, kdy jsou naladěni se učit a připravovat se na školní výuku. Sigrún dokonce říká, že může „blábolit“ o něčem a snažit se studenty přesvědčit, aby ho poslouchali, ale nechat je, ať si výklad poslechnou ve chvíli, kdy ho potřebují, je jednoduše efektivnější. S tímto souhlasí i Sal Khan, který svým videím přiznává funkci tzv. mikrovysvětlení. To spočívá ve studentově možnosti vrátit se k učitelově výkladu během vlastního aktivního procesu učení.

Stephen mě přesvědčil, že ve Spojených státech se koncept flipped classroom skutečně i nadále intenzivně rozšiřuje. Svědčí o tom jednak čísla, která říkají, že v současnosti 16 % amerických učitelů převrací svou výuku, dalších 35 % by chtělo absolvovat tematické školení a 46 % ředitelů škol by si přálo nové učitele, kteří umí převrácenou třídu realizovat [2]. Potvrzuje to ale i skutečnost, že v roce 2017 byl pod záštitou Flipped Learning Global Initiative spuštěn mezinárodní certifikovaný vzdělávací program zaměřený na tuto metodiku, do něhož se zapsalo již 2 500 pedagogů [3].

Převrácená třída v Česku

Stephenova zpráva ve mně vzbudila zájem zjistit, jak si toto „celosvětové“ hnutí po deseti letech své existence stojí u nás doma (pomineme-li Khanovu školu). Začala jsem tedy hledat učitele, kteří ve větší míře vytvářejí či vytvářeli videa pro své žáky. Své pátrání jsem zahájila, kde jinde než tam, kde to všechno začalo – tedy na YouTube.

Pravděpodobně prvním učitelem, který začal vytvářet výkladová videa pro své žáky, je Václav Nádvorník. První videotutoriál pro své žáky ZŠ Londýnská uveřejnil v roce 2009 a ve své činnosti vytrval až do roku 2015. Jeho hlavním cílem bylo, aby si žáci i rodiče mohli vzorové úlohy z matematiky znovu doma přehrát, zastavit a učit se z nich. V roce 2014 se zúčastnil soutěže „Umíš učit? Ukaž se“, kterou vyhlásilo sdružení Khanova škola a umístil se v první desítce [4].

Dva roky po Václavu Nádvorníkovi se do tvorby výukových videí pustil Tomáš Effenberger. Videa vytvářel pro své spolužáky během doby studia informatiky na Masarykově univerzitě. Jeho první videa byla zaměřena na matematiku a později svůj repertoár rozšířil o literaturu. Hodně videí věnoval také tématům z informatiky, čímž se Tomášova tvorba stala výjimečnou, protože na rozdíl od matematických videí se videa z informatiky u nás téměř nevyskytují. Tomáš se taktéž zúčastnil soutěže „Umíš učit? Ukaž se“ a jeho video si oblíbil sám organizátor soutěže Otakar Jícha [5]. V roce 2014 se však přes kladné ohlasy na svá videa rozhodl se svou činnosti skončit a jako důvod uvedl: „Vytváření videí pro mě bylo velmi časově, ale i psychicky náročné. Začal jsem s tím před lety, protože toho tehdy v češtině moc neexistovalo (aspoň pro oblasti, které jsem tehdy chtěl spolužákům pomoct pochopit). Teď je situace jiná, i v Česku vzniká spousta kvalitních výukových videí a vytvářejí je lidi, kterým to jde mnohem lépe než mně, takže už necítím potřebu v natáčení pokračovat.“ [6]

A skutečně – v roce 2013 nastal v Česku téměř „boom“ a videa začalo vytvářet hned několik učitelů – například Karel Vojkůvka, či Radim Špilka, který se asi jako jediný výslovně hlásí ke koncepci převrácené třídy a realizoval k této problematice i několik výzkumů. Pro potřeby výzkumu Learner-Content Interaction in Flipped Classroom Model dokonce vytvořil vlastní webové stránky, kde přiblížil flipped classroom české společnosti a kde publikoval některá svá výuková videa.

Dalším učitelem, který začal tvořit v roce 2013 a velmi intenzivně tvoří do teď (počet jeho videí zvaných Matýskova matematika se blíží k číslu 3 500), je Miloš Novotný. Jeho videa, která vytváří pro své žáky ZŠ Nemyčeves, jsou specifická v tom, že jsou vlastně videoprůvodcem k jednotlivým cvičením v učebnicích Matýskova matematika, jichž je Miloš Novotný spoluautorem. Nakladatelství Nová škola, které tyto učebnice nabízí, videa Miloše Novotného charakterizuje následovně: „Videa byla záměrně tvořena tak, jako by pan Novotný mluvil přímo ke svým žákům, a mohou mít různá využití – jako výklad pro žáky, kteří chyběli, jako pomoc pro slabší žáky, nebo naopak jako motivace pro žáky talentované. Využijete-li videa pro domácí přípravu žáků, nebo při vyučování, záleží jen na Vás.“ [7]

Specifická však nejsou jen samotná videa, ale i způsob, jak je Miloš Novotný zařazuje do své výuky. Základní škola Nemyčeves je totiž škola malotřídní, tedy v jedné třídě jsou žáci z více ročníků. Výuková videa jsou tedy prostředkem, jak diferencovat výuku. Ve chvíli, kdy se učitel aktivně věnuje žákům jednoho ročníku, žáci z jiného ročníku sledují na tabletech jim určená výuková videa s novou látkou. Následně se skupiny prohodí a učitel zkontroluje, zda žáci, kteří sledovali video, látku správně pochopili. Troufám si říct, že Miloš Novotný je onou osobností, která nám dokonale ukazuje, kudy vede cesta k nasazení videotutoriálů v našich podmínkách. Jelikož videa Miloše Novotného považuji za velmi zdařilá, dovolím si zařadit jednu ukázku.

Soustava souřadnic (1. stupeň ZŠ), Geometrie pro 5. roč., str. 40, cv. 2

Na úrovni středoškolské matematiky je dle mého názoru další zajímavou osobností Marek Valášek (taktéž započal v roce 2013) se svým projektem Mathematicor, prostřednictvím kterého se snaží pomoci všem v přípravě na maturitu z matematiky. Co mě na jeho videích zaujalo především, je jeho elán a nadšení, které z něj vyloženě čiší.

Je zřejmé, že i u nás jsou osobnosti vytvářející kvalitní videotutoriály, které by se mohly stát pevným základem pro realizaci převrácené třídy. Jejich tvůrci je ovšem primárně tvořili či tvoří jako podpůrný materiál pro žáky, čímž má jejich využití spíše charakter obecného blended learningu. I v této podobě jsou ale videotutoriály nesmírně přínosné. Jejich význam je zřejmý i v případě, kdy je učitel účelně a vhodně použije pro potřeby individualizace výuky. Mrzí mě však to, že mezi předměty, které jsou do videí zpracovávány, zatím jasně dominuje matematika. Snad se jednou dočkáme toho, že budou schopni tuto metodu ve větší míře aplikovat i učitelé jiných předmětů.

Citace a použitá literatura:
[1] - NOONOO, Stephen. Why Flipped Learning Is Still Going Strong 10 Years Later. 2017. [cit. 2018-1-14]. Dostupný z WWW: [https://www.edsurge.com/news/2017-10-03-why-flippe...].  
[2] - Flipped Learning Highlights: Flipped Learning by the Numbers. 2017. [cit. 2018-1-14]. Dostupný z WWW: [http://flglobal.org/flipped-learning-highlights/].  
[3] - Flipped Learning Worldwide 2017 Annual Report. 2017. [cit. 2018-1-14]. Dostupný z WWW: [http://flglobal.org/2017-annual-report/].  
[4] - CO PŘINESLA VÝZVA „UMÍŠ UČIT? UKAŽ SE!“. 2017. [cit. 2018-1-14]. Dostupný z WWW: [https://www.zkola.cz/pedagogove/Stranky/Co-p%C5%99...].  
[5] - POHL, Olga. Česká výuková videa ze soutěže Khanovy školy představují slibný začátek. 2014. [cit. 2018-1-14]. Dostupný z WWW: [http://www.eduin.cz/clanky/ceska-vyukova-videa-ze-...].  
[6] - EFFENBERGER, Tomáš. EffaAcademy: Diskuze. 2017. [cit. 2018-1-14]. Dostupný z WWW: [https://www.youtube.com/channel/UCtpqoaW5R6-N_61BZ...].  
[7] - Matýskova matematika. 2013. [cit. 2018-1-14]. Dostupný z WWW: [http://www.matyskova-matematika.cz/nns-cz/].  
Detailní informace o článku naleznete ZDE.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek

Licence článku:
Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.