Hodně se teď mluví o mobilech ve školách. Jsem si skoro jist, že téměř nikdo z odpůrců technologií (tzv. techno-pesimistů) by nic nenamítal, budu-li tvrdit, že finálním cílem výchovy má být schopnost používat technologie ke svému maximálnímu prospěchu. Názory se začnou významně odlišovat teprve, když začneme diskutovat, jak by měla tato výchova vypadat a kdo je za ní zodpovědný. Hodně učitelů (a ředitelů) je pravděpodobně v případě mobilů přesvědčeno, že je to záležitost rodiny. To je samozřejmě do značné míry pravda. Je však otázkou, komu se pak podaří dospět až k maximu svých schopností.
Možná, že někdo bude souhlasit i s názorem, že k technologické výchově by škola nějakým způsobem přispět měla. Většina učitelů si ale hned řekne, že se ho to netýká, že je to věc informatiků (s 2 hodinami na celých 9 ročníků ZŠ). To je evidentní nesmysl. Všichni tak nějak tušíme, že je to věc nás všech. S digitálními přístroji pracujeme všichni pořád, ovlivňují náš život (wellbeing), umožnují přístup k informacím a komunikaci s lidmi. Schopnost ovládat je nachází uplatnění skoro ve všech oborech lidské činnosti, tedy přeneseně též v celé školní výuce napříč předměty. Potřebné schopnosti učitelů jsou popsány např. v Evropském rámci digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu).
Potíž je v tom, že zatím přesně nevíme, jak na to. Neumíme ve školách vytvořit prostředí, v němž se přístroje využívají smysluplně a ku prospěchu žáků. Zákaz jejich použití je v tomto smyslu jen přiznáním porážky a neschopnosti. A to nám navíc ve skutečnosti nejde jen o to, co žáci se svými přístroji dělají ve škole, ale i mimo ni.
Je zřejmé, že se nemůžeme obejít bez nějakého návodu, jak postupovat. V této věci nám na pomoc přispěchal European Schoolnet (EUN), který ve své Academy otevřel kurz Social Media Literacy for Change, který je založen na výstupech stejnojmenného projektu (sml4change). Zabývá se podstatnou složkou digitální gramotnosti, tou, která má zásadní vliv na to, co děti se svými přístroji dělají, a sice gramotností sociálně-mediální (budu používat ang. zkratku SML). Kurz měl 5 modulů. Podívejme se, co je jejich obsahem.
Specifický soubor technických, vědomostních a emocionálních schopností, které jsou třeba k využití sociálních médií, k vyhledávání informací, ke komunikaci a k tvorbě, to vše v kontextu pracovním i sociálním. [1]
Kurz převzal tuto definici moderních digitálních knihovníků. K dalšímu studiu doporučuje materiály Common Sense: News and Media Literacy.
Strategické plánování popisuje cestu z bodu A do bodu B v určitém časovém horizontu. Shodli-li jste se na tom, že chcete ve vaší škole plošně zvýšit dosud nízkou sociálně-mediální gramotnost, pak je to úkol, pro jehož realizaci se právě takový strategický plán vysloveně hodí.
K obecným vlastnostem strategií patří skutečnost, že není možné vytvořit univerzální znění platné pro všechny školy. Je nutné ji přizpůsobit konkrétním podmínkám – úrovni stávajících kompetencí, vizím budoucnosti, názorům celé komunity apod. Je vhodné začít analýzou současného stavu (SWOT) a počítat s tím, že během realizace bude třeba plán přizpůsobit měnícím se podmínkám.
Je velmi důležité nejprve dokonale poznat situaci ve vaší škole a na tomto základě začít plánovat. Jinak by se snadno mohlo stát, že se nepodaří správně identifikovat překážky a naplánované kroky nebudou mít žádaný efekt. Proto je nutné, aby postup i dopad vaší strategie byl měřitelný.
Druhou základní podmínkou úspěchu je zapojení všech – vedení, učitelů, žáků (včetně hendikepovaných) i rodičů. Tento nesnadný úkol má svou metodiku nazvanou „celoškolní přístup“ (Whole school approach), jehož definici lze nalézt např. na webu UNESCO International Bureau of Education. Detailnější rozpracování je k dispozici v podpůrných materiálech pro vedení evropských Erasmus a eTwinning projektů.
Podstatou úspěchu je celou školní komunitu opravdu zapojit, tj. umožnit všem podílet se na nasměrování strategie a na její realizaci. Aby nedošlo jen k jednosměrné komunikaci, je třeba obsah přizpůsobit zájmům zúčastněných (především žáků) tak, aby řešené problémy mohli považovat za vlastní. Viditelným indikátorem správného postupu je soustavná všestranná komunikace a zpětná vazba od všech výše jmenovaných skupin.
Pro vlastní tvorbu SML strategie kurz doporučuje použít metodu SMART (Specific, Measurable, Achievable, Relevant, Time-Based). Účastníci projektu sml4change měli za úkol nejen takovou strategii navrhnout a realizovat, ale také proces popsat. Kurz odkazuje několik takových výstupů – např. sml4change Process Outline od Monicy Giansanti z italské Modeny.
Výsledkem přípravné fáze by měl být strategický dokument popisující opatření na podporu sociálně-mediální gramotnosti ve škole, s nímž všichni souhlasí.
Strategický plán musí pochopitelně obsahovat popis konkrétních aktivit včetně toho, co, kdo, kdy a proč má dělat. Proč je snad docela zřejmé, kdo vyplyne z kontextu, kdy si musíte určit sami. Podívejme se pár příkladů toho, co:
Je zřejmé, že toto jsou jen jedny z mnoha aktivit, které můžete v rámci své Strategie realizovat. Ideálním postupem je na začátku uspořádat brainstorming a vymyslet si vlastní.
Evaluace strategie je věc zásadního významu. Nejen proto, aby zajistila kladný postoj okolí a nadřízených, ale hlavně proto, aby ukázala, co je třeba změnit a dělat jinak. Proto nestačí použít kvantitativní nástroje, je nutné nasadit též kvalitativní. K těm prvním patří v našich projektech a výzkumech tak často používané dotazníky, k těm druhým pak např. řízené rozhovory (interview či focus group), které ale vyžadují určité zkušenosti a je mnohem náročnější je objektivně zpracovat.
Evaluace musí dodržet určitý postup. Musí být od počátku integrována do návrhu vaší Strategie (SMART). Již zde by se měla objevit informace o tom, co se bude hodnotit (indikátory úspěšnosti), kdo a jakými nástroji. Typickým navrhovaným indikátorem může být např. „zvýšení povědomí žáků o rizicích sociálních medií“ nebo „zlepšení schopnosti učitelů využívat sociální média ve výuce“. Je třeba si též hned na začátku říci, jak budou výsledky zpracovány a k čemu budou výstupy využity.
Hlavní část hodnocení se samozřejmě dělá na konci sledovaného období (SML strategie ve skutečnosti nikdy úplně nekončí). Klást je třeba si takovéto otázky:
Zajímavým nástrojem pro autoevaluaci školy vycházejícím ze standardu Evropské komise DigCompOrg je SELFIE, který komplexně hodnotí úroveň školy z pohledu integrace technologií. Vytváří jakýsi hodnotící ekosystém, který kontroluje SELFIE koordinátor školy (většinou totožný s ICT koordinátorem). Jeho úkolem je v rámci své školy definovat skupinu učitelů, žáků a zástupců vedení, kteří se do hodnocení zapojí (tedy podstatnou část školní komunity). Těm pak vybere z existujícího předvoleného seznamu otázky. Některé mají přímý vztah k SML. Pro potřeby hodnocení školní SML strategie je důležité, že lze též přidat specifické vlastní otázky. Výsledky se ukládají anonymizovaně na servery EK. Po ukončení časového období pro vyplnění získává škola komplexní zprávu s dokonalým automatickým statistickým zpracováním výsledků.
Kvalifikovaně vyhodnotit realizaci SML strategie školy, zvláště má-li být též kvalitativní, je poměrně náročné. Kurz k dalšímu studiu doporučuje např. článek Toma Wrighta z projektu Cascade [2]. Za vhodné považuje též zapojení externích expertů, které se objevuje též v obecných doporučeních.
Na konec ukázka jednoho z výstupů projektu sml4change:
IES Rojas, Social Media for Change
Je zřejmé, že tento můj stručný výtah obsahu projektu sml4change a následného kurzu EUN Academy k realizaci strategie rozvoje sociálně-mediální gramotnosti nestačí. Snad vás alespoň pomůže nasměrovat a podnítí vás k tomu, abyste se o tuto problematiku spolu s ped. sborem (především však s ICT koordinátorem a metodikem prevence) na vaší škole začali zajímat.
Další články uvozující problematiku mobilů ve školách:
Poznámka: Práce byla původně publikována jako – BRDIČKA, B. Strategický plán rozvoje sociálně-mediální gramotnosti podle EUN. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer, 2019, roč. 16, č. 9, s. 33–36. ISSN 1214-8679.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
