Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Strategický plán rozvoje sociálně-mediální gramotnosti podle EUN
Odborný článek

Strategický plán rozvoje sociálně-mediální gramotnosti podle EUN

16. 9. 2019 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Zpráva o projektu a kurzu EUN Academy Social Media Literacy for Change, která naznačuje, kudy vede cesta k nastavení správné politiky školy k digitálním zařízením, primárně k vlastním mobilům žáků.

Hodně se teď mluví o mobilech ve školách. Jsem si skoro jist, že téměř nikdo z odpůrců technologií (tzv. techno-pesimistů) by nic nenamítal, budu-li tvrdit, že finálním cílem výchovy má být schopnost používat technologie ke svému maximálnímu prospěchu. Názory se začnou významně odlišovat teprve, když začneme diskutovat, jak by měla tato výchova vypadat a kdo je za ní zodpovědný. Hodně učitelů (a ředitelů) je pravděpodobně v případě mobilů přesvědčeno, že je to záležitost rodiny. To je samozřejmě do značné míry pravda. Je však otázkou, komu se pak podaří dospět až k maximu svých schopností.

Možná, že někdo bude souhlasit i s názorem, že k technologické výchově by škola nějakým způsobem přispět měla. Většina učitelů si ale hned řekne, že se ho to netýká, že je to věc informatiků (s 2 hodinami na celých 9 ročníků ZŠ). To je evidentní nesmysl. Všichni tak nějak tušíme, že je to věc nás všech. S digitálními přístroji pracujeme všichni pořád, ovlivňují náš život (wellbeing), umožnují přístup k informacím a komunikaci s lidmi. Schopnost ovládat je nachází uplatnění skoro ve všech oborech lidské činnosti, tedy přeneseně též v celé školní výuce napříč předměty. Potřebné schopnosti učitelů jsou popsány např. v Evropském rámci digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu).

Potíž je v tom, že zatím přesně nevíme, jak na to. Neumíme ve školách vytvořit prostředí, v němž se přístroje využívají smysluplně a ku prospěchu žáků. Zákaz jejich použití je v tomto smyslu jen přiznáním porážky a neschopnosti. A to nám navíc ve skutečnosti nejde jen o to, co žáci se svými přístroji dělají ve škole, ale i mimo ni.

Je zřejmé, že se nemůžeme obejít bez nějakého návodu, jak postupovat. V této věci nám na pomoc přispěchal European Schoolnet (EUN), který ve své Academy otevřel kurz Social Media Literacy for Change, který je založen na výstupech stejnojmenného projektu (sml4change). Zabývá se podstatnou složkou digitální gramotnosti, tou, která má zásadní vliv na to, co děti se svými přístroji dělají, a sice gramotností sociálně-mediální (budu používat ang. zkratku SML). Kurz měl 5 modulů. Podívejme se, co je jejich obsahem.

1. Definice SML

Specifický soubor technických, vědomostních a emocionálních schopností, které jsou třeba k využití sociálních médií, k vyhledávání informací, ke komunikaci a k tvorbě, to vše v kontextu pracovním i sociálním. [1]

Kurz převzal tuto definici moderních digitálních knihovníků. K dalšímu studiu doporučuje materiály Common Sense: News and Media Literacy.

2. Strategie SML

Strategické plánování popisuje cestu z bodu A do bodu B v určitém časovém horizontu. Shodli-li jste se na tom, že chcete ve vaší škole plošně zvýšit dosud nízkou sociálně-mediální gramotnost, pak je to úkol, pro jehož realizaci se právě takový strategický plán vysloveně hodí.

K obecným vlastnostem strategií patří skutečnost, že není možné vytvořit univerzální znění platné pro všechny školy. Je nutné ji přizpůsobit konkrétním podmínkám – úrovni stávajících kompetencí, vizím budoucnosti, názorům celé komunity apod. Je vhodné začít analýzou současného stavu (SWOT) a počítat s tím, že během realizace bude třeba plán přizpůsobit měnícím se podmínkám.

3. Jak vytvořit použitelnou strategii SML ve vaší škole

Je velmi důležité nejprve dokonale poznat situaci ve vaší škole a na tomto základě začít plánovat. Jinak by se snadno mohlo stát, že se nepodaří správně identifikovat překážky a naplánované kroky nebudou mít žádaný efekt. Proto je nutné, aby postup i dopad vaší strategie byl měřitelný.

Druhou základní podmínkou úspěchu je zapojení všech – vedení, učitelů, žáků (včetně hendikepovaných) i rodičů. Tento nesnadný úkol má svou metodiku nazvanou „celoškolní přístup“ (Whole school approach), jehož definici lze nalézt např. na webu UNESCO International Bureau of Education. Detailnější rozpracování je k dispozici v podpůrných materiálech pro vedení evropských Erasmus a eTwinning projektů.

Podstatou úspěchu je celou školní komunitu opravdu zapojit, tj. umožnit všem podílet se na nasměrování strategie a na její realizaci. Aby nedošlo jen k jednosměrné komunikaci, je třeba obsah přizpůsobit zájmům zúčastněných (především žáků) tak, aby řešené problémy mohli považovat za vlastní. Viditelným indikátorem správného postupu je soustavná všestranná komunikace a zpětná vazba od všech výše jmenovaných skupin.

Pro vlastní tvorbu SML strategie kurz doporučuje použít metodu SMART (Specific, Measurable, Achievable, Relevant, Time-Based). Účastníci projektu sml4change měli za úkol nejen takovou strategii navrhnout a realizovat, ale také proces popsat. Kurz odkazuje několik takových výstupů – např. sml4change Process Outline od Monicy Giansanti z italské Modeny.

Výsledkem přípravné fáze by měl být strategický dokument popisující opatření na podporu sociálně-mediální gramotnosti ve škole, s nímž všichni souhlasí.

4. Od plánování k implementaci SML strategie

Strategický plán musí pochopitelně obsahovat popis konkrétních aktivit včetně toho, co, kdo, kdy a proč má dělat. Proč je snad docela zřejmé, kdo vyplyne z kontextu, kdy si musíte určit sami. Podívejme se pár příkladů toho, co:

  • Pravidla chování online (etický kodex, e-bezpečnost)
    Toto je jistě základ, který určitým způsobem naplňují téměř všechny školy. Důležité je, aby docházelo k pravidelné aktualizaci tak, aby se mohli na formulaci podílet žáci.
  • Přednášky, webináře, další vzdělávání učitelů
    Klasické postupy zapojující experty zvenčí, do nichž se, kromě učitelů, může zapojit též vedení a rodiče.
  • Workshopy pro žáky, učitele, rodiče
    Prakticky orientované aktivity ukazující a procvičující doporučované postupy.
  • Vytvoření profilu sociálně-mediálního šampiona školy
    Popis toho, jak se chová a co dělá žák, který může být vzorem ostatním. Tato metodika dále směřuje k nalezení několika takových příkladných žáků a jejich jmenování šampiony (viz sml4change Process Outline od Mónicy Carvalheira z portugalského Ponte de Lima).
  • Vrstevnické vzdělávání (Peer to Peer – P2P)
    Hlavním cílem je dovést šampiony až ke schopnosti své postupy, jak využívat technologie (ve škole i v osobním životě), předávat dál.
  • Tvorba materiálů se soutěží
    Strategie by se jistě měla snažit prostřednictvím různých cest (soc. sítí, médií apod.) šířit doporučované know-how v rámci školy i mimo něj. Jednou z vhodných cest, jak zvýšit kvalitu těchto výstupů, je uspořádat soutěž o nejlepší takový materiál.

Je zřejmé, že toto jsou jen jedny z mnoha aktivit, které můžete v rámci své Strategie realizovat. Ideálním postupem je na začátku uspořádat brainstorming a vymyslet si vlastní.

5. Hodnocení dopadu realizace SML strategie

Evaluace strategie je věc zásadního významu. Nejen proto, aby zajistila kladný postoj okolí a nadřízených, ale hlavně proto, aby ukázala, co je třeba změnit a dělat jinak. Proto nestačí použít kvantitativní nástroje, je nutné nasadit též kvalitativní. K těm prvním patří v našich projektech a výzkumech tak často používané dotazníky, k těm druhým pak např. řízené rozhovory (interview či focus group), které ale vyžadují určité zkušenosti a je mnohem náročnější je objektivně zpracovat.

Evaluace musí dodržet určitý postup. Musí být od počátku integrována do návrhu vaší Strategie (SMART). Již zde by se měla objevit informace o tom, co se bude hodnotit (indikátory úspěšnosti), kdo a jakými nástroji. Typickým navrhovaným indikátorem může být např. „zvýšení povědomí žáků o rizicích sociálních medií“ nebo „zlepšení schopnosti učitelů využívat sociální média ve výuce“. Je třeba si též hned na začátku říci, jak budou výsledky zpracovány a k čemu budou výstupy využity.

Hlavní část hodnocení se samozřejmě dělá na konci sledovaného období (SML strategie ve skutečnosti nikdy úplně nekončí). Klást je třeba si takovéto otázky:

  • Naplnili jsme cíle?
  • Co nám nejvíce pomohlo uspět?
  • Jaké nové výzvy strategie přinesla?
  • Byly cíle správně stanoveny a dovedly nás blíže k naplnění naší vize?

Zajímavým nástrojem pro autoevaluaci školy vycházejícím ze standardu Evropské komise DigCompOrg je SELFIE, který komplexně hodnotí úroveň školy z pohledu integrace technologií. Vytváří jakýsi hodnotící ekosystém, který kontroluje SELFIE koordinátor školy (většinou totožný s ICT koordinátorem). Jeho úkolem je v rámci své školy definovat skupinu učitelů, žáků a zástupců vedení, kteří se do hodnocení zapojí (tedy podstatnou část školní komunity). Těm pak vybere z existujícího předvoleného seznamu otázky. Některé mají přímý vztah k SML. Pro potřeby hodnocení školní SML strategie je důležité, že lze též přidat specifické vlastní otázky. Výsledky se ukládají anonymizovaně na servery EK. Po ukončení časového období pro vyplnění získává škola komplexní zprávu s dokonalým automatickým statistickým zpracováním výsledků.

Kvalifikovaně vyhodnotit realizaci SML strategie školy, zvláště má-li být též kvalitativní, je poměrně náročné. Kurz k dalšímu studiu doporučuje např. článek Toma Wrighta z projektu Cascade [2]. Za vhodné považuje též zapojení externích expertů, které se objevuje též v obecných doporučeních.

6. Závěrečná doporučení:

  • Nejtěžším úkolem je zapojit skutečně celou školu, zvláště skeptické učitele a některé rodiče. Vhodnou cestou k překonání tohoto odporu je kontaktovat kolegy individuálně a začít těmi, kteří zastávají klíčová postavení. Je třeba komunikovat způsobem, který je pro danou cílovou skupinu vhodný. Znalost důvodů nízkého zájmu o SML pomáhá správně nasměrovat strategii.
  • Je třeba znát souvislosti stávajícího prostředí školy a využít všechny existující iniciativy a dřívější výsledky za účelem úspory zdrojů a času.
  • Správně vedení žáci mají zájem se do realizace SML strategie zapojit a když cítí, že má pro ně daná činnost smysl, pracují docela samostatně. Věřte svým žákům!
  • Je velmi vhodné do aktivit SML strategie zapojit externí experty – do přípravy, přednášek, lektorování, evaluace. Rozhlížejte se i mimo prostředí vaší školy!

Na konec ukázka jednoho z výstupů projektu sml4change:

IES Rojas, Social Media for Change

Je zřejmé, že tento můj stručný výtah obsahu projektu sml4change a následného kurzu EUN Academy k realizaci strategie rozvoje sociálně-mediální gramotnosti nestačí. Snad vás alespoň pomůže nasměrovat a podnítí vás k tomu, abyste se o tuto problematiku spolu s ped. sborem (především však s ICT koordinátorem a metodikem prevence) na vaší škole začali zajímat.

Další články uvozující problematiku mobilů ve školách:

 

Poznámka: Práce byla původně publikována jako – BRDIČKA, B. Strategický plán rozvoje sociálně-mediální gramotnosti podle EUN. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer, 2019, roč. 16, č. 9, s. 33–36. ISSN 1214-8679.

Literatura a použité zdroje

[1] – VANWYNSBERGHE, Hadewijch. et al. The librarian 2.0: Identifying a typology of librarians' social media literacy. 2015. [cit. 2019-7-30]. Dostupný z WWW: [https://www.researchgate.net/publication/284216896_The_librarian_20_Identifying_a_typology_of_librarians'_social_media_literacy].
[2] – WRIGHT, Tom. Cascade. Strategy evaluation. How to do it correctly. 2018. [cit. 2019-7-30]. Dostupný z WWW: [https://www.executestrategy.net/blog/strategy-evaluation].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.