Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Blogování ve škole
Odborný článek

Blogování ve škole

7. 11. 2019 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Ludmila Kovaříková

Anotace

Článek vysvětluje, proč založit dětem ke psaní blog, nabízí různá prostředí a objasňuje jejich klady a zápory.

Proč blogovat s dětmi?

Ve školním prostředí často napíšeme s dětmi slohovou práci, kterou paní učitelka zhodnotí, některé se přečtou spolužákům, ale dále už o ní neslyšíme. Aby takové psaní mělo smysl, měli bychom výsledky práce zprostředkovat dalšímu publiku. Dřív bychom vytiskli sborník a předali rodičům, dnes volíme prostředí internetu. Když pomineme, že by žáci raději sáhli po videu, je ve 21. století autentičtější psát rovnou na webové stránky nebo blog. Žáci pak mají možnost se cítit jako praví autoři. Právě autentičnost procesu podporuje jejich kreativitu, kterou mohou vyjádřit i obrázky, odkazy a nahrávkami, jež obyčejná slohová práce neunese. Neučí se tím však jen psát a dávat všanc své myšlenky a názory, ale také vhodně hodnotit práce ostatních v komentářích, reagovat na ně a přijímat zpětnou vazbu. Učí se zkrátka vytvářet svou digitální identitu a pozitivní online prostředí. [1] A z mrtvé slohové práce se za dobrých podmínek vyvine text žijící komentáři.

Projekty a pokusy

Mým prvním pokusem před několika lety bylo prostředí Bloguje.cz. České prostředí jsem zvolila proto, aby mu všichni rozuměli. Vyhovovalo nám, protože jsem chtěla blogovat zejména v českém jazyce a nemuseli jsme řešit anglické nastavení. Tento systém však nebyl přizpůsoben vícero účtům. Všichni byli přihlášeni pod jedním heslem, což s sebou samozřejmě neslo riziko, že někdo převezme řízení za učitele. Naštěstí došlo jen k výměně šablony. Bloguje.cz dávno bez upozornění skončilo a s sebou vzalo tehdejší texty i komentáře. Už tehdy ale byl znát přínos veřejného publikování, především ve formulaci vhodnějších komentářů.

Tento experiment mi ale ukázal, proč nevolit volně dostupné nástroje jako je Wordpress nebo Blogger, ale raději prostředí uměle upravené pro děti, které zaručují především bezpečnost. [2] Učitel sám zvolí, zda práce jeho žáků budou viditelné a nalezitelné ve vyhledávačích a nastaví způsob moderování. V něm si vybíráme, zda děti publikují své práce a komentáře přímo na blog, nebo zda jejich texty projdou kontrolou. Samy si ale mohou nastavovat např. pozadí nebo avatary, ale nemůžou zasahovat do cizích článků.

Proto se další zvolenou variantou stal Kidblog. Tenkrát zdarma, v současné době placené jednoduché prostředí, které bych dnes volila spíše pro mladší děti. Kidblog dnes nabízí dvě placená řešení, pro učitele za 48 $ za rok, nebo dražší pro skupiny učitelů a škol, které se platí na studenta. Prostředí si můžete zadarmo vyzkoušet po 30 dní.

Spolupráce s jinými školami

Právě v Kidblogu jsme společně s Jitkou Rambouskovou, Petrou Boháčkovou a Jardou Maškem vyzkoušeli, zda se dá blogovat i mezi školami, česky i anglicky. Spolupráce probíhala vždy v rámci jednoho roku. Původně jsme plánovali, že každý měsíc děti napíšou jeden příspěvek, ale to se ukázalo nesplnitelné. Věnovat psaní tolik času by bylo nerealizovatelné. Základní domluva probíhala na sociální síti G+, která už bohužel zanikla. Podobně by se dal ale využít Messenger nebo Skype, kde je možné založit skupiny. Dokumenty jsme shromažďovali ve sdílené složce na Google disku, kde jsme také ve společném dokumentu zaznamenávali nejdůležitější organizaci. Byla potřeba dohodnout témata, časové rozvržení, hodnocení, pravidla apod. Témata jsme tedy volili my, učitelé. Zahrnovala např. klasické představení, téma snění nebo dvou let prázdnin, anglicky např. my favourite game, zkoušeli jsme ale také vložit myšlenkovou mapu rodokmenu. Námět Zázračníku pak dokazuje, že psát se dá i v jiných předmětech. [3] Důležitou součástí aktivity, na kterou jsme kladli důraz, bylo také komentování příspěvků žáků jiných škol, aby se děti učily vyjadřovat s ohledem na ostatní.

Po zpoplatnění Kidblogu jsme hledali jinou možnost a pro moje záměry se jevil jako vyhovující Edublogs. Toto prostředí můžeme využívat buď v omezené variantě zdarma, nebo s rozšířenými možnostmi za 39,95 $ ročně. Pokud ale nepotřebujeme publikovat rozměrné obrázky, zcela postačí i pro několik blogů free verze. Prostředí vypadá o něco složitěji i pro učitele, ale jedná se pouze o Wordpress. Nastavení třídy se dá zařídit vícero způsoby. Osobně jsem volila postup, kdy děti píší pod vlastním heslem na jeden blog. Na takto nastavených webových stránkách jsme se věnovali především českému jazyku. Blogování jsme využili pro slohový útvar úvahy a, z čeho jsem měla největší radost, tvůrčího psaní.

Nastavení Edublogs pro třídu

  1. Po registraci jednoduše přidáme web, nastavíme jeho jméno i url adresu. Jen pozor na to, že uživatelská jména nelze měnit. Celé prostředí lze převést do češtiny, např. kliknutím na profil. Bohužel ne celé prostředí se přeloží.
  2. Pokud chceme mít větší možnosti moderování, vytvoříme třídu kliknutím vlevo v „My class“, „Create a Class“ na položku „This is a class blog“. Ten sice volíme, pokud zamýšlíme, aby děti měly vlastní blogy, není to však nutné. Tady lze nastavit, zda mohou publikovat své příspěvky rovnou, s naší moderací nebo vůbec, v případě, že mají vlastní blogy. Pozor – hned po zaškrtnutí třídního blogu musíme nastavit, zda můžou uživatelé publikovat rovnou na našem blogu. (Yes, no moderation nebo Yes, with moderation) Po založení třídního blogu můžeme lépe moderovat příspěvky a přibudou role studenta a učitele.
  3. Aby se děti mohly přihlásit, klikneme na „Uživatelé“ a „Invite Users“, kde nastavíme roli a slovo do pozvánky. Nedovolíme vytvářet blog nově přihlášeným, zbytečně bychom komplikovali registraci. Vygeneruje se odkaz, který zkopírujeme třeba na stránky třídy. Na výběr je z několika rolí, my potřebujeme pro žáky roli redaktora nebo studenta, ale někoho můžeme pověřit i kontrolou v roli šéfredaktora (editora).
  4. Po kliknutí na odkaz se žáci dostanou do přihlašovací obrazovky, kde zvolí roli studentů a napíšou jméno a heslo. Svůj e-mail zadávat nemusí. Pak už zbývá dětem jen odsouhlasit podmínky a potvrdit, že nejsme robot, popř. vyřešit obrázky semaforů, aut atp. Po registraci se zobrazí prázdná stránka, na které klikneme na „My Account“ a „My Blogs“, čímž se dostaneme do třídního blogu. Takto se přihlásit a vyzkoušet psát na blog můžete na blogu vytvořeném speciálně pro tento článek.
  5. Moderaci komentářů nastavíme v položce „Settings“ a „Komentáře“.
  6. Jako učitelé nastavíme vzhled, tj. šablonu, napíšeme první příspěvek, přidáme pravidla, rubriky apod. Příspěvky přidáváme kliknutím na „Vytvořit příspěvek“. Se vzhledem si lze samozřejmě pohrát mnohem víc změnou menu nebo připojením obrázků a widgetů.
  7. Od příspěvků se odlišují stránky. Sem můžeme psát pravidla, kontakt nebo informace o blogu. (viz příklad blogu pro Metodický portál RVP.CZ)
  8. Po nastavení šablony učitelem bych doporučila projednat a sepsat s dětmi pravidla netikety, zejména komentování, stanovit rubriky, popř. způsob hodnocení. Rozšířit záběr můžeme o pravidla typografie nebo diskusi o volně dostupných obrázcích.
  9. V nastavení publikování můžeme zvolit, zda chceme klasický editor nebo blokový. Doporučuji však zpočátku zůstat u běžného editoru připomínajícího textový editor. Blokový se blíží více modernějšímu editoru Gutenberg. [4]

A pak už nám nic nebrání psát. Inspiraci najdeme např. v článcích Jitky Rambouskové nebo v blogu Tvůrčí psaní. Děti obvykle nemají žádný problém s orientací v prostředí nebo samotným publikováním příspěvků. Nejdelší čas obsáhne samotná registrace. Ovšem musíme počítat s tím, že takové psaní zabere mnohem více času než klasická slohová práce. Odměnou nám však budou dovednosti, které by se při běžném školním psaní nenaučily. Děti se např. učí komunikovat prostřednictvím digitálních technologií (3.3), jednat v digitálním prostředí eticky, s ohleduplností a respektem k ostatním (1.9) a vytvářet a upravovat digitální obsah (2.1). [7] 

*

Článek byl finančně podpořen a vytvořen v rámci spolupráce Spomocníka na kampani Gramotnosti.pro život – Učíme v souvislostech, kterou v rámci aktivit NÚV řeší systémový projekt OP VVV Podpora práce učitelů.

 

Literatura a použité zdroje

[1] – POTH, Rachelle Dene . Promote student voice and choice with blogging. 2017. [cit. 2019-10-29]. Dostupný z WWW: [https://www.iste.org/explore/Digital-citizenship/Promote-student-voice-and-choice-with-blogging].
[2] – RAMBOUSKOVÁ, Jitka. Blogy žáků a jejich snadný přehled. 2015. [cit. 2019-10-29]. Dostupný z WWW: [http://www.cojsemvyzkousela.cz/?p=1621].
[3] – RAMBOUSKOVÁ, Jitka. Jak zase dělali Zázračník. 2017. [cit. 2019-10-29]. Dostupný z WWW: [http://www.cojsemvyzkousela.cz/?p=2865].
[4] – BLOGGING WITH STUDENTS. [cit. 2019-10-29]. Dostupný z WWW: [https://teacherchallenge.edublogs.org/blogging-with-students/].
[5] – RAMBOUSKOVÁ, Jitka. Jak celý rok dějepisně blogovali. 2014. [cit. 2019-10-29]. Dostupný z WWW: [ http://www.cojsemvyzkousela.cz/?p=963].
[6] – RAMBOUSKOVÁ, Jitka. Jak si pořídit (učitelský) blog?. 2015. [cit. 2019-10-29]. Dostupný z WWW: [http://www.cojsemvyzkousela.cz/?p=1690].
[7] – KNIFFIN, Laura. Teaching Digital Citizenship | Digital Citizenship Week 2019. 2019. [cit. 2019-10-29]. Dostupný z WWW: [https://kidblog.org/home/teaching-digital-citizenship-digital-citizenship-week-2019/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Ludmila Kovaříková

Hodnocení od uživatelů

Ondřej Neumajer
8. 11. 2019, 07:39
Díky za pěkný článek. Zajímalo by mne, zda nějak při práci s dětmi zohledňujete literární styl blogu, tedy že se pro web píše jinak, nežli pro jiné média.
ON
Mgr. Ludmila Kovaříková
8. 11. 2019, 22:41
Děkuji. Zatím bereme blog jen jako příležitost pro psaní online, pro větší množství lidí, pro dovednost učit se komentovat. A řekla bych, že zatím je otázka stylu blogů, sociálních sítí apod. ze školního pohledu vlastně neprozkoumaná. Děkuji tedy za otázku. Vzhledem k tomu, že se i letos chystám na založení blogů, třeba za rok odpovím konkrétněji.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.