![]() |
Kdybyste měli možnost pořídit na svou školu další technologické vybavení v řádu statisíců korun, co byste koupili? Pravděpodobně další počítače, notebooky nebo iPady. A co takhle drony? Mohli byste nakoupit rovnou celou droní letku, takových řekněme 10–15 dronů. Pokud si teď říkáte, že by to byly vyhozené peníze, možná jste si jen neodpověděli na otázku PROČ. Proč bychom měli do školy pořizovat právě drony?
Hlavním důvodem, proč to udělat, je skutečnost, že tato technologie zasahuje do mnoha různých odvětví a oblastí vzdělávání a stává se tak ideální platformou propojující výukové předměty a jejich témata.
V každé z níže uvedených oblastí lze vidět jeden či více důvodů, proč se vyplatí s drony ve škole pracovat. Pojďme si tyto oblasti představit a jejich význam stručně okomentovat.
S provozem dronů coby bezpilotních letadel (dále jen UAS – z anglického Unmanned Aircraft Systems) se pojí celá řada pravidel v rámci legislativy a zákonů. Za všechna zmiňme pravidla pro provoz v rámci Otevřené (Open) kategorie nebo povinnosti provozovatele dronu, v tomto případě školy. Pokud tedy chtějí žáci (starší 16 let, nebo pod dohledem dálkově řídícího pilota splňujícího požadavky pro létání s UAS) s drony, které nejsou označeny jako hračka, v Otevřené kategorii létat, musí se coby piloti UAS registrovat a úspěšně absolvovat online výcvik složením online testu. Před samotným létáním s drony se detailně seznámí se všemi pravidly shrnutými například v dokumentu eRules pro bezpilotní systémy (UAS) a uvědomí si tím všechny souvislosti. [1][2][5]
S provozem dronů úzce souvisí také témata jako bezpečnost, ohleduplnost či ochrana zdraví a majetku osob. Opět se jedná o velmi širokou oblast, která se netýká jen otázky toho, kde a jak se smí létat (např. v okolí letišť nebo ve městech), ale spadá sem též například problematika GDPR, tj. koho můžeme pomocí dronu natáčet a koho nikoliv. Jde o témata, která ve škole řešíme v mnoha jiných situacích a v případě provozu UAS dostávají zcela nový rozměr.
Droní letka se nemusí skládat jen z multimediálních dronů, které slouží primárně k natáčení a focení, ale může obsahovat i takové, které lze programovat. Příkladem může být například DJI RoboMaster TT.
Nejen u programovatelného dronu, ale i u toho multimediálního však bude potřeba, aby žáci uměli informaticky myslet. Také v případě natáčení či focení budou nuceni rozdělit let a jeho průběh na jednotlivé fáze, rozeznávat různé vzorce chování dronu, pracovat s abstrakcí a sestavovat algoritmy pro jednotlivé reálné situace.
Obsluha dronu je od základu postavena na schopnosti ovládat celou řadu digitálních technologií, ať už jde o nastavení a správu hardwaru a softwaru samotného dronu, nebo dalších zařízení včetně dálkového ovladače dronu a mobilního telefonu připojeného k tomuto ovladači.
Používání dronů nemusí být výhradně solitérskou záležitostí (jeden pilot, jeden dron). Naopak, v případě jejich zapojení ve škole je minimálně v počátku výhodné pracovat v týmech 2–4 žáků, starajících se o jeden dron. Mohou tak rozvíjet řadu soft skills, například komunikační dovednosti, kooperaci atd. Jeden žák se může věnovat předletové kontrole dronu, druhý plánovat let, třetí kontrovat dron po přistání atd. a v těchto rolích se střídat.
Téměř žádná současná video produkce se neobejde bez záběrů pořízených z dronů. Jejich integrace do předmětu multimédia nebo ideálně do všech předmětů, kde se natáčí a fotí (samozřejmě s dodržením všech výše zmíněných pravidel), naučí žáky pracovat s novými formami záběrů a kompozicemi typickými pro digitální fotografie a videa vytvářená dronem.
Jaký vliv má teplota, vítr či hustota vzduchu na bezpilotní letadlo? Proč se některé vrtule dronu točí po směru a jiné proti směru hodinových ručiček? Jaké typy baterií se používají u současných dronů kategorie C0-C4 a proč? Které z těchto baterií mají paměťový efekt a jak tento efekt může ovlivnit kapacitu akumulátoru a let dronu? Odpovědi na tyto otázky můžeme se žáky hledat v rámci přírodovědných předmětů.
Jak jsou dnes drony využívány v průmyslu, zemědělství, dopravě, armádě a jiných oblastech či odvětvích, můžeme se žáky řešit v dalších předmětech a projektech. Některé situace bychom následně mohli v omezeném režimu simulovat pomocí našich dronů ve škole – jako například dopravu zboží z jednoho místa na druhé (opět za dodržení pravidel provozu UAS).
Drony jsou v současnosti také velmi často používány pro vzdálenou kontrolu zařízení nebo pro dohled nad konkrétním územím. I zde by se dalo kombinovat reálné řešení představené konkrétní institucí nebo firmou, která jej realizuje, s následnou simulací podobné situace pomocí našich školních dronů ideálně ve spolupráci s danou institucí.
Naše droní letka by mohla též obsahovat alespoň jeden FPV dron (z anglického First Person View – pohled první osoby), aby se žáci mohli seznámit i s provozem a ovládáním tohoto typu dronu, který se od běžného (multimediálního) liší nejen ve způsobu ovládání, ale změna se týká též pravidel provozu, kdy je vyžadována přítomnost druhé osoby, tzv. vizuálního pozorovatele, vzhledem k tomu, že pilot má nasazeny FPV brýle, přes které vidí reálné záběry z kamery dronu, a tudíž dle pravidel není schopen mít neustálý vizuální oční kontakt se samotným dronem. [3]
Právě závody FPV dronů jsou v současnosti jedním z nejrychleji se rozvíjejících leteckých sportů na světě. Představíme-li žákům tento svět, mohou v něm najít potenciál svého vlastního budoucího uplatnění. [4]
Ten vůbec nejdůležitější důvod jsem si nechal na závěr. Ať už jde o kteroukoliv z výše uvedených oblastí, nebo i tu, která zde uvedena není, měli bychom si naše aktivity s drony umět užít a mělo by nás to především bavit. Přestože je létání s drony zodpovědná a vážná činnost, která vyžaduje neustálou pozornost a soustředění, je to především radost a vášeň, kterou poznáte až ve chvíli, kdy se váš dron odlepí od země. A tuhle vášeň bychom našim žákům rozhodně neměli odepřít.
Odpovědí na otázku PROČ to však zdaleka nekončí. Tento článek je prvním dílem seriálu o dronech ve škole. Pokud se rozhodnete drony do školy pořídit, další díly by vám mohly pomoci jak ve vhodném výběru, tak především v jejich smysluplném zapojení nejen do výuky.
V příštím dílu se podíváme na to, jaké drony do školy pořídit a na co všechno u toho nezapomenout. A samozřejmě se zamyslíme i nad jejich množstvím, aby to celé dávalo smysl.
Jaké drony máte u vás ve škole? A jak je využíváte? Napište nám do komentářů pod článkem.
*
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@spomocnik.cz.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Drony ve škole.
Ostatní články seriálu: