Vývoj kompetenčního modelu učitelů od PCK k TPECK

Anotace

S pozoruhodným americkým expertem a teoretikem digitální pedagogiky, jehož dědeček byl českého původu, Ira David Socolem jsme se setkali naposledy před 8 lety, když ve školském obvodě Albemarle ve Virginii zaváděl na kompetence orientovanou výuku v prostředí 1:1 podporovanou digitálním ekosystémem (Podstata otevřeného přístupu k výuce s využitím technologií). Pozor, tehdy se ještě pojem ekosystém v této souvislosti nepoužíval. Sám sebe označuje za podněcovatele inovačních změn ve školství a provokatéra (viz LinkedIN či Socol Moran Partners). Napsal celou řadu odborných studií a knih, poslední dobou hodně publikuje prostřednictvím Medium. Zde se nedávno objevil zajímavý článek posouvající nám známý kompetenční model učitelů TPCK na vyšší a komplexnější úroveň [1]. S obsahem bychom se měli alespoň orientačně seznámit.

Ira v historii vývoje modelu vícesložkové soustavy kompetencí učitelů nezachází až úplně na začátek, jenž je spojován s teorií stanfordského profesora Lee S. Shulmana, který jako první v 80. letech minulého století formuloval potřebu chápat kompetence učitelů vícerozměrně. Tehdy se jednalo o propojení pedagogických a oborových kompetencí. Tak vznikl model PCK (Pedagogical Content Knowledge). Ira se vrací jen na začátek tohoto století, kdy dva kolegové z MSU Mishra s Koehlerem tento základní model rozšířili o třetí, technologický rozměr, a vznikl tak model TPCK (Integrace technologií podle modelu TPCK), občas kvůli anglické výslovnosti označovaný také zkratkou TPACK. Jak uvidíme vzápětí, Ira se dnes nespokojuje ani se třemi dimenzemi.

Vychází z přesvědčení, že kompetence učitelů musí pokrývat všechny složky komplexně pojatých výukových cílů, jak je definujeme pro 21. století. Proto specifikuje celkem 5 vzájemně se překrývajících domén:

• Technology (Technologie)
  Sem patří všechny lidmi uměle vytvořené nástroje, které se při učení uplatňují. Tedy nejen digitální přístroje, ale též samotná škola, nábytek, učebnice ad.

• Pedagogy (Pedagogika)
  Pedagogika je to, čím vedení škol a učitelé osobně ovlivňují vzdělávací prostředí, v němž se žáci nacházejí. Je na nich, zda bude, či nebude uživatelsky přívětivé, nestranné, spravedlivé, užitečné, podpůrné, …

• Environment (Životní prostředí)
  Životní prostředí je vytvářeno kombinací lidských interakcí v podmínkách, v nichž se nacházíme. Roli hrají technologie (ve výše definovaném nejširším kontextu) i příroda. Zahrnuje mnoho vlivů, které nemáme pod kontrolou (socio-ekonomické postavení rodiny, politické přesvědčení komunity, znevýhodněná lokalita apod.).

• Culture (Kultura)
  Kultura je to, co společným úsilím v rámci školy vytváříme, jak interagujeme s okolím, které nás obklopuje. Integruje vlivy, které žáci do školy přinášejí, ale musí se stát jedinečným výtvorem, který všechny spojuje a naplňuje vizi školy. Kultura je silně ovlivněna postoji, přesvědčením a činy čelných představitelů komunity (učitelů?), protože mladí lidé se od nich učí svému chování (pozor na hypermimesis).

• Knowledge (Znalosti)
  Znalosti jsou to, co děti mají znát. Sem patří obsah, který je definován národním kurikulem, ale i to, co nutně potřebují vědět pro svůj život a svou budoucnost. Pokud tyto znalosti nezískají ve škole, musí si je opatřit jinde. Jestliže se rozhodneme se potřebami dětí nezabývat (např. jak používat mobil nebo jak se chovat zodpovědně a eticky), nesmíme si na jejich chování stěžovat.

Model TPECK podle Socola [1]

Model TPECK vychází z popisu komplexního vzdělávacího prostředí žáka. Je zřejmé, že by učitel měl rozumět procesům, které se v jeho rámci odehrávají. Problematika je o to složitější, že se všechny oblasti tohoto diagramu prolínají a vzájemně ovlivňují. Navíc každý žák na podněty z něj reaguje jinak (individuálně).

Pokusím se shrnout, co nám chce Ira Socol říci. Není dobré se snažit rozšířit dvourozměrný pedagogicko-oborový (obsahový) kompetenční model učitelů jen o další technologický rozměr (TPCK). Měli bychom si uvědomit, že je třeba ve výuce vzít v úvahu ještě další oblasti, které je třeba vnímat a ovlivňovat. Primárně je to problematika udržitelnosti života na Zemi, existujících nerovností ovlivňujících přístup žáků ke studiu, vize školy budující kulturu vzájemnosti a porozumění podporující osobní růst každého žáka.

TPECK představuje všezahrnující systém, který vyžaduje změnu v přístupu k výuce napříč každou doménou. Požadavek na změnu je naléhavý, protože navzdory množství dobrých úmyslů naše školy příliš často způsobují velké škody.

Naše práce nekončí zvoněním nebo za dveřmi školy. Jsme kritickou součástí světů našich žáků, a ti od nás žádají, abychom vnímali jejich osobní vzdělávací prostředí, nacházeli nové přístupy k výuce a jednali podle toho, co vidíme.