Dr. Garry Falloon je profesorem a výzkumníkem v oboru vzdělávání na Federation University of Australia. Dříve působil na několika dalších univerzitách v Austrálii a na Novém Zélandě. Jeho hlavním zájmem jsou digitální kompetence učitelů.
Dospěl k závěru, že dosavadní modely popisující využití technologií učiteli beze zbytku současným potřebám nevyhovují. Připomeňme si nejprve ty, které doznaly největšího rozšíření. Byl to Mishrův a Koehlerův model TPCK, který v roce 2008 navázal na Shulmanovu snahu propojit pedagogické a oborové schopnosti učitelů z 60. let minulého století a přidal k nim ještě digitální (Integrace technologií podle modelu TPCK). Důležité je si uvědomit, že všechny tyto 3 složky mají průniky, to znamená, že kvalifikovaný učitel rozumí např. též pedagogicko-digitální problematice se vzděláváním spojené.
My dnes víme, že právě tato „digitální pedagogika“ je klíčem k pochopení změn, které se v souvislosti s výukou odehrávají. Podstatu jako první již v roce 2005 naznačil Prensky (Technologická transformace vzdělávání podle Prenského) a názorně ji v roce 2014 ukázal Puentedura na modelu SAMR (Pedagogický pohled na SAMR model). Ten již docela zřetelně ukazuje fakt, že s technologiemi se učí jinak než bez nich. Vývoj, dnes ovlivněný umělou inteligencí, stále zřetelněji ukazuje, že to tak skutečně je.
Garry byl přesvědčen, že stávající modely integrace technologií do výuky se v duchu tradiční počítačové a informační gramotnosti stále příliš soustřeďují na technickou stránku věci a nepokrývají problematiku beze zbytku. Že takové oblasti, jako etická, sociální, bezpečnostní, wellbeing ad., nejsou adekvátně zohledněny.
Proto se rozhodl rozpracovat myšlenku přechodu přípravy učitelů (v rámci projektu na Macquarie University) od digitální gramotnosti ke kompetenci, a tuto vnímat v co nejširším holistickém pojetí. Přitom implementoval tyto hlavní principy:
Digitální kompetence obsahuje mnoho různých součástí a musí být zohledněny ve všech vzdělávacích prostředích.
Do diskuzí na téma „znalosti vs. schopnosti“ je třeba zahrnout „informace vs. znalosti“.
Mluvíme-li o online integritě, musíme vzít v úvahu kulturní odlišnosti.
Využití digitálních technologií jde nad rámec pouhého ovládání přístrojů.
Digitální kompetenci nelze získat bez přístupu k digitálním zařízením.
Základní složkou digitální kompetence je kritické myšlení.
Zásadní roli v přípravě mladých lidí na využívání digitálních nástrojů hrají rodiče a učitelé.
Více v otevřeně dostupné publikaci na Springler.com [1].
2nd AUN-TEPL Symposium 2021: Keynote Sessions (From Digital Literacies… to Digital Competence)
Ve skutečnosti není zas až tak důležité, jak model učitelských kompetencí na první pohled vypadá. Je důležité vnímat komplexnost problematiky a nesoustředit se jen na některou důležitou součást učitelských schopností (např. oborové znalosti). Na druhou stranu se v něm nesmí digitální pedagogika ztrácet, třeba zrovna tak, jak tomu je v našem nejnovějším Kompetenčním rámci absolventa a absolventky učitelství.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
