O existenci European Edtech Alliance jsme informovali na podzim 2022 v souvislosti s činností její ředitelky (Beth Havinga – interoperabilita a digitální rovnost). Že se vyplatí EEA sledovat, si ukážeme na tematické zprávě věnované nedávno zveřejněným výstupům PISA 2022 - Digital Learning in Focus: Navigating the PISA 2022 Insights [1].
Nejprve připomeňme, že se sběr dat pro mezinárodní šetření PISA v roce 2022 uskutečnil v době, kdy ještě doznívala pandemie covidu-19, jejíž důsledky třeba UNESCO vnímá jako tragédii vzdělávacích technologií. Jenže UNESCO není samo. Zprávy o tom, že příčinou zhoršujících se výukových výsledků 15letých žáků v důsledku pandemie se množí a často je tato skutečnost dávána do souvislosti s nadměrným používáním digitálních zařízení. Je dobře, že EEA výsledky PISA 2022 zpracovala z pohledu technologií a my máme možnost se s jejími poznatky seznámit.
EEA přichází s těmito hlavními zjištěními:
Z výsledků PISA 2022 vyplývá, že využití digitálních zařízení pro výukové aktivity (i volnočasové) do jedné hodiny denně zlepšuje skóre v matematice až o desítky bodů (PISA 2022 se orientovala primárně na matematiku).
To ovšem pro nás není nic nového, protože podobné závěry udělala již PISA 2012 pro oblast čtení (viz OECD: Žáci, počítače a učení).
Jak vidno, PISA rozlišuje mezi volnočasovým a výukovým využitím technologií. Jenže dále již nespecifikuje, jaké technologie žáci používají. Vztah k zařízením se však velmi liší podle účelu použití. Je to něco, co je třeba dále zkoumat, abychom mohli lépe porozumět úspěšným pedagogickým postupům souvisejícím s používáním digitálních zařízení a vztahem k příslušným zdrojům a nástrojům.
EEA hledala zmínky o tom, jaké technologie se ve školách používají. Data PISA 2022 o tom mlčí, jen jeden snímek úvodní prezentace ředitele vzdělávací sekce OECD Andrease Schleichera zmiňuje proměňující se prostředí, v němž výuka matematiky probíhá a zachycuje i současný nástup AI, který se ovšem ve výsledcích z roku 2022 ještě neprojevil (OECD PISA 2022 Results International Launch).
Další zmínka související s typem technologií se týká mobilů. Ta upozorňuje jen na fakt (vyplývající i z grafu výše), že nadměrné množství času věnované nejčastěji ve volném čase mobilům vede k prudkému zhoršení výukových výsledků. Je škoda, že tento jev PISA blíže nezkoumá.
Úplný zákaz používání mobilů ve škole však nemusí být vždy správným krokem. Za prvé, v některých zemích jsou mobily jediným dostupným zařízením pro digitální učení. Za druhé, ne všechny způsoby jejich využití jsou na škodu, protože podstatné je hlavně to, co uživatel s přístrojem dělá (Dobře strávený čas podle Tristana Harrise, Rovnováha využívání technologií ve výuce podle Common Sense). A za třetí, zpráva ukazuje, že v zemích se zákazem existuje problém s jeho prosazováním (30 % žáků stále ve škole používá mobil několikrát denně).
Zajímavý přehled času, který žáci v různých zemích ve škole stráví s přístroji, nabízí následující graf.
Závěrečná práva PISA 2022 doslova uvádí: „Je důležité zajistit, aby všechny školy, bez ohledu na jejich socioekonomický profil, měly k dispozici přiměřené a kvalitní vzdělávací materiály a digitální zdroje“. Navíc doporučuje vypracovat zásady, které se zaměřují na dovednosti a chování žáků při používání digitálních zařízení. Cílem, kromě jiného, je omezit rozptylování žáků při učení s přístroji, ať už vlastní neochotou soustředit se, nebo vyrušováním ze strany spolužáků.
Andreas Schleicher v již výše odkázaném webináři doporučuje za vzor Singapur, který buduje komplexní digitální výukové prostředí pro různé platformy integrující vhodné výukové zdroje a umělou inteligenci (Masterplan 2030).
Během zahajovací konference se uskutečnil panel, v němž ministři školství některých zemí s vynikajícími výsledky (Korea, Japonsko, Estonsko) poskytli zajímavé pohledy na své úspěchy (Launch of PISA 2022 Results). Všichni zdůrazňovali důležitost personalizovaného učení, a to i prostřednictvím technologií (a AI).
Japonsko používá ICT k boji proti přetížení učitelů. Každému dítěti poskytuje osobní zařízení, které mu umožňuje nezávisle se učit. Estonská ministryně školství definuje personalizované učení jako maximální využití vlastních schopností žáků a věří, že technologie využívající umělou inteligenci by mohly pomoci dosáhnout lepšího řízení výukového procesu. Korea plánuje představit svou první učebnici založenou na umělé inteligenci v roce 2025.
Panel zdůraznil potřebu vybavit všechny učitele digitálními kompetencemi. Estonsko se posledních pět let zaměřuje na vzdělávání svých pedagogů nejen ve využívání moderních technologických nástrojů, ale také na to, jak jejich prostřednictvím učit. Výsledky PISA také ukázaly, jak důležité bylo připravit studenty na autonomní učení během pandemie. Žáci během uzavření škol dávají přednost učení na dálku prostřednictvím technologií spíše než převzetí odpovědnosti za vlastní nezávislé studium, přičemž obě sady dovedností zásadním způsobem ovlivňují úspěch.
Všichni tři vystupující však podtrhli důležitost toho, že jakékoli digitální personalizované učení musí být vždy kombinováno s výukou v reálném světě, a dokonce naznačují, že skutečný svět může být pro učení důležitější než svět virtuální. Interakce člověka s člověkem je zásadní složkou vzdělávání a učitelé budou vždy hrát klíčovou roli při rozvoji kognitivních dovedností svých žáků. Korejský ministr v té souvislosti poukázal na potřebu, aby se studenti stali více sociálními, a dodal, že toho lze dosáhnout mnoha různými způsoby (třeba mimoškolními aktivitami).
Pozoruhodným a pro nás velmi důležitým zjištěním je fakt, že všechny tři v panelu zapojené země staví budoucnost svého školství na úspěšné integraci technologií do výuky.
Hlavním závěrem EEA založeným na výsledcích PISA 2022 je potřeba bližšího studia existujících přínosů využití technologií tak, aby bylo možné je prohlubovat a zavádět do praxe. Za závažný problém považuje rozptylování digitálními zařízeními, které má negativní dopad na studijní výsledky přibližně jedné třetiny žáků. Je třeba zvýšit efektivitu školních politik pro kontrolu těchto rušivých vlivů.
Mezi sociálně-ekonomicky zvýhodněnými a znevýhodněnými školami existuje značný rozdíl v dostupnosti kvalitních vzdělávacích materiálů a digitálních zařízení, což vyvolává potřebu spravedlivého přístupu k těmto zdrojům.
Žáci se obecně cítí sebevědomě při používání digitálních technologií ve výuce na dálku, ale méně jsou si jistí řízením vlastního učení. To naznačuje potřebu zlepšení programů podpory samořízeného učení, v němž hrají zásadní roli učitelé, a to zejména v digitálních prostředích.
A konečně, globální posun k dálkovému vzdělávání během pandemie podtrhuje pokračující nutnost integrace technologií do vzdělávání při zachování rovnováhy s tradičními, na osobním kontaktu založenými metodami učení. Všechny země z horní části žebříčku PISA 2022 v současné době budují komplexní digitální ekosystém integrující umělou inteligenci.
Poznámka: OECD předložila matematický test PISA 2022 umělé inteligenci s tímto výsledkem: GPT 3.5 – 35 %, GPT 4 – 40 %, průměrný žák – 51 % správných odpovědí (viz Putting AI to the test: How does the performance of GPT and 15-year-old students in PISA compare?).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
