Soukromá Ferris State University v americkém Michiganu se rozhodla vyzkoušet současné schopnosti umělé inteligence novou, dosud neověřenou formou, která pro nás může být docela zajímavá.
Do prvního ročníku oboru AI (zřízeného s podporou ministerstva obrany) byli zařazeni 2 virtuální studenti bez masa a kostí, kompletně simulovaní umělou inteligencí – Ann a Fry. Experiment využívá počítačové systémy k simulaci lidské inteligence, včetně schopnosti provádět úkoly, rozhodovat se, rozpoznávat řeč a analyzovat obraz. Virtuální studenti sice nemají jednoznačně definované pohlaví ani demografický původ, ale zato mají jasné studijní preference, které jim pomáhají své studium nasměrovat.
„Úkolem Ann a Fry je účastnit se výuky stejně jako kterýkoli jiný student, poslouchat přednášky, odevzdávat úkoly a zapojovat se do diskusí ve skupině,“ řekla docentka Kasey Thompson, která má tento experiment na starost [1]. Výzkumníci nechávají na Ann a Fry, aby rozhodli o průběhu svého studia sami. „Mohou si vybrat kurzy z nabídky jako ostatní, a nakonec dokonce i získat bakalářský titul – pokud splní všechny požadavky.“ Ani tím však experiment neskončí, oba virtuální studenti budou mít možnost pokračovat ve studiu až do nejvyšší postgraduální úrovně (Ph.D.), pokud toho budou schopni.
Během experimentu budou dění v posluchárnách snímat kamery a mikrofony, aby Ann a Fry mohli sledovat přednášky i diskuse během prezenční výuky. Zpracovávat doporučené výukové materiály a zapojovat se do aktivit online v rámci LMS pro ně bude samozřejmě mnohem snazší. Zpočátku budou Ann a Fry třídu pouze pozorovat, ale cílem je, aby se brzy plně zapojili a měli obousměrnou konverzaci se svými spolužáky.
„Hlavním cílem tohoto experimentu s umělou inteligencí je, aby se tvůrci vzdělávací politiky Ferris State dozvěděli, jaká je dnešní studentská zkušenost,“ řekla Kasey. Vysokoškolské vzdělávání se v posledních letech výrazně proměnilo a více studentů volí netradiční cesty, odkládají studium o několik let nebo studují na dálku. Proto je snahou projektu získat co nejvíce informací o tom, jak vypadá studium zevnitř, a použít je ke zkvalitnění studijních programů.
Nápad s umělými studenty je dosud ojedinělý, i když již několik let vznikají různí studijní asistenti stále dokonaleji vybaveni umělou inteligencí, kteří značnou část agendy skutečného studenta přebírají a jsou schopni doporučit další studijní postup. Podobné agenty, jako jsou Ann a Fry, můžeme vnímat i z obecnějšího pohledu jako autonomní hodnotitele jakékoli služby nejen ve školství. Je to skvělý způsob, jak identifikovat nedostatky, nadbytečné procesy a rizika.
Donald Clark se v souvislosti s tímto experimentem zamýšlí nad tím, jaká rizika má [2]. Domnívá se, že možná nejde ani tak o to zdokonalovat výuku samotnou, ale hlavně zlepšit zkušenosti studentů a prostředí, v němž se nacházejí. Zároveň doporučuje iniciátorům, aby si dávali pozor na to, co experimentem sledují. Mohlo by se totiž stát, že Ann a Fry (ve skutečnosti genderově orientovaná jména) budou schopni vždy přijít na přednášky, „rozbít“ zkoušky, podvádět, být nejrychlejší v plnění úkolů, používat multitasking, nespat, nerozptylovat se a nikdy nebudou mít kocovinu. Bude zajímavé sledovat, zda budou studenti ochotní jejich účast bez nesnází přijmout.
Obrázek generovaný aplikací Craiyon a promptem „Chatbot as a guest in a lecture hall“
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
