Pojem „udržitelné technologie“ se objevil v návrhu velké revize RVP ZV, a tak bychom se nad ním měli zamyslet. Smysl dává třeba právě dnes, kdy slavíme Den Země, v jehož rámci se školy zvýšenou měrou zabývají životním prostředím, což se projevuje nejčastěji sběrem odpadků.
Musíme si v první řadě přiznat, že technologie mají na zhoršování životního prostředí možná přímo zásadní vliv. Kvůli nim v minulých staletích rostla spotřeba fosilních paliv, a právě proto jsme dnes svědky zjevného globálního oteplování a zprávy o katastrofických klimatických změnách se množí. Snaha zajistit udržitelnost je proto pochopitelná. Je sice správné udělat kolem škol pořádek, ale to asi nebude pro její zajištění stačit.
Může se možná zdát, že podstatnou součástí řešení tohoto problému je přechod na obnovitelné energie, potíž je ale v tom, že spotřeba bude růst takovým tempem, že se bez tradičních zdrojů ještě dlouho neobejdeme. Málokdo si to uvědomuje, ale na růstu spotřeby elektrické energie mají (kromě elektromobility) lví podíl digitální technologie. Pozornost je třeba věnovat především rostoucímu využívání generativní umělé inteligence, která je mimořádně náročná na energie a spotřebu vody.
Pro názornost se podívejme na některá čísla. Uvádí se, že „jedno zadání pro chatbot GPT může spotřebovat až tisícinásobně více energie než vyhledávací dotaz na Googlu“ [1], „běžná konverzace s ChatGPT (20–50 otázek) vyžaduje přibližně půl litru sladké vody na chlazení serverů v datových centrech“ [1], „společnost Microsoft vyčíslila 34 % nárůst spotřeby vody mezi lety 2021 a 2022“ [2], „generování obrázku vyžaduje tolik energie jako plné nabití smartphonu“ [2].
„Předpovědi naznačují, že do roku 2027 by výrobce grafických čipů pro AI NVIDIA mohl vyrábět 1,5 milionu serverových jednotek ročně. Celková roční spotřeba těchto serverů by mohla přesáhnout 85 terawatthodin elektřiny, což je více než spotřeba mnoha menších zemí.“ [2]
Je tedy evidentní, že problematika udržitelnosti má zvláštní vztah k digitálním technologiím. Věda se sice ve zvýšené míře zabývá snižováním energetické náročnosti serverů, zda se to bude dařit, není jisté. Jisté je naopak to, že růst využití umělé inteligence je nezadržitelný. Jsme opět svědky toho, jak vývoj technologií přináší stále nové výzvy, které ovšem nelze zvládnout bez jejich využití.
Jako učitelé bychom měli mít na paměti, že velká část našich žáků si je vědoma převládající neochoty lidstva problematiku udržitelnosti uspokojivě řešit.
Zdá se, že u dětí a dospívajících je ekologická úzkost novým fenoménem. Předchozí generace učinily rozhodnutí, která znamenají, že děti zdědí nevyhnutelné environmentální výzvy. Média jsou plná katastrofických předpovědí s titulky „teď, nebo nikdy“, které nelze vnímat bez pocitu nihilismu. Není divu, že tato situace negativně ovlivňuje digitální wellbeing dětí. Určitě by stálo za to do aktivit Dne Země zahrnout též nějakou činnost, která může žákům pomoci pocit nihilismu spojený s neodvratnými změnami životního prostředí eliminovat.
Na řešení těchto problémů pracují skuteční lidé, velmi často je v pozadí vývoj nových převratných technologií. Co třeba se pokusit najít a podpořit ty osobnosti, které stojí v čele boje za udržitelnost? Jak na to, by mohla poradit umělá inteligence. Je to skvělá příležitost u dětí vyvolat pocit, že mohou mít na budoucí vývoj vliv.
Přínosem k potlačení nihilismu a zlepšení wellbeingu jistě může být též kritické myšlení spolu s posilováním digitální kompetence, mediální gramotnosti a smysluplného využívání osobních přístrojů. Při příležitosti oslav Dne Země lze jistě zařadit i zkoumání faktů týkajících se vlivu technologií na změny životního prostředí, stejně tak jako odhalování falešných zpráv (fake news) s problematikou spojených a zájmů za nimi stojících. Cílem by mělo být pochopení potřeby vyvážit rozvoj technologií s udržitelnými postupy.
Začnete-li blíže zkoumat význam spojení „udržitelné technologie“, určitě narazíte na mnoho zdrojů s nimi spojených. Najdete společnost SustainableIT, která pro ně vyvinula standardy, specializované lekce Common Sense určené učitelům, TED přednášku Davida Laise a mnoho dalších.
How modern technology can make our society more sustainable | David Lais | TEDxGoodenoughCollege
Ale pozor, udržitelné nejsou zdaleka všechny technologie. I u těch, které bychom rádi za udržitelné považovali, je třeba na této jejich schopnosti ještě hodně pracovat. Určitě se poznání této skutečnosti má stát výukovým cílem obsaženým v RVP. Jenže toto je pořád jen jedna složka problematiky spojená se vzdělávacími technologiemi. Digitální kompetence musí zahrnovat schopnost používat digitální přístroje ke svému osobnímu růstu, a sem patří též celá řada dalších složek, které nesmí RVP ignorovat. Na začátku je informatické myšlení a na konci celoživotní poznávání doprovázené wellbeingem. To vše se do udržitelnosti prostě nevejde.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
