Postplagiarismus podle profesorky Eaton

Anotace

Sarah Elaine Eaton je profesorkou a výzkumnicí na Werklund School of Education, University of Calgary v Kanadě. Plagiátorství a integritě vědecké práce se věnuje již delší dobu, v poslední době hlavně důsledkům vývoje umělé inteligence. Nástroje AI stírají hranice mezi lidským a strojovým autorstvím a zpochybňují tradiční chápání plagiátorství, jak jej známe. Proto Sarah zavedla pojem postplagiarismus. Podívejme se, jak ho chápe prostřednictvím následujících šesti principů stojících v pozadí [1].

• Hybridní tvorba integrující AI se stává standardem
  Spolupráce s umělou inteligencí nejen při psaní textů začíná převládat. Brzy bude docela běžná. Pokoušet se určit, kde končí člověk a kde začíná umělá inteligence, je zbytečné a marné. Proto přestává mít tradiční kontrola plagiátorství smysl.
• Lidská kreativita je umocněna
  Lidskou kreativitu umělá inteligence neohrožuje. Lidé mohou prostřednictvím AI inspirovat sebe i ostatní. A mohou dokonce inspirovat i umělou inteligenci. Naše představivost a tvořivost zůstává nekonečná a nevyčerpatelná.
• Jazykové bariéry mizí
  Na tom, který jazyk člověk používá, záleží stále méně. Díky novým komunikačním nástrojům si lidé mohou porozumět v bezpočtu jazyků.
• Lidé se mohou vzdát kontroly, ale ne odpovědnosti
  Lidé si mohou ponechat kontrolu nad tím, co píší, ale mohou se také vzdát kontroly nad nástroji umělé inteligence, pokud se tak rozhodnou. Přestože se lidé mohou vzdát kontroly, nezříkají se odpovědnosti za to, co pro ně AI vygeneruje. Lidé musí zůstat odpovědní za ověřování faktů, verifikační postupy a sdělování pravdy. Jsou zodpovědní i za to, jak se vyvíjí samotná AI.
• Citace zůstává důležitá
  Vždy bylo a vždy bude vhodné a žádoucí oceňovat, respektovat a obdivovat naše učitele, mentory a průvodce. Lidé získávají poznatky ve společenství jeden s druhým, i když se někdy učí sami. Citování, odkazování a atribuce jsou nezbytnou dovedností.
• Historické definice plagiátorství již neplatí
  Historické definice plagiátorství zabývající se hlavně doslovným kopírováním netřeba kvůli umělé inteligenci upravovat. Musíme definovat nové. Školskou politiku je třeba přizpůsobit novému vývoji.

Sarah se vymezuje vůči tvrzení Noama Chomského, podle něhož jsou výstupy současné generativní umělé inteligence vlastně jen „high-tech plagiátorstvím“, které brání lidem v učení (Noam Chomsky on ChatGPT: It’s “Basically High-Tech Plagiarism” and “a Way of Avoiding Learning”). Místo toho vyzývá k lepšímu pochopení schopností AI a přehodnocení stávajících definic plagiátorství v kontextu vyvíjející se technologie.

Pedagogové by se měli aktivně zapojit do diskusí o chápání problematiky postplagiarismu ve vzdělávání. Je třeba realizovat výzkum jeho etických důsledků, podporovat odpovědné používání umělé inteligence, přizpůsobit výukové postupy a klást větší důraz na dovednosti kritického myšlení u žáků, aby se v tomto vyvíjejícím se prostředí dokázali orientovat. Spolupráce mezi pedagogy, tvůrci politik a výzkumnými pracovníky je zásadní pro proaktivní řešení vznikajících problémů.

6 Tenets of Postplagiarism: Writing in the Age of Artificial Intelligence