AI asistent nahrává výuku, aby pomohl učitelům

Anotace

Grafika: Socrait

Na začátku loňského školního roku Maria Andersen onemocněla. A tehdy si poprvé skutečně uvědomila, jak moc je vyčerpaná. Na vlastní kůži pocítila, co znamená učitelské vyhoření. Právě tato zkušenost ji přiměla přemýšlet o typech činností, které ji a další učitele v její škole během dne zatěžují a způsobují, že bývají na jeho konci tak unavení. Usilovně uvažovala nad tím, co by mohli udělat, aby tento problém vyřešili. A vytvořili Socrait. 

[1]

Socrait – AI asistent, který pomáhá učitelům soustředit se na výuku

Socrait je hlasem ovládaný asistent výuky poháněný umělou inteligencí, který zachytí to, co učitel během vyučování říká, a tento výstup převede na data, zahrnující údaje o chování žáků a jejich docházce, a vytvoří souhrny hodin s připomenutím důležitých okamžiků. Dokáže evidovat kázeňské přestupky, ukládat pochvaly, sledovat zapojení žáků, pořizovat připomenutí úkolů či aktivit, vytvářet návrhy e-mailů pro rodiče a mnoho dalšího. Je navržen tak, aby učitelům zjednodušil administrativní úkoly a činnosti, s nimiž se potýkají a jsou pro ně časově nejnáročnější, a ti se pak díky této automatizaci mohli více soustředit na samotnou výuku. Intuitivní funkce mají pomoci učitelům snižovat stres, získat zpět potřebný čas pro sebe a znovu zažehnout svou vášeň pro učení, a to při současném zlepšování výsledků ve třídě.

Vše je přitom zabezpečeno na úrovni školy. Pořízené nahrávky se nikde neukládají, data jsou zpracována v reálném čase a vytvořené souhrny následně bezpečně uloženy. Přístup k nim mají jak konkrétní učitelé, tak také vedení školy. Pro snadnější použití je celý systém integrován do Google učebny.

[2][4]

Grafika: Socrait

Jak to vypadá v praxi

Úvodní příprava

1. Učitel si stáhne aplikaci do svého telefonu pro systém iOS nebo Android.
2. Po spuštění aplikace provede registraci použitím osobního Gmail účtu nebo školního Google Workspace účtu.
3. Na další obrazovce vyplní, jak jej žáci oslovují, v jaké třídě chce Socrait používat, název třídy a jména žáků rozpoznatelná hlasem.

Před vlastní výukou

1. Učitel otevře aplikaci Socrait na svém telefonu a přihlásí se do ní.
2. Po přihlášení stiskne fialové tlačítko pro streamování a tím spustí nahrávání.
3. Vypne displej telefonu, aby šetřil baterii.
4. Následně převrátí telefon vzhůru nohama, zasune jej do Socrait pouzdra zavěšeného na krku, a učí obvyklým způsobem.
5. Aplikaci ponechá běžet až do konce výuky (její ukončování a opětovné spouštění by AI mátlo).
6. Po ukončení výuky stiskne fialové tlačítko a zastaví nahrávání.

Po výuce

1. Učitel přejde k počítači nebo notebooku.
2. Na stránce socrait.app se přihlásí svým účtem.
3. Po přihlášení uvidí data ze své hodiny.

[3]

Otázky, které zůstávají nezodpovězeny

Napadlo mě, že Socrait vyzkouším ve své výuce, a tak jsem se pustil do úvodní přípravy dle výše uvedeného postupu. Už během třetího kroku ale vyvstaly 3 zásadní otázky.

1. Jak odlišit stejná jména žáků, aniž bych je musel oslovovat jinak než obvykle?

Když například máte ve třídě dva žáky se jménem Jakub a oslovujete je křestním jménem, na což jste od začátku vy, a především oni zvyklí, musíte při používání Socraitu alespoň jednomu z nich toto oslovení změnit, jelikož AI asistent nerozpoznává hlasy žáků (ty mimochodem vůbec nezaznamenává), ale poslouchá jen hlas učitele. Druhému Jakubovi tedy vysvětlíte, že vzhledem k situaci a omezení AI asistenta ho budete oslovovat jinak a domluvíte si jak. Pokud máte ve třídě Jakuby tři, což není zase tak neobvyklé, budete asi jednomu říkat Jakube, druhému Kubo, třetímu Kubíku, anebo je rozlišíte jiným způsobem. Od podpory Socraitu jsem tip, jak to vyřešit jinak, nedostal.

Osobně mi tenhle přístup nepřijde ideální. Nejde jen o nepřirozenou, náhlou změnu oslovení nebo o skutečnost, že některá jména zkrátka nemají více různých variant, jde o princip: místo, aby se AI přizpůsobila lidem, musí se lidé přizpůsobit AI.

Rozpoznáváním hlasů žáků by se problém s oslovováním odstranil. Řešení, kdy AI asistent poslouchá jen hlas učitele, ale není optimální ještě z jiného důvodu: veškeré chování žáků totiž musí učitel pro AI okomentovat. Nepřímo se tak stává jakýmsi komentátorem výuky (trochu to připomíná sportovního komentátora), což v některých situacích může opět působit nepřirozeně, nemluvě o tom, že jej tato činnost bude ve výuce zbytečně zaměstnávat, a troufám si tvrdit časem i obtěžovat.

2. Bude Socrait rozumět češtině?

Tahle otázka mě trápila od samého začátku. Předpokládal jsem, že AI asistent od Socraitu umí rozpoznat více jazyků včetně češtiny, což dnes již běžně zvládá řada AI chatbotů. V případě Socraitu to ale zatím neplatí.

Jak mi sdělila jejich podpora, v současné době zvládá Socrait pouze angličtinu, v budoucnu ale plánují přidat i další jazyky. Které to budou, jsem se nedozvěděl. Pokud ale chcete být mezi prvními, kdo se o nových jazycích dozvědí, můžete se jim ozvat a oni vás zařadí do svého newsletteru.

3. Jak se budou žáci stavět k přítomnosti AI asistenta, který neustále poslouchá, co se ve výuce děje? Bude jim to vadit?

A tady se dostáváme asi k tomu nejpodstatnějšímu. Bez ohledu na předchozí 2 otázky a jejich řešení je tato zcela zásadní. Nedokážu nyní říct, jak by na ni mí žáci zareagovali. Asi bych jim dokázal vysvětlit důvody, proč Socrait používám, a vyjmenovat všechny benefity, které mně jako učiteli přináší. Pak by těm, co s tím nejsou v pohodě, mohla přítomnost AI asistenta vadit trochu méně a pochopili by ji i díky tomu, že spolu máme velmi dobré vztahy.

To hlavní, co bych ale chtěl, aby primárně chápali, nejsou důvody, proč tohoto AI asistenta ve výuce máme, ale skutečnost, že situace, kdy nás AI neustále monitoruje a zaznamenává vše, co děláme, aby následně sesbíraná data zpracovala a dále využívala, nebude jednou ničím neobvyklým a že jí budou muset umět čelit a nějak se k ní postavit. Tenhle argument bude možná řadě z nich připadat jako skrytá obhajoba přítomnosti Socraitu, ale chci, abychom v jedné věci měli jasno: pokud jde o naši výuku, budou to nakonec oni, kteří rozhodnout o tom, zda v ní nějakého AI asistenta budeme mít, či nikoliv. A to i za cenu, že mě jeho nepřítomnost bude stát mnohem víc práce a času.