Screen Time podle Lightspeed

Anotace

Lightspeed je americká firma poskytující služby školám v oblasti IT infrastruktury, hlavně správy sítě. Nabízí kompletní ekosystém umožňující kontrolu aktivit v rámci školních zařízení a upozorňování na riziková chování žáků. Díky tomu, že má k dispozici data ze stovek školních obvodů, může bez větších nesnází zkoumat, co uživatelé s technologiemi dělají. Závěry jejich nedávného výzkumu [1] mě docela zaujaly.

Dle zjištění Lightspeed žáci amerických základních a středních škol tráví v průměru 77 minut denně na školních zařízeních. To představuje méně než 20 % celkového času stráveného ve škole, což je číslo podstatně nižší, než mnoho rodičů a tvůrců politik předpokládá. Většinou se jedná o aktivity realizované během výuky a nikoli o přestávkách či po škole.

Čas strávený různými věkovými kategoriemi (ročníky) žáků u školních zařízení během výuky (vlevo) a mimo ni (vpravo) podle Lightspeed

Průměrný čas strávený u obrazovek se liší podle věku, přičemž žáci 1. stupně používají zařízení méně než hodinu denně, zatímco žáci vyšších ročníků tráví online více času díky větší integraci technologií do výuky a potřebě spolupracovat. Výsledky naznačují, že digitální učení je integrováno do prezenční výuky, spíše než aby ji nahrazovalo.

Aktivity realizované žáky na školních zařízeních podle Lightspeed

Zásadním poznatkem je posun od „kvantity ke kvalitě“. Největší podíl na průměrných 77 minutách má vzdělávání a vlastní tvorba (Productivity Tools), nikoli pouhá konzumace obsahu či zábava (Other). Ukazuje se, že školy dokážou dovést žáky k aktivnímu využití technologií – ať už jde o tvorbu, výzkum, spolupráci, nebo procvičování dovedností (Neřešte zda, ale co děti s přístroji dělají). Nástroje (které firma Lightspeed dodává), jako je filtrování obsahu a správa učebny, jsou zásadní pro vytvoření vhodných „digitálních zábran“, které zajistí, že se žáci více soustředí na vzdělávací aktivity.

Čas strávený u obrazovky má nepochybně souvislost s duševním zdravím žáků (wellbeing), jejich vzdělávacími výsledky, financováním škol, a dnes už i s takovými tématy, jako je umělá inteligence. Potíž je v tom, že s touto problematikou je spojena celá řada mýtů.

Přesvědčení mnoha rodičů i vedoucích představitelů školství, že žáci tráví ve škole velké množství času s přístroji neplodným, nebo dokonce vysloveně škodlivým způsobem, se zdá být podle výsledků této studie zavádějící. Přesto autoři na základě dat získaných po zákazu osobních mobilů v Texasu dospěli k závěru, že toto opatření přineslo pozitivní výsledky. Učitelé a ředitelé škol hlásí větší zapojení žáků do aktivit ve třídě a přímější interakci mezi nimi.

Lightspeed zveřejnil podrobnosti o výsledcích tohoto výzkumu prostřednictvím webináře, jehož záznam je na následujícím videu.

The Screen Time Debate: Myths vs. Facts

Možná si říkáte, proč by měly být výsledky tohoto výzkumu pro nás zajímavé. Vzhledem k tomu, že i u nás se diskutuje o zákazu mobilů ve školách, je namístě se zamyslet nad tím, zda by pro nás mohly být americké zkušenosti užitečné.

Jeho výsledky jsou pozoruhodně pozitivní. Ale musíme si uvědomit, že sběr dat byl realizován ve školských obvodech provozujících ekosystém firmy Lightspeed, tedy v prostředí, kde je typické vybavení žáků školou poskytovanými přístroji 1:1, jsou k dispozici vhodné digitální učební materiály, učitelé disponují okamžitým přehledem o tom, co žáci dělají, a dokážou technologie do výuky integrovat vhodným způsobem (ne za každou cenu). Pak takový zákaz osobních mobilů vypadá docela jinak – tedy mnohem přijatelněji a může mít pozitivní dopad bez negativních důsledků na digitální kompetence a vlastní výukové výsledky.

V našich podmínkách je třeba se zamyslet nad tím, do jaké míry žáci osobní přístroje (které nemá škola pod kontrolou) využívají pro vzdělávací účely. A pak asi bude nutné opatrně vážit, zda případný zákaz nemůže mít vážné důsledky v omezování aktivního zapojení žáků do výuky. Rozhodnutí není snadné!