Poprvé se slovo „67“ (vyslovuje se „šest sedm“) objevilo v písni „Doot Doot (6 7)“ rapera Skrilla. Odtud se rychle šířilo prostřednictvím TikToku a brzy se stalo oblíbeným výrazem teenagerů, kteří v něm našli příležitost, jak spolehlivě dráždit starší generaci, když jej používali jako univerzální odpověď na téměř jakoukoli otázku.
Učitelé si na internetu vyměňovali tipy, jak přimět žáky, aby přestali říkat „67“ po celý den. „Jak bylo ve škole?“ ptali se doma rodiče svých dětí. Odpověď: „67“. Dospělí se okamžitě začali pídit po významu tohoto slova, ale nikdo neznal odpověď.
Někteří tvrdili, že znamená „nic moc“, „jakž takž“, „možná tak a možná jinak“.
Jeho nejvýraznějším rysem je však to, že ho nelze jednoznačně definovat. Je totiž bezvýznamný, všudypřítomný a nesmyslný. Představuje logický důsledek neustálého pobytu online, nekonečného posouvání obsahu a jeho konzumace, kdy jsou uživatelům předkládána videa a texty prostřednictvím algoritmů vycvičených jinými algoritmy. A co nám po této neutuchající smyslové zátěži zůstává? 67. Přesto je pro ty, kdo jej používají, smysluplný díky pocitu propojení, který vytváří. Výraz „67“ ukazuje, jakou rychlostí se může nové slovo rozšířit po celém světě ve chvíli, kdy nastupující generace vstupuje do globální konverzace.
[1]
Absurdní AI videa, rozhozené AI obrázky, laciná AI propaganda, falešné AI zprávy, brakové knihy psané umělou inteligencí, pracovní AI reporty a také spoustu mluvících koček. Rok 2025 zaplavilo velké množství AI slopu (česky někdy překládáno jak břečka, odpad, balast apod.), který lidem lezl na nervy, ale přitom jej v jednom kuse hltali. Slovo slop lze definovat jako „digitální obsah nízké kvality, který je obvykle produkován ve velkém množství prostřednictvím umělé inteligence“. „AI slop proměnil sociální sítě v asociální pustinu,“ trefně shrnul aktuální situaci server CNET.
[2]
Žádné zápasení se syntaxí. Programujeme podle pocitu, nikoli podle proměnných. Říkáme stroji, co chceme, místo abychom to pracně programovali sami. Vibe coding, termín, který zavedl průkopník v oblasti umělé inteligence Andrej Karpathy, označuje používání umělé inteligence, jež je pomocí přirozeného jazyka vyzývána k psaní počítačového kódu.
Zatímco technologičtí experti diskutují o tom, zda jde o revoluční, nebo nezodpovědný přístup, vibe coding rezonuje daleko za hranicemi Silicon Valley a vypovídá o našem proměňujícím se vztahu k technologiím a zároveň o širším kulturním posunu směrem k umělé inteligenci, která asistuje u všeho, co se v našem každodenním životě děje.
[3]
„Jsem tvoje parasociální jednička, tak bys mě měl odblokovat,“ zněla prosba fanynky youtubového streamera IShowSpeeda, který ji zablokoval po její nepřiměřené reakci na zveřejnění příspěvku o jeho rozchodu se zpěvačkou Vanessou. Uvedená reakce se rychle šířila internetem a vedla k prudkému nárůstu vyhledávání slova parasocial ve slovníku Cambridge Dictionary.
Termín parasocialní popisuje vztah, který někdo pociťuje ke slavné osobnosti, již osobně nezná. Může jít o postavu z knihy, filmu, televizního seriálu, o celebritu či influencera a nově též o AI chatbota.
A právě díky masivnímu rozmachu personalizovaných AI asistentů a jejich vlivu na lidi nabrala veřejná diskuse o psychologickém dopadu parasociálních vztahů v roce 2025 na intenzitě.
Colin McIntosh, šéfredaktor Cambridge Dictionary, k tomu dodává: „Z jazykového hlediska je zajímavé, jak se tento výraz posunul z odborného, akademického termínu do běžného užívání mezi obyčejnými lidmi na sociálních sítích. Zároveň výstižně zachycuje ducha doby roku 2025, kdy fascinace celebritami a jejich životním stylem nadále dosahuje nových vrcholů.“
[4]
Poprvé byl použit v příspěvku na síti Usenet v roce 2002 pro označení určitého typu reakce řidiče na světelné znamení jiného řidiče žádajícího o předjetí. Později se pojem rage bait vyvinul v internetový slang používaný k popisu virálních tweetů, často s cílem kriticky poukazovat na zveřejněné obsahy prostřednictvím platforem, tvůrce a trendů.
Od té doby se stal zkratkou pro obsah navržený tak, aby vyvolával hněv tím, že je frustrující, urážlivý nebo úmyslně rozdělující, a běžným termínem odkazovaným v redakcích po celém světě i v diskurzu mezi tvůrci obsahu.
Současně jde o osvědčenou taktiku k podpoře zapojení publika, často využívanou v performativní politice. Jakmile algoritmy sociálních médií začaly odměňovat provokativnější obsah, vyvinuly se praktiky jako „rage-farming“ – cílené, systematické snahy manipulovat reakcemi a postupně budovat hněv a zapojení prostřednictvím zasévání obsahu s rage baitem, zejména ve formě záměrně šířených dezinformací či materiálů založených na konspiračních teoriích.
Casper Grathwohl, prezident Oxford Languages to komentuje slovy:
„Jak se technologie a umělá inteligence stále více integrují do našich každodenních životů, od deepfake celebrit a AI-generovaných influencerů až po virtuální společníky a seznamovací platformy, nelze popřít, že rok 2025 byl definován otázkami kolem toho, kým skutečně jsme; online i offline.
Fakt, že slovo rage bait existuje a zaznamenalo dramatický nárůst užívání, znamená, že si stále více uvědomujeme manipulační taktiky, do kterých se můžeme zaplést online. Dříve byl internet zaměřen na získání naší pozornosti podněcováním zvědavosti výměnou za kliknutí, nyní jsme svědky zásadního posunu v tom, jak internet ovládá a ovlivňuje naše emoce a naše reakce. Zdá se, že jde o přirozený vývoj v probíhající debatě o tom, co znamená být člověkem ve světě řízeném technologiemi – a o extrémech online kultury.“
[5]
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND 4.0 (Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla).
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Články v modulu Spomocník vydané v letech 2022 až 2025 vznikly v rámci projektu Podpora škol v kontextu digitalizace (Národní plán obnovy 3.1 DIGI) pro podporu pedagogů při ICT revizích RVP.
Další informace, metodické materiály i inspiraci do výuky jednotlivých předmětů i napříč předměty najdete na webu https://digitalizace.rvp.cz/
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
