Zvládnutí technických dovedností nezbytných pro konkrétní profesi tvořilo po desetiletí základ přípravy žáků a studentů na jejich budoucí povolání. S nástupem umělé inteligence, která přebírá stále více technických úkolů, se skutečným odlišujícím faktorem pro absolventy stávají jejich jedinečné lidské dovednosti.
Ve světě přetvářeném automatizací a globální komplexitou bude o jejich úspěchu rozhodovat především to, jak přemýšlejí, jak spolupracují s ostatními a jak se dokážou přizpůsobovat změnám. Jinými slovy, jejich konkurenční výhodou bude jejich lidskost, jež se projeví prostřednictvím profesních dovedností. Významné množství recenzovaných vědeckých výzkumů zdůrazňuje zásadní roli lidských dovedností v dlouhodobém úspěchu.
Společnost Acuity Insights ve své zprávě, vydané v říjnu loňského roku, stručně shrnuje důležitost těchto dovedností, jejich přínosy i rizika a vzdělávacím institucím nabízí způsoby, jak je účinně začlenit do svých studijních programů. Přestože se primárně zaměřuje na vysoké školy, obsah její zprávy a myšlenky z ní lze aplikovat obecně.
[1]
Acuity Insights je předním poskytovatelem nástrojů pro hodnocení uchazečů, řízení studijních programů a datových řešení pro vysoké školství, který pomáhá univerzitám posuzovat měkké dovednosti uchazečů nad rámec známek. Mezi jeho klíčové produkty patří široce využívaný situační test Casper, posuzující profesní dovednosti, a nástroj Duet pro sladění hodnot, které používají stovky studijních programů po celém světě k identifikaci úspěšných a všestranně rozvinutých studentů v oborech, jako je medicína, ošetřovatelství a další zdravotnické vědy. Cílem společnosti je poskytovat komplexní pohled na uchazeče, rozšiřovat přístup ke studiu a podporovat studijní úspěšnost od přijetí až po jejich absolvování.
[2]
Zpráva pracuje s pojmy profesní dovednosti a trvalé dovednosti, jelikož jsou ve vysokoškolském vzdělávání široce uznávané a okamžitě srozumitelné. Napříč jednotlivými odvětvími se však pro označení těchto klíčových, na člověka zaměřených schopností používá celá řada dalších termínů, jako např.: sociální inteligence, lidské dovednosti, interpersonální dovednosti, dovednosti práce s lidmi, měkké dovednosti.
Na základě vědeckých studií pak termín profesní dovednosti definuje jako „soubor osobních vlastností, sociálních schopností, komunikačních kompetencí a emoční inteligence, které jednotlivcům umožňují účinně se orientovat ve svém prostředí, dobře spolupracovat s ostatními, podávat kvalitní výkon a dosahovat svých cílů v kombinaci s tvrdými (odbornými) dovednostmi.“
Jak se ve zprávě dále uvádí, profesní dovednosti, jako např. spolupráce, komunikace, empatie a motivace, nejsou vázány na žádný konkrétní obor ani pracovní pozici a na rozdíl od technických dovedností časem nezastarávají. Jsou nezbytné pro to, aby si studenti budovali sebedůvěru, kompetence a charakter, a jejich význam pro budoucí profesní uplatnění neustále roste, zejména v době všudypřítomné umělé inteligence.
Podle zprávy však přesto zůstává hodnocení a rozvoj těchto trvalých dovedností na mnoha vysokých školách nedostatečně rozvinutý a často podceňovaný. Pro zachování konkurence a relevantnosti vzdělávacích institucí je nezbytné, aby pedagogové svůj přístup přehodnotili a začlenění hodnocení a rozvoj těchto dovedností do kurikula považovali za otázku priority a naléhavosti.
[1]
Díky snadnému outsourcování technických úkolů umělou inteligencí zaměstnavatelé u současných i budoucích zaměstnanců upřednostňují takzvané měkké (lidské) dovednosti. Ty byly pro pracovní úspěch vždy podstatné, nástup umělé inteligence pouze zdůraznil jejich rostoucí poptávku. Organizace nepotřebují jen vyšší produktivitu; potřebují odborníky, kteří dokážou zvládat konflikty, kriticky myslet, efektivně komunikovat a prokazovat odolnost.
Absolventi se tak dnes nejen uchází o menší počet pracovních míst, jsou zároveň znevýhodněni nedostatkem profesních dovedností. Jak zpráva uvádí, 75 % dlouhodobého pracovního úspěchu je připisováno mezilidským dovednostem, nikoli technickým znalostem. Podle průzkumu společnosti General Assembly, která poskytuje technologické vzdělávání a řešení v oblasti rozvoje talentů, více než 25 % vedoucích pracovníků v současnosti vůbec neuvažuje o přijetí čerstvých absolventů vysokých škol kvůli jejich nedostatku trvalých (lidských) dovedností. (1)
Přestože byly profesní dovednosti dlouho označovány jako jakýsi „příjemný bonus“, pro dnešní úspěch jsou zcela nezbytné, a to jak ve škole, tak mimo ni. Studie ukazují, že když žáci rozvíjí empatii a respekt vůči svým spolužákům, pomáhají vytvářet spravedlivější vzdělávací prostředí, v němž se každý cítí viděn, slyšen a posílen k aktivnímu zapojení.
Spolupráce významně podporuje zapojení a setrvání žáků ve studiu, protože jim poskytuje pocit odpovědnost a sounáležitost, které je udržují na cestě k úspěšnému absolvování. A co je nejdůležitější, lidské dovednosti podporují osobní růst. Umožňují žákům zvládat stres, překonávat neúspěchy a rozvíjet odolnost i sebepoznání – schopnosti, které neovlivňují pouze jejich studijní výsledky, ale také jejich sebedůvěru, duševní pohodu a celoživotní učení, uvádí se ve zprávě.
Ta se dále věnuje osmi stěžejním profesním dovednostem s uvedením jejich významu, uplatnění v praxi, benefitům, které přináší, i důsledkům jejich absence.
Mezi tyto dovednosti patří:
[1]
V další části zpráva nabízí tři strategie, které mohou vzdělávací instituce využít při tvorbě studijních programů tak, aby odpovídaly potřebám dnešních žáků a připravily je na budoucnost.
1. Nejprve hodnotit dovednosti, aby bylo možné efektivně plánovat
Hodnocením profesních dovedností studentů již při přijetí, například pomocí testů situačního úsudku (SJT), mohou instituce získat přehled o jejich schopnostech, identifikovat jejich potřeby rozvoje a cíleně naplánovat cesty dalšího vzdělávání.
2. Začlenit profesní dovednosti do celého studijního programu
Aby profesní dovednosti skutečně přetrvaly, musí být plně integrovány do celého studijního programu, podporovány pravidelným hodnocením a výukou napříč obory, včetně specializovaných kurzů a školení pedagogů tak, aby jejich význam byl rovnocenný s technickými znalostmi.
3. Navazovat partnerství, která propojují umělou inteligenci a měkké dovednosti
Profesní dovednosti jsou rozhodující pro využití potenciálu AI, a proto by instituce měly navazovat strategická partnerství s průmyslem, neziskovými organizacemi a dalšími školami, aby studenti mohli své dovednosti prakticky uplatnit a absolventi byli připraveni na budoucí pracovní svět po stránce sociální, etické i profesní.
[1]
Začlenění trvalých dovedností do studijních programů je prvním krokem, ale teprve to, jak jsou tyto dovednosti vyučovány, určí úspěch žáků. Pouhé přednášky nevytvoří empatii ani etické uvažování. Studenti musí chápat význam přenositelných dovedností, dostávat příležitosti je procvičovat, pravidelně získávat zpětnou vazbu o svém pokroku a věnovat čas reflexi svých zkušeností, upozorňují autoři zprávy a přináší tři osvědčené výukové strategie, které podporují rozvoj neakademických dovedností u studentů.
1. Zkušenostní učení: praxe rozvíjí kompetence
Nejlépe se učíme praxí, proto studenti potřebují bezpečné prostředí se simulacemi, skupinovými projekty a aktivity s hraním rolí, kde mohou procvičovat a rozvíjet trvalé profesní dovednosti.
2. Reflektivní, spolužáky vedená cvičení: růst ze zkušenosti
Studenti potřebují čas na reflexi, aby mohli růst, a proto je psaní deníků, hodnocení od spolužáků a závěrečné rozbory projektů nezbytným nástrojem pro rozvoj profesních dovedností, zlepšení týmové dynamiky a posílení sebedůvěry a zapojení.
3. Formativní sledování rozvoje: podpora na cestě
Rozvoj mezilidských dovedností vyžaduje čas, a proto formativní hodnocení, které průběžně sleduje pokrok studentů a umožňuje cílenou podporu, představuje účinný nástroj pro jejich rozvoj.
[1]
Při rozvoji profesních dovedností, které studenti potřebují k úspěchu na dnešním trhu práce, hrají primární roli vysoké školy. Jejich změna však nebývá vždy snadná. Jak se univerzity snaží reagovat na poptávku po vzdělávání v oblasti trvalých dovedností, čelí skutečným překážkám, které je nutné řešit.
Zpráva proto přináší přehled 3 hlavních bariér, se kterými se tyto vzdělávací instituce potýkají, a včetně příležitostí, které konkrétní bariéry vytvářejí.
1. Přechod od „příjemného bonusu“ k nezbytnosti
Tradiční vysoké školství se soustředilo na akademické znalosti a technické dovednosti, zatímco profesní dovednosti byly opomíjeny. Proto je nyní důležité poskytovat pedagogům odborný rozvoj, který je naučí tyto dovednosti efektivně vyučovat, hodnotit a integrovat do studijních programů, aby absolventi získali kompetence požadované zaměstnavateli.
2. Technologie tvořící překážky i spojení
Studenti používají umělou inteligenci k tvorbě textů, řešení problémů a brainstormingu, proto je nezbytné je připravit tak, aby vedle AI byli též emocionálně a sociálně zdatní a rozvíjeli klíčové lidské dovednosti, přičemž školy mohou tento cíl podporovat spoluprací s AI konsorcii a online akademiemi.
3. Mezikampusová spolupráce k prolomení izolovaných struktur a rozvoji dovedností
Rozvoj profesních dovedností překračuje hranice jednotlivých oborů, a proto je zásadní propojit akademická pracoviště, kariérní centra a studentské organizace uvnitř i mezi institucemi, aby vznikl integrovaný ekosystém podporující u studentů získávání přenositelných kompetencí připravených na svět řízený AI.
[1]
Technické kompetence mohou otevřít dveře, ale trvalé lidské dovednosti dávají studentům skutečnou výhodu v práci i v životě. Od empatie a etického uvažování po komunikaci a spolupráci se profesní dovednosti přesunuly ze stínu do centra pozornosti jako nezbytné pro úspěch ve stále více AI řízené společnosti. Mají přímý dopad na studijní výsledky, udržení studentů ve studiu a dlouhodobý kariérní úspěch. Co je však důležitější, pomáhají formovat, kým se studenti stanou: jak se propojují s ostatními, jak se přizpůsobují a jak čelí životním výzvám.
Upřednostněním lidsky orientovaných kompetencí vedle AI gramotnosti mají instituce jedinečnou příležitost utvářet cestu vpřed a zajistit, aby jejich studenti zůstali angažovaní, konkurenceschopní a připraveni uspět v nepředvídatelné budoucnosti, shrnuje se na závěr ve zprávě.
[1]
Po přečtení studie Acuity Insights by se mnozí mohli začít ptát na význam digitálních dovedností. Nehrají v dnešní AI době pouze podřadnou roli vedle trvalých, ceněných a vyžadovaných lidských dovedností?
Takovéto otázky bychom si mohli klást pouze v případě, pokud bychom oba typy dovedností chápali odděleně. Ve skutečnosti se však doplňují. Lidské dovednosti nesnižuje důležitost těch digitálních, naopak je rozvíjejí. Na co bude žákům, pokud budou umět používají digitální nástroje, a přitom postrádat schopnost je strategicky uplatňovat při řešení reálných problémů? Jinak řečeno, potřebujete lidské dovednosti, abychom je poté mohli propojit s těmi digitálními.
*
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND 4.0 (Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla).
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
