„Co kdyby nejvýkonnější technologií ve vašem životě byla ta, které jste si vůbec nevšimli? Zamyslete se nad tím: kdy jste naposledy aktivně přemýšleli třeba o elektřině, která napájí váš domov, nebo o Wi-Fi, která propojuje vaše zařízení? Tyto technologie se staly skutečně transformačními, když ustoupily do pozadí a nevyvolávají naši pozornost. Staly se neviditelnými. AI jde přesně stejnou cestou a vyvíjí se z novinky, s níž interagujeme, ve fenomén, který nás obklopuje a pomáhá nám, aniž bychom si to uvědomovali.“ Takto svůj článek pojednávající o neviditelné AI začíná známý futurista Javier Gil [1].
Posléze popisuje několik důležitých prvků, na nichž je neviditelné prostředí postaveno:
Všudypřítomné senzorové sítě
Neviditelná inteligence se spoléhá na rozsáhlé sítě malých, levných senzorů (RFID, čidla, kamery, nositelná zařízení atd.) zabudovaných v různých přístrojích v domácnostech, kancelářích, továrnách a veřejných prostorách (IoT). Tyto senzory nepřetržitě shromažďují data o prostředí, obyvatelích a procesech, aniž by vyžadovaly lidský zásah.
Znalost kontextu
Pokročilé systémy vnímají aktuální situaci a přizpůsobují se potřebám svých uživatelů propojováním dat o jejich chování, poloze, denní době a podmínkách prostředí, jako je světlo a teplota. To jim umožňuje odvodit, co uživatelé potřebují, často dříve, než si to oni sami uvědomí.
Edge AI a Fog Computing
Neviditelná AI se nespoléhá pouze na cloudové servery, ale často zpracovává výpočty blíže ke zdroji generování dat. Tento přístup snižuje latenci, zvyšuje bezpečnost a urychluje rozhodování v reálném čase – klíčové faktory pro aplikace, u nichž je zpoždění nepřijatelné.
Platformy pro správu s AI
AI platformy analyzují data ze senzorů, automatizují kontroly prostředí a předpovídají potenciální problémy, jako jsou poruchy zařízení. Slouží jako centrální nervový systém, který koordinuje různé inteligentní komponenty do soudržného a responzivního celku.
Srdcem každého neviditelného systému AI jsou sofistikované algoritmy, které transformují nezpracovaná data do inteligentních akcí. Modely strojového učení identifikují vzorce v chování uživatelů, předpovídají budoucí potřeby a neustále optimalizují výkon systému. Skutečná magie nastává, když se tyto algoritmy stanou tak propracovanými, že jejich činnost působí instinktivně – upravují prostředí nikoli na základě striktních pravidel, ale na základě hlubokého pochopení preferencí a zvyků uživatelů.
Javier zdaleka není jediný, kdo se zabývá zneviditelňováním AI. Na tuto skutečnost nás upozorňuje celá řada dalších odborníků. Tak třeba jihoafrický expert Lee Naik na základě dojmů z konference CES 2026 publikoval článek, v němž v souvislosti se zmenšováním a zneviditelňováním technologií připomíná jednu možná dosud ne zcela zřejmou věc – a sice nutnost zachovat si lidskost. Doporučuje, abychom preferovali [2]:
Soudnost před znalostmi
Pokud stroje začnou vědět všechno, pak bude moudrost důležitější než informace.
Lidskost nad efektivitou
Empatie, zvědavost a kreativita jsou naše lidské rozlišovací znaky – musíme tyto dovednosti zdokonalovat.
Adaptabilitu nad jistotou
Ve světě, který nezpomalí, je učení jedinou naší jistotou.
A tak Lee dospívá k tomuto závěru: „Jak technologie mizí, humanita se znovu objevuje.“
Do třetice se podívejme na vyjádření futurologa, profesora Ben Hamera. Je ředitelem australské agentury ThinkerTank, která se zabývá výzkumem budoucího vývoje technologií. Z jejich zprávy ThinkerTank Future Forecast 2026 se dozvídáme, že AI prochází těmito 5 hlavními vývojovými trendy [3]:
Zneviditelňování AI
Místo otevírání aplikací nebo psaní pokynů můžeme očekávat, že AI bude stále více zabudovávána přímo do nástrojů, které používáme každý den, protože se stane neviditelnou. Běží tiše na pozadí, aniž bychom si toho všimli, takže se méně jeví jako samostatná technologie a více jako součást našeho každodenního života.
Osamostatňování AI agentů
Agenti AI se stávají běžnějšími a začínají pracovat samostatně, čímž se zbavují nutnosti manuálního zadávání pokynů ke každému úkolu. Mohou spravovat kalendáře, navrhovat dokumenty, shrnovat obsah schůzek, označovat problémy a dělat drobná rozhodnutí, jako je schvalování vrácení peněz nebo plánování práce, což lidem dá více času soustředit se na úsudek, dohled a kreativní řešení problémů místo na administrativu.
Ovládání AI hlasem
Psané pokyny se mohou začít jevit jako zastaralé. Můžeme očekávat, že stále více lidí bude s AI interagovat tak, že na ni budou mluvit. Díky tomu se AI stává snadněji použitelná a přístupnější, zejména pro lidi, kteří si s technologiemi nejsou tak jistí.
Usnadnění nákupů
Nakupování bude probíhat uvnitř jednotlivých AI nástrojů. Místo návštěvy mnoha webových stránek a hledání nového páru tenisek byste mohli zadat svá kritéria, a AI by pak vyhledala, porovnala a vybrala nejvhodnější produkt za vás. Příklady toho již lze vyzkoušet v praxi. Pokud se tento druh aktivit rozroste, značky už nebudou soupeřit jen o lidskou pozornost, ale budou soupeřit o přízeň AI.
Rozvoj osobních agentů AI
Lidé by si mohli začít zřizovat své vlastní osobní AI agenty, kteří by jim pomáhali s rozhodováním, koordinací úkolů a fungovali jako rozhraní mezi nimi a okolním světem. To by mohlo mít vliv na způsob, jakým platformy komunikují se svými uživateli, protože v mnoha případech by se agenti stali prostředníky mezi nimi a člověkem.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND 4.0 (Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla).
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.

Národní pedagogický institut České republiky © 2025