Představte si následující situaci: toužíte udělat rozhovor s významnou osobností, ale od samého počátku víte, že nemáte šanci. Nejste špičkovým novinářem z The New York Times, naproti tomu váš plánovaný host zastává v uvedené firmě vysokou pozici nebo přímo tu nejvyšší. Rozdíl mezi vámi je propastný. Co tedy uděláte? Zkusíte danou osobnost o rozhovor požádat. A když odpověď nedostanete, uděláte ten rozhovor i přesto, s danou osobností bez dané osobnosti.
Rozhovor s otázkami, který na své odpovědi bude čekat. A tento Otevřený rozhovor následně publikujete a necháte žít vlastním životem. Dorazí někdy ke svému adresátovi a dočká se od něj vytoužených odpovědí? To jsou otázky, na které neznáte odpověď. Nikdo ji nezná.
Zázraky se ale někdy dějí. A tak vám nezbývá, než v něj doufat a raději se dopředu smířit s tím, že pokud nenastane, zůstane váš otevřený rozhovor navždy takový, jaký byl na svém začátku, a že bude částečně fungovat i tak, s otázkami, které se, aniž by to zamýšlely, proměnily z otevřených v řečnické.
*
Je uznávanou americkou diplomatkou, která mimo jiné strávila několik let na vedoucích pozicích v nadaci Obama Foundation, kde měla jako výkonná ředitelka na starosti mezinárodní programy. Rozsáhlé zkušenosti s vysokou politikou získala také během svého působení v Radě pro národní bezpečnost Bílého domu, kde zastávala roli mluvčí. Jako dlouholetá kariérní diplomatka Ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických působila rovněž na ambasádách v Iráku, Spojených arabských emirátech či v Kolumbii. Díky své bohaté praxi přináší hluboký vhled do mezinárodních vztahů, globálního lídrovství a americké zahraniční politiky. Od 20. ledna 2026 zastává pozici výkonné ředitelky (CEO) nadace Wikimedia Foundation, do níž nastoupila po svém předchozím působení na postu velvyslankyně USA v Chilské republice.
Paní velvyslankyně, vítejte na Spomocníkovi. Na úvod vám chci poděkovat, že jste si udělala čas na náš rozhovor. Nesmírně si toho vážím.
Vzhledem k vaší současné pozici výkonné ředitelky Wikimedia Foundation bych vás měl asi oslovovat „paní ředitelko“, ale jelikož v diplomacii platí pravidlo „jednou velvyslanec, navždy velvyslanec“, rozhodl jsem se oslovit vás titulem, který má svou symbolickou rovinu i na pozici, kterou právě zastáváte.
Být velvyslankyní své země v jiné zemi má určitě mnohé společné s ambasadorstvím nadace, jakou je Wikimedia Foundation. Neocenitelnou zkušeností je jistě také vaše několikaleté působení ve vedoucích pozicích nadace Obama Foundation. Když bych to shrnul do jedné věty, nadace Wikimedia Foundation si nemohla přát lepší osobnost do svého čela než právě vás.
(prostor pro odpověď)
Pokud bych měl popsat Wikipedii jedním slovem, řeknu bez váhání: zázrak. Jak jinak popsat projekt, který existuje jen díky podpoře statisíců nadšenců, které nezajímá osobní prospěch, ale pouze tvorba a ochrana objektivního, nezávislého a nezaujatého otevřeného obsahu, který je navíc bez reklam a dokonce není ani za paywallem. A tento obsah vytváří dobrovolně a zcela zdarma, bez očekávání jakéhokoli profitu. Kolik takových projektů dnes najdeme? A právě takový zázrak je potřeba chránit. Otázkou zůstává, zda to dokážeme. A co všechno pro to budeme muset udělat, nejen v rámci komunity wikipedistů, ale především mimo ni.
(prostor pro odpověď)
A kdybych měl vyjádřit Wikipedii dvěma slovy, řeknu: lidská tvorba. Wikipedie vznikla jako koncept postavený výhradně na lidském přístupu. Nejen její obsah, ale i její pravidla, vytváří, diskutují a kurátorují lidé, přesněji komunita wikipedistů, tvořící silnou základnu a pevné pilíře, na kterých je Wikipedie postavena. Čím hlouběji prorůstá generativní AI světem internetu, tím důležitější a naléhavější je potřeba lidské tvorby, lidského pohledu a lidské duchapřítomnosti. S nárůstem generativní produkce se právě lidská tvorba stává stále vzácnější a cennější komoditou. A Wikipedie patří k těm nejcennějším. Jak může Wikipedie zachovat hodnotu lidské tvorby ve světě, který stále více utváří generativní AI?
(prostor pro odpověď)
S pokročilými AI nástroji je čím dál těžší rozeznat, zda encyklopedická hesla byla opravdu tvořena lidmi, a zda, pokud byla AI zapojena, tak pouze v přípravné fázi, ale nikoliv v samotném vytváření finálního, publikovaného obsahu. Zde je asi potřeba apelovat zejména na nové editory Wikipedie a mluvit s nimi o ochraně ducha a principů Wikipedie v éře AI. A vysvětlovat, že ochrana posledního objektivního, stoprocentně lidského otevřeného zdroje je hlavním a nejtěžším úkolem, který před námi všemi stojí.
Opět se nabízejí otázky, jak toho trvale docílit a zajistit lidskou tvorbu encyklopedických hesel na Wikipedii včetně diskuzí u nich? Stěží dnes najdeme zásadnější otázky, které by si komunita wikipedistů kladla. Odpověď na ně je závisí na mnoha různých faktorech. I proto je tahle výzva jedna z nejtěžších, které před námi stojí.
(prostor pro odpověď)
Myslím, že stěžejní úlohu v celém procesu hraje důvěra. Na čem důvěra stojí, popsal Jimmy Wales ve své nedávné knize 7 pravidel důvěry. (Psali jsme o ní na Spomocníkovi, pozn. autora.) V ní například mluví o tom, že důvěra se získává osobně a abychom ji mohli získat, musíme ji umět dávat. Důležitá je též uctivost a respekt a v neposlední řadě také transparentnost, která danou důvěru posiluje. Právě zmíněné principy důvěry, o kterých Jimmy Wales mluví, a které stojí za úspěchem a udržitelností Wikipedie, bychom měli aplikovat i v ostatních odvětvích, a především rozvíjet v oblasti vzdělávání. Protože kde není důvěra, tam není nic. Co se může vzdělávání od Wikipedie naučit o budování důvěry v éře AI?
(prostor pro odpověď)
To, co se však neviditelně prolíná napříč všemi zmíněnými zásadami, je lidskost.
Wikipedie je na první pohled chladnou, neutrální encyklopedií, plnou faktů postavených na nezávislých, netriviálních a věrohodných zdrojích. Když se ale podíváme pod její povrch, zjistíme, že celá její existence stojí právě na lidských vlastnostech, které lidskost definují a nepřímo se zrcadlí v její tvorbě i ochraně: na schopnosti myslet, reflektovat a hledat smysl, na touze po spojení s druhými lidmi, na morálním vědomí, a na druhé straně také na lidské nedokonalosti a chybovosti.
Wikipedie nereflektuje jen ochranu lidské tvorby, ale též ochranu jednoho z největších živých důkazů, že lidé jsou schopni nezištně spolupracovat na základě vzájemného respektu a pravidel důvěry. Kterou lidskou vlastnost považujete za nejvíce bytostně lidskou, a tudíž hodnou ochrany na Wikipedii v éře AI?
(prostor pro odpověď)
Udržet Wikipedii bez obsahu vytvořeného AI je patrně nejtěžším testem, kterému lidstvo v současnosti čelí. Jde o proces, který bude vyžadovat značnou dávku odhodlání, trvalého nastavení mysli a uvědomění si významu a vzácnosti lidského přínosu.
Kdybyste mohla lidem, kteří Wikipedii utvářejí, v souvislosti s tímto testem říci jen jednu věc, jaká by to byla?
(prostor pro odpověď)
Paní velvyslankyně, děkuji vám, že jste si udělala čas na náš rozhovor.
(prostor pro odpověď)
*
Rozhovor v angličtině je dostupný zde.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND 4.0 (Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla).
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Otevřené rozhovory.
Ostatní články seriálu:
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
