Na středních školách se učitel často setkává s nezájmem o probíranou látku, žáci jsou leniví a neochotní mluvit. Je dobré, když alespoň občas využijeme nové metody práce.
Při hodině občanské nauky, např. v sociologii - v tematickém celku, který se zabývá xenofobií a rasismem, je možné využít interaktivní způsob výuky založený na principu pedagogického konstruktivismu - tedy na předpokladu, že lidské poznání vzniká vždy v interakci s určitým sociálním prostředím - prostřednictvím komunikace. Žáci poměrně málo čtou denní tisk, spíše je ovlivňují média a samozřejmě rodina. Budeme-li od nich chtít, aby řekli svůj názor na rasismus u nás, většina nebude ochotní mluvit. Uvedený Vaculíkův článek je konfrontuje s tím, co si sami myslí, co si říkají spolužáci i učitel, porovnávají své znalosti i osobní názory se znalostmi a zkušenostmi druhých a poměrně živě diskutují. Pomocí této diskuse i sebereflexe si uvědomují podstatu problému a potvrzují si, nebo naopak korigují svoje názory a postoje. Při tomto způsobu výuky jsou aktivní a tzv. mají o čem hovořit. Zlepšuje se tak kompetence komunikace nejen ve vztahu ke spolužákům, ale i k učiteli a naopak. Vzájemným poznáváním jsme si pochopitelnější.
Metoda E-U-R je vhodná k výuce téměř vždy a všude za těchto předpokladů:
Kompetence poznávací - přečte a porozumí obsahu textu, porovná názory autora se svými, vysvětlí vlastními slovy smysl předloženého textu (rozvoj čtenářské gramotnosti) a najde ve slovníku, či na internetu význam slov rasismus a xenofobie, vysvětlí pojem na konkrétním příkladu.
Kompetence sociální a komunikativní - nebojí se sdělovat své názory, umí popsat své pocity, srozumitelně formuluje vlastní myšlenky a obhajuje své názory, kultivuje svůj ústní projev, soustředěně poslouchá a porovná různé názory. Chápe význam diskuse jako prostředek poznání. Tím se učí empatii, toleranci a úctě.
Kompetence personální, občanské - pozná, že všichni jsme lidé, prožíváme obdobné pocity a nemusíme se stydět, máme-li pocity určité nedůvěry k cizím, popřípadě nějak odlišným lidem, přesto bychom měli posuzovat lidi podle jejich chování, jednání, nikoli podle barvy pleti, nebo např. národnosti.
V úvodní části hodiny učitel rozdá žákům text fejetonu a zadá žákům následující úkol (je dobré úkoly napsat pod článek, nebo na tabuli, aby to žáci měli stále na očích a neměli dotazy, kterými by rušili v soustředění ostatní):
Přečtěte fejeton a podtrhněte si větu, či několik vět, které vás osobně zaujaly, buď pozitivně, nebo negativně, pokuste se písemně odpovědět na otázky napsané pod článkem:
Tato první fáze by neměla být delší, než 15 minut. Většinou jsou žáci na SŠ do10 minut hotoví. Upozorněte všechny, ať jsou potichu a neruší ostatní, vy můžete mezitím zapsat do třídnice a připravit si definice slov.
Následuje diskuse. Můžete začít hlasováním, kolik žáků si myslí, že je autor rasista. Nechte postupně několik žáků zdůvodnit tento názor. Nechejte žáky najít rasistické věty a povídejte si o tom.
Např.: kdy viděli černocha poprvé, jestli se jim zdá slovo černoch hanlivé, jak se dá také nazvat člověk, který má tmavou pleť (Afričan, negr, černá huba....), zajímavé a velmi živé odpovědi dostanete na otázky: Mohli byste si vzít manžela, manželku černé pleti? Léčili byste se u lékaře, lékařky jiné barvy pleti?
Možná se žáci začnou vyjadřovat i k jiným problémům: rasismus vůči Vietnamcům, Židům, Rómům, nesnášenlivost vůči Ukrajincům, Polákům ... a dalším skupinám obyvatel České republiky.
Poznámka: Nenechte debatu sklouznout v hrubé obviňování Rómů. Využijte diskuse a vyjádřete názor, že postoje žáků chápete, že i vaše zkušenost s Rómy byla někdy negativní (uveďte příklad buď svůj nebo nějakého známého), ale zdůrazněte, že znáte i slušné Rómy, se kterými se nikdo nestydí bavit a že i mezi Čechy je mnoho zlodějů a lhářů apod. Bylo by dobré mluvit pozitivně o nějaké rómské rodině, či osobnosti, kterou žáci znají.
Možná, že se setkáte s pokusem o definici rasismu, či rasisty - bude-li správná, napište ji na tabuli. Možná, že nebudou znát slovo xenofobie - vysvětlete jim, že strach z cizinců je v nás "zakódován" již asi z doby pravěku, kdy cizinci představovali hrozbu. Že je normální pociťovat nedůvěru k cizím lidem, vždyť to patří k našim základním instinktům. Důležité však je, abychom své předsudky rozumově zkoumali a korigovali podle konkrétních zkušeností a poznatků.
Znovu se vraťte ke článku Ludvíka Vaculíka Černá ruka. Nechte vyjádřit žáky, co je zaujalo spíš pozitivně. Můžete shrnout názory na článek a na to, že autor není rasista třeba takto:
Zpočátku pan Vaculík byl tak trochu rasista, jak přiznával v článku: viděl v černoších jen lidi, kteří mají sloužit („ měl na sobě portýrskou livrej, byl tedy v úloze, jaká se od černocha očekávala"), také černošky byly pro něj pouze atrakcí (ten tanec), dokonce si vysvětloval „míšení bělochů s černochy jako výraz nouze, nebo prosté živočišnosti", ale pak začal tento svůj postoj zkoumat, všímal si spíš charakterů lidí. A dokonce objevil i krásu mladé číšnice černé pleti - právě proto, že byl schopen vnímat a posuzovat člověka bezprostředně, bez předsudků. Můžeme ocenit, že pan Vaculík byl k sobě i k nám čtenářům upřímný a ukázal nám svou cestu, jak se zbavit předsudků, xenofobie a skrytého rasismu: dívat se, vnímat, porovnávat a hodnotit vždy konkrétního člověka.
Nebo ještě lépe: nechte promluvit žáky, kteří dopěli k názoru, že autor není rasista a zeptejte se, proč si to myslí. Je možné, že smysl fejetonu vyjádří výstižněji, než vy!
Předpokládám, že na zápis v této hodině nezbude čas, a proto zadejte domácí úkol: Slova: rasismus, xenofobie, antisemitismus, intolerance, nacionalismus, rasová diskriminace - žáci sami vyhledají definice ve slovníku cizích slov a zapíší přesná znění do sešitů jako domácí úkol do další hodiny.
Poznámka k další hodině: Chcete-li se tomuto tématu věnovat déle, nechte žáky vyhledat tato slova na internetových vyhledávačích a řekněte jim, ať zajímavé články související s touto problematikou vytisknou - a další hodinu můžete probírat třeba skiny.... (a nezapomeňte si vyhledat zajímavou informaci i vy).
Poznámka k využití metody i konkrétního článku v češtině: Tímto způsobem jsem motivovala maturanty k napsání vlastní úvahy na téma „Rasismus a xenofobie u nás a v nás." Přestože žáci napsali někdy dost konfrontačně laděné úvahy, pomocí této metody se téměř všichni propracovali k delšímu písemnému vyjádření svých zkušeností, poznatků, postojů a názorů, což je u mladých lidí, kteří většinou neradi píší a tvrdí, že nemají o čem psát, celkem pozoruhodný výsledek.
Fejeton Ludvíka Vaculíka „Černá ruka", papír na poznámky k článku, slovník cizích slov
Eva Jiřičková, eva.jirickova@sups.info
SUPŠ a VOŠ Turnov
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND 3.0 (Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla).
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
