Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Daty řízené školství v praxi
Odborný článek

Daty řízené školství v praxi

8. 9. 2011 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička
Tento článek je součastí seriálu: Analýza výukových výsledků

Anotace

2. díl seriálu zabývajícího se analýzou výukových výsledků předkládající současný stav implementace této technologie na praktických příkladech ze Spojených států, kde se její nasazení již začíná realizovat.

Nikoho nepřekvapí, že analýza dat generovaných činností studentů na počítačích začala být nejdříve rozvíjena na vysokých školách. Většina z nich se dnes bez distančních forem výuky neobejde a mají též k dispozici týmy schopné aplikace zpracovávající velká data vyvíjet. Horizon Report 2011 přináší několik příkladů. K nejpokročilejším patří systém Signals vyvinutý na Purdue University a mezitím zakoupený společností SunGard s cílem integrovat ho do jejich produktu Open Digital Campus. Jiné hotové řešení vysokým školám nabízí Blackboard ve formě Blackboard Analytics. Vývoj v této oblasti je překotný a dochází k průběžné integraci různých produktů.

Nás ovšem zajímá spíše problematika středních a základních škol. Zaměříme-li opět svou pozornost na Spojené státy, které jsou stále ještě v oblasti vývoje využití technologií ve školství nejdále, zjistíme, že snaha o zavedení programů, v nichž podstatná část výuky probíhá prostřednictvím počítačů, existuje již mnoho let (viz Škola budoucnosti slibuje vzdělání pro příští generace, Současné problémy s implementací vzdělávacích technologií). V poslední době (hlavně po zveřejnění výsledků PISA – viz Bude PISA 2009 pro nás poučením?) se dá mluvit přímo o kampani zaměřené proti učitelům amerických státních škol (viz Strategie skutečné reformy školství). Síly, které ji vyvolávají, tvrdí, že špatné výsledky amerických žáků jsou způsobeny neschopností učitelů. Paušalizace takového názoru je velmi nesprávná a mimořádně škodlivá. Možná to zatím není zcela zřejmé, ale všechno to má s technologiemi a daty řízeným školstvím určitou souvislost.

Právě ty americké školy (typicky soukromými subjekty založené tzv. charter schools pobírající státní příspěvek na žáka), obvody a státy, které jsou již dnes schopny zavádět technologiemi podporované vzdělávací programy s implementovaným řízením založeným na reálných datech, jsou hlavními představiteli kampaně dávány za příklad hodný následování (např. viz článek Joanne Barkan v Citacích). Ministr Duncan přímo propaguje tzv. hybridní školy (viz Americké hybridní školy pro síťovou generaci) a zavádí grantové programy (Race to the Top), na něž dosáhnou pouze ty státy, které provádějí reformy hodnotící učitele podle výsledků jejich žáků.

V pozadí kampaně stojí několik významných osobností a celá řada lobistů. K nejčastěji zmiňovaným patří Bill Gates. Nadace Billa a Melindy Gatesových se podpoře nejen amerických škol věnuje dlouhodobě (viz Rozhovor s vizionářem). V současném světě nikoho asi moc nepřekvapí, když se ukáže, že spolu s financemi se snaží získat též patřičný vliv na rozhodování o tom, jak by školství mělo fungovat (např. viz článek Gary Stagera v Citacích). Jednou z cest, jak vyvolat technologickou reformu školství, je podpora, kterou Bill Gates osobně poskytuje Salmanu Khanovi. O jeho Khan Academy jste již nejspíše slyšeli. Jedná se původně o sbírku vlastnoručně vyrobených výukových video-tutoriálů uložených na YouTube, které postupně pokrývají výklad látky různých předmětů (hlavně matematiky) od úplných základů až po maturitu. V současné době obsahuje cca 2500 videí.

1.5 milionů dolarů, které dostal Khan od Gatese (plus dotace od Google a dalších – viz článek Clive Thompsona v Citacích), věnuje v posledním roce na vybudování softwarové nadstavby, která má mnohé prvky shodné se systémy analýzy výukových výsledků používaných vysokými školami. Sbírka výukových videí tak byla rozšířena o cvičení, která jsou ke každému tématu k dispozici, a celý systém byl doplněn o ukládání a analýzu toho, co každý registrovaný uživatel Khan Academy dělá. Možnosti využití jsou přehledně prezentovány v následujícím videu.

Khan Academy Exercise Software

Velmi stručně se dá shrnout, že analytická část software je realizována formou jakéhosi kontrolního panelu, který poskytuje každému registrovanému uživateli přehled o tom, jak na tom je. Na interaktivní mapě jsou přehledně zobrazena všechna cvičení a je na první pohled vidět, která již jsou hotová a která by měla následovat. Při pokusu o jejich zvládnutí si může studující zobrazit jednoduchou nápovědu a teprve když ani ta nestačí, pustí si výklad ve formě videa. Může si nechat zobrazit grafy v různých formách ukazující, jak dlouho a s jakým úspěchem se tím kterým cvičením zabýval. Poslední verze systému počítá i se zapojením učitele, který pak má k dispozici přehledy výsledků všech svých žáků s barevně odlišenými zjevnými neúspěchy, na něž je třeba vhodným způsobem reagovat. Jedná se o podobnou vizualizaci, jakou zavedl jako první již systém Signals. Khan samotný tvrdí (viz Změňme vzdělávání pomocí videa), že uplatnění jeho systému v praxi znamená vlastně „humanizaci“ školy. To, co se dříve provádělo ve třídě (výklad), děje se teď individuálně kdykoli a kdekoli, a to, co se dělalo doma (úkoly), dělá se ve třídě pod dohledem učitele, který se může věnovat plně přímé pomoci žákům.

Khan Academy je doposud zcela bezplatná. Připravují se další videa, cvičení a několik jazykových mutací. Pokud by se současný směr vývoje podařilo tomuto velmi nadanému původně počítačovému inženýrovi a obchodníkovi s akciemi, jehož rodiče pocházejí z Indie, udržet, myslím, že je třeba mu gratulovat. Jeho výtvor má velkou šanci stát se nepostradatelnou pomůckou mnoha milionů lidí (nejen dětí) po celém světě. Může být snadno použit též jako užitečný doplňkový nástroj běžného učitele, který s jeho pomocí může výuku individualizovat a zlepšit tak výsledky svých žáků (viz Technologiemi posílená individualizace výuky).

O tom, že by si mohl takovýto velmi prospěšný produkt udržet dlouhodobě úplnou bezplatnost a otevřenost, mám ale určité pochybnosti. Snahy těch největších hráčů ovlivňujících budoucnost školství jsou bohužel většinou vedeny osobními komerčními zájmy. Microsoft nám již dlouhá léta předvádí, jak výhodné může být, když se děti již ve školách stanou závislé na jeho produktech. Zajímavé jsou i jiné příklady ze současnosti. Tak třeba zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg věnoval minulý podzim100 mil. $ na podporu reformy školství jednoho z nejhorších obvodů New Jersey – Newark. Ta reforma je pochopitelně založena na odměňování učitelů podle výsledků, zavírání neúspěšných škol a otevírání nových charter schools (viz článek Anya Kamenetz v Citacích).

Hodně křiklavým případem je nově nabytý zájem, který o školství projevuje nechvalně známý mediální magnát Rupert Murdoch. Jeho přednáška na posledním pařížském summitu G8 koncem května uskutečněná na základě pozvání prezidenta Sarkozyho vyvolala značný zájem veřejnosti. Jejím mottem byla výzva k digitální revoluci, která by měla pomoci transformovat školství do moderního technologiemi podporovaného oboru, jako se to již stalo všude jinde. Podle něj nemá cenu finančně podporovat přímo školy a učitele, ale je třeba vytvářet alternativy umožňující individualizaci výukových postupů.

Special Talk - Digital's Next Frontier: Education (Rupert Murdoch on G8 forum)

Docela hezky se to poslouchá, vyvolává-li ve vás někdo dojem, že jeho cílem je poskytnout vzdělání všem. V případě Murdocha ale tuto víru dost narušuje fakt, že se o školství začal zajímat až poté, co v listopadu 2010 koupil za 360 mil. $ Wireless Generation. Jedná se o firmu zabývající se již několik let vývojem software na formativní (adaptivní) ověřování schopnosti žáků číst a počítat (2 hlavní v USA plošně testované kompetence). Systém vyžaduje s ním kompatibilní výukový obsah, který je nutné dokoupit zvlášť. Již několik málo měsíců po realizaci této akvizice se ukázalo, jak důležitý může Murdochův vliv být. Wireless Generation získala bez výběrového řízení kontrakt v hodnotě 27 mil. $ od města New York na vybudování jednotného na datech založeného systému hodnocení všech žáků škol, které město řídí. Díky známé Murdochově aféře s News of the World, která nedávno propukla v Anglii, byl tento kontrakt nakonec zrušen (New York spikes education software deal with Wireless Generation).

Vše nasvědčuje tomu, že se sektor školství stává centrem zájmu velkých hráčů na poli byznysu. Třeba zrovna Murdoch jeho celkový potenciál v USA odhaduje na 500 miliard dolarů. Jsou to peníze, které jdou nyní z velké části v podobě platu do kapes učitelů. Právě daty řízené školství dává možnost dosud zaběhané finanční toky poněkud přesměrovat.

Stále ještě nechápete jak? S tím, co víme, není těžké záměr odhalit. Již současné hybridní školy (viz Americké hybridní školy pro síťovou generaci) jsou postaveny na využití systémů řízení výuky založených na datech získaných činností žáků. Větší část veškerého výukového času tráví žáci u počítačů. Každý z nich individuálním způsobem prochází studijní plán založený na definovaných základních standardech (core standards), jež jsou v USA ověřovány pomocí státních plošných testů. Jednotlivá témata jsou podobně jako v Khan Academy předkládána prostřednictvím jakési přehledné mapy (nebo tabulky). Žáci postupují podle stanoveného učebního plánu všichni vlastním tempem. Ke každému tématu mají k dispozici výklad, cvičení a testové úlohy podobné těm státním. Učitelé individuální výsledky průběžně kontrolují a věnují se hlavně těm žákům, u nichž systém identifikuje nějaké nedostatky.

Vzhledem k tomu, že hybridními školami se zatím stávají výhradně výběrové charter schools, studují v nich především ti žáci, kteří mají osobní zájem na tom, aby jejich výsledky byly uspokojivé. Některým z nich možná vyhovuje i to, že je nikdo nenutí dělat něco, co nebudou u jedině důležitých státních zkoušek potřebovat. Motivace k učení je navíc podpořena např. tak, že v pátek chodí do školy jen ti žáci, kteří musí kvůli systémem odhaleným neúspěchům absolvovat doplňkové studijní programy.

Školy tohoto typu mají většinou velmi slušnou úspěšnost v plošných testech. Vlastně je právě toto hlavním cílem jejich výukové činnosti. Potřebují mnohem méně učitelů s poněkud odlišnou kvalifikací a i přes nutnost investovat do počítačových systémů a digitálních učebních materiálů jsou co do nákladů při zachování státního příspěvku na žáka velmi efektivní.

Literatura a použité zdroje

[1] – BARKAN, Joanne. Firing Line: The Grand Coalition Against Teachers. 2011. [cit. 2011-09-08]. Dostupný z WWW: [http://dissentmagazine.org/online.php?id=504].
[2] – STAGER, Gary. Who Elected Bill Gates. 2011. [cit. 2011-09-08]. Dostupný z WWW: [http://www.huffingtonpost.com/gary-stager/who-elected-bill-gates_b_829456.html].
[3] – THOMPSON, Clive. How Khan Academy Is Changing the Rules of Education. 2011. [cit. 2011-09-08]. Dostupný z WWW: [http://www.wired.com/magazine/2011/07/ff_khan/].
[4] – KAMENETZ, Anya. How to Spend $100 Million to Really Save Education. 2011. [cit. 2011-09-08]. Dostupný z WWW: [http://www.fastcompany.com/magazine/152/how-to-spend-100-million-to-really-save-education.html].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Pavlína Hublová
8. 9. 2011, 09:18
Děkuji za zajímavý článek. Nějak se jen nemohu osobně srovnat s trendem, který se (zdá se) rozšíří i u nás - žáci se učí proto, aby uspěli u testů. Opravdu tohle chceme?
Bořivoj Brdička
8. 9. 2011, 10:12
Chápete to správně. Bylo to myšleno jako varování. Otázkou není, co chceme, ale co dokážeme. Můj přirozený skepticismus poslední dobou hodně posiluje.
Lukáš Križko
8. 9. 2011, 23:06
Osobně bych u systémů jako je Khan Academy nevnímal pouze ostražitou a skeptickou notu. Tento systém velmi dobře naznačuje možnosti využití testování k samostudiu, což je docela jednoduchý a řekněme i ekonomicky výhodný model. Navíc velmi dobře mění roli učitele z všeznalého boha, na individuálního konzultanta a poradce pro konkrétní problém v průběhu vzdělávání.
Osobně kvituji i individuální, samostatný přístup ke vzdělávání bez nutnosti soutěže, která mě osobně v prostředí škol i v tuto chvíli velmi irituje.
To co je problém, je zneužití dat a cíl podobné výuky. Ten, ale v případě KA, vnímám spíše v individuální výuce dle vlastních parametrů s možností přímé intervence učitele.
Bořivoj Brdička
9. 9. 2011, 00:13
Ostražitá a skeptická nota nemá nic společného s KA. Ta se týkala trendu "učit na testy" a nic víc. Ono je to totiž snadnější a levnější. Může se ukázat, že i některé naše školy "na víc nemají". V pondělí bude ještě 3. díl.
Ondřej Neumajer
9. 9. 2011, 08:49
"Školství umírá (míněno především státní), ať žije vzdělávání (míněno především soukromé)" - tak by šel charakterizovat očekávaný trend, který se s jistými specifiky začíná projevovat i v ČR. Podnikání se vzděláváním bude čím dál větší byznis. Viz např. dnešní iHned: "Soukromé školy dostanou od státu stejně peněz jako veřejné", http://zpravy.i…je-dobes
Bořivoj Brdička
9. 9. 2011, 21:44
Pokud se to skutečně stane, bude to znamenat ještě další diverzifikaci škol i společnosti. Ty opravdu kvalitní školy budou za peníze a ty ostatní budou "zadarmo" žáky připravovat jen na testy. Dovolím si předvídat, že vzniklý stav v sobě bude paradoxně mít i určitý prvek spravedlnosti. Na ulici se budou bát vycházet všichni - i "lepší" lidi. Nakonec možná budou muset sami sebe zavřít za ostnaný drát.
Martin Rusek
10. 9. 2011, 18:47
Čímž se volně přeneseme tam, kd eje školství v Británii. Soukromé, placené školy budou prestižní, veřejné budou poněkud pozadu. Na své by si tak mohli přijít i učitelé, kteří na soukromých školách mají šanci dostat zaplaceno, jak se patří.
Bořivoj Brdička
10. 9. 2011, 21:11
Tak to máte pravdu. Na všem se dá najít něco pozitivního. Těch pár učitelů soukromých škol bude jistě docela dobře zaplaceno. Jenže já bych raději do Finska. Tam jsou dobře zaplaceni všichni. Nutno ovšem přiznat, že to není zadarmo.
Jiří Soukup
26. 10. 2011, 18:01
S tímto tématem mám také skeptický pocit. Nerad bych se dožil lidí, kteří sedí v uzavřené místnosti, bojí se vyjít ven, zaniká společenská socializace a jen nějaká forma projekce je spojuje s potřebnými aktivitami, včetně učení. To už je samozřejmě nadsázka ad absurum, sle, ...?
Jiří Soukup
Mgr. Zdeněk Sotolář
27. 10. 2011, 10:15
Myslíte, že protiklad státní a soukromé školství bude nutně také protikladem kvalit? Jsou snad dnešní (naše, ne britské) soukromé školy opravdu kvalitnější? Nebude naším specifikem právě opak, kdy soukromé školství bude nabízet jen tu snadnější cestu ke "vzdělání"? Snadné maturity a snadné tituly (ty se přece kupují už dnes)? Byznys určitě. Ale kvalita???
E Kocourek
28. 10. 2011, 09:46
Porovnavat DNES kvalitu ceskych statnich a soukromych skol je ponekud nevhodne - z jisteho hlediska jsou dnes vsechny ceske skoly statni, nebot vsechny musi skakat, jak piskaji ministersti urednici. Pokud by nejaka (treba soukroma) skola chtela sama stanovit svoje priority a ucit neco, co ucitele nebo zakaznici (studenti a rodice) povazuji za prospesne, blazinec kolem statnich maturit jim takoveto naivni iluze vyzene z hlavy.
Za kvalitu vzdelavani povazuji i to, ze si zakaznik (student ci rodic studenta) muze urcit (nebo aspon vybrat) presne to, o co ma zajem. Tedy treba i onu "snadnější cestu". Nabidnou-li toto soukrome skoly a statni nikoli, tedy budou ty soukrome kvalitnejsi. 
Jaroslav Matějka
28. 10. 2011, 10:28
Některé soukromé školy už "kvalitnější" jsou: Když si učitel dovolí dát dítěti platících rodičů na konkrétním soukromém G trojku, dostaně od vedení školy úkol žáka přezkoušet a s lepším výsledkem.
Bořivoj Brdička
1. 4. 2012, 16:17
Dovolím si přidat aktuální odkaz na studii publikovanou Americkým federálním ministerstvem školství, jež přehledně zdůvodňuje ekonomické důvody zavádění vzdělávání online - Understanding the implications of online learning for educational productivity  http://ctl.sri.…ing2.pdf .

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Analýza výukových výsledků.
Ostatní články seriálu:

Téma článku:

Informační a komunikační technologie