Má převrácená třída smysl?

Anotace

O modelu převrácené třídy, tj. výukové metodě založené na samostatném sledování video-tutoriálů žáky, který doznal značné popularity díky Khanově škole, jsme informovali již více než před rokem (Khan Academy a „převrácená“ třída, Převrácená třída podle Dr. Lodge). Jak se tento fenomén šíří mezi učiteli a stále více jich zkouší implementovat ho nějakým způsobem do své výuky, ukazuje se, že je třeba ho blíže zkoumat a zamýšlet se nad možnými způsoby využití této metodiky v závislosti na konkrétních podmínkách. V souladu s tím, co se pokoušíme sdělit našim učitelům opakovaně, i zde platí, že aplikace moderních technologií neznamená automaticky úspěch. Ten se dostaví pouze tehdy, předchází-li mu důkladná příprava. Jedinou možností, jak při zavádění podobných, praxí dosud neprověřených postupů obstát, je soustavné sledování nejnovějších poznatků a přímý kontakt s kolegy, kteří se stejnou cestou vydali nedlouho před námi a získali již určité zkušenosti (čelní uživatelé podle Hippela).

Pravděpodobně největší síť spojující učitele aplikující model převrácené třídy umožňující výměnu funkčních poznatků je Flipped Learning Network, jež je provázaná s Flipped Learning Ning, kde se může každý zájemce zaregistrovat a aktivně se zapojit do hledání postupů, jak tuto metodu dále zdokonalovat. Počet zde registrovaných učitelů majících stejný zájem dnes již přesahuje 14 tisíc. Pokud snad dělá někomu problémy jazyková bariéra, bude muset vystačit s naším domácím prostředím, samozřejmě nejspíše zde na portálu RVP. Podívejme se teď alespoň na ty nejdůležitější novinky publikované v posledním období.

Nejzajímavější je červencová studie vypracovaná výzkumníky George Mason University podporovaná firmou Pearson - A Review of Flipped Learning [1]. Jedná se o výzkum založený na meta-analýze dostupných zpráv o výsledcích převrácené výuky pocházejících převážně od amerických učitelů.

Studie konstatuje, že se převrácená třída šíří po celém světě a ve výuce se používá stále více. Svým způsobem není ničím převratně novým. Inovativním způsobem využívá dávno známé a pedagogickým výzkumem prověřené principy:

• Aktivizace žáků – vyvolaná individualizací a průběžnou zpětnou vazbou.
• Přímá výuka – osobní přístup učitele ke každému žákovi virtuálně rozšířený i na mimoškolní prostředí.
• Priming – psychologický pojem vyjadřující nastavení určitých paměťových efektů, jež se při opakovaném vyvolání stejného stimulu vybaví mnohem snadněji.
• Předběžné učení – postup umožňující převést některé potřebné znalosti předem do dlouhodobé paměti posilující možnost využití paměti krátkodobé k realizaci aktuálních výukových cílů.
• Různé výukové postupy – individualizace dovoluje postupovat každému žákovi odlišným tempem, a případně též jinou cestou (Čtyři fáze personalizace výuky).

Dále studie definuje 4 pilíře, na nichž je převrácená třída postavena:

1. Flexibilní prostředí.
   Každý učitel si vytváří vlastní postup implementace této metodiky. Podle potřeby kombinuje různé výukové metody, a to nejen problémově orientované činnosti při prezenční výuce s domácím sledováním videí, ale klidně i tradiční frontální výklad, je-li třeba.
2. Změna principu (Learning Culture).
   Dochází ke změně obvykle popisované jako odklon od metod orientovaných na učitele k orientaci na žáka. Ten se stává místo produktu výukového procesu centrem smysluplného individuálního formování relevantních znalostí v duchu Vygotského zóny nejbližšího vývoje (podle Cubana dogma – viz Cubanovy zombie online vzdělávání).
3. Vhodný obsah (Intentional Content).
   Učitel průběžně hodnotí účinnost použitých výukových materiálů a zabývá se tím, které z nich poskytne žákům k samostatnému studiu tak, aby maximalizoval jejich koncepční porozumění i procedurální dovednosti.
4. Profesionální učitel.
   Nic není více vzdáleno pravdě než představa, že video-tutoriály mohou nahradit učitele. Jeho úloha je v převrácené třídě ve skutečnosti stále nezastupitelná a je o dost náročnější než v tradiční. Musí mít přehled o postupu každého žáka a věnovat mu individuální pozornost. Musí maximalizovat vliv osobního kontaktu s žákem, hodnotit ho a poskytovat mu průběžnou zpětnou vazbu. Jeho vliv na dění ve třídě nemusí být vždy na první pohled patrný, určitá míra k plnění výukových cílů směřujícího chaosu je přijatelná. Učitel-profesionál je ve spojení s kolegy a dokáže přijmout konstruktivní kritiku.

Nakonec studie předkládá přehled dosud získaných statistických údajů, podle kterých je většina učitelů i žáků převrácenou třídu praktikujících s jejím zavedením spokojena. Odkazuje se např. též na projekt Speak Up, o němž jsme referovali naposledy v lednu - Speak Up mluví stále hlasitěji o digitální izolaci škol. Ukazuje 3 konkrétní příklady škol, kde slaví převrácená třída úspěch. Jedná se o Byron High School v Minnesotě, které se poté, co zrušila ve výuce matematiky učebnice, zavedla volně dostupné materiály (Vliv volné dostupnosti materiálů na školství) a začala používat metodiku převrácené třídy, podařilo zvýšit procento úspěšnosti ve státních plošných testech o více jak 20 %. Woodland Park High School v Coloradu pomocí převrácené třídy zase vyřešila problém s doháněním zameškané látky u velkého počtu tamních vrcholových sportovců, kteří často ve výuce chybějí. Clintondale High School nedaleko Detroitu v Michiganu hlásí, že po plošném zavedení převrácené třídy došlo ke snížení případů předčasného ukončení studia o 33 % a dramaticky se zlepšilo chování žáků.

Budete-li procházet materiály Flipped Learning Network najdete však také celou řadu osobních svědectví ukazujících, že úspěšné nasazení metodiky převrácené třídy skutečně není snadné. Jiný způsob práce je nezvyklý nejen pro učitele ale i pro žáky. I oni se musí nové postupy nejprve naučit používat. V té souvislosti mě zaujal odkaz na článek zakladatelky společnosti Flip It Consulting Barbi Honeycutt o tom, jak odpor žáků překonávat [2]. Konstatuje, že žáci většinou po aplikaci převrácené třídy procházejí několika stádii vývoje od šoku a odmítnutí až k přijmutí a úspěchu. Předkládá těchto 5 doporučení:

1. Zaveďte aktivní učení od prvního dne výuky – vysvětlete žákům nejen postupy, ale i důvody a cíle, které s touto metodikou spojujete.
2. Ukažte žákům výsledky výzkumu i to, co říkají jiní žáci. Může to být třeba součástí úkolu, který jim zadáte.
3. Začněte pomalu (kdysi byl právě toto jeden ze základních principů ESP projektů – Keep It Small and Simple čili KISS). Je nutno se vše naučit postupně.
4. Zadávejte jen splnitelné úkoly, jinak nelze důvěru žáků získat.
5. Často hodnoťte. Jen tak budete vědět, kde jsou nedostatky, na něž je třeba se zaměřit.

Preparing Students for a Flipped Classroom

Na úplný závěr přidám ještě jednu pozvánku. Učitelé sdružení ve Flipped Learning Network připravují na 6. září Den převrácené třídy, který by měl přispět k jejímu dalšímu globálnímu šíření. Nezapojíte se?