Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Nová radikální transformace amerického školství
Odborný článek

Nová radikální transformace amerického školství

16. 3. 2010 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek popisuje aktuální iniciativu vlády Spojených států ve věci technologické transformace školství.
Až dosud nebylo zcela jasné, jaký postoj administrativa prezidenta Obamy zaujme vůči vzdělávacím technologiím. Po svém loňském nástupu zaváděla hlavně opatření na záchranu bank a průmyslu, která se školství dotkla jen okrajově (viz Obamův stimul pro školy). V pátek 5. března 2010 však bylo hodně nejasností rozptýleno. Americké federální ministerstvo školství prostřednictvím tiskové konference pana ministra Arne Duncana zveřejnilo předběžný návrh nového Národního plánu pro vzdělávací technologie (National Education Technology Plan), který nejenže integruje využívání technologií do všech složek vzdělávacího systému, ale jde ještě dál. Navrhuje v souvislosti s technologiemi zavést bezprecedentní, někdy přímo radikální, změny školského systému.

Mezi zveřejněnými dokumenty je též velmi zajímavá studie „Transformace amerického školství: Vzdělání umocněné technologiemi“ (Transforming American Education: Learning Powered by Technology). Jedná se vlastně o manifest odhalující očekávání, popisující cíle a nastavující základní principy změn nutných k jejich dosažení.

Některé doporučované změny se dotýkají přímo základních principů, na nichž je školství založeno již stovky let. Návrh zpochybňuje nutnost rozdělovat žáky do tříd podle věku i důvody, proč by měli setrvávat ve stejném kolektivu po celou školní docházku. Podobně se staví k odděleným předmětům. Na druhou stranu doporučuje zvýšit podíl fyzické přítomnosti žáků ve školách. Vzhledem k současným možnostem virtuálního spojení žáka se školou a výukovými materiály online se může toto opatření jevit jako poněkud zvláštní. Důvodem je to, že ve škole lze přece jen snáze vyvolat účinnou pracovní atmosféru.

Další důležitou složkou plánu NETP je rozšíření spolupráce mezi vysokými a středními školami. Cílem je co nejvíce eliminovat překážky bránící studentům v nástupu na vysoké školy, a zvýšit tak podíl vysokoškoláků v populaci (do roku 2020 z 39% na 60% v ročníku). Jednou z doporučovaných cest, jak toho dosáhnout, je posílit partnerství mezi školstvím a praxí. Programy spolupráce soukromých firem i státních organizací se školami mohou výrazným způsobem napomoci žákům a studentům při rozhodování o jejich budoucím směrování.

Technologie jsou hnací silou všech zamýšlených změn. Model NETP předpokládá, že každý žák i učitel má přístup do internetu a umí ho využívat. To umožňuje předložit žákům přitažlivý a účinný výukový obsah i vyvolat aktivity budující poznání a zkušenosti. Znamená to, že výuku lze plně individualizovat, tj. přizpůsobit osobním potřebám každého žáka. Technologie ale nejsou jen prostředkem. Důležité je, aby se staly též předmětem výuky. Z důvodů, které jsou nám dobře známy (viz eSkills Week 2010), je kladen velký důraz na technické, matematické a přírodovědné (STEM) znalosti žáků.

V pozadí stojí záměr rozloučit se s celou řadou v současnosti již zastaralých činností a nahradit je novými. Týká se to celého školství – nejen samotných výukových postupů, ale též ověřování výsledků i vlivu vedení škol či místních a federálních úřadů. Navrhovaný model využívá technologie k zavádění výukových metod založených na spolupráci učitelů a vyvolává potřebu jejich nepřetržitého profesionálního růstu během celé kariéry.

Z konkrétních doporučení, které studie předkládá, vybírám ty, jež se přímo týkají učitelů:
1.    Rozvoj sítí pro spolupráci učitelů umožňující sdílení specializovaných odborných informací.
2.    Zvyšování informační gramotnosti učitelů zkvalitněním přípravy studentů ped. fakult i programů dalšího vzdělávání ped. pracovníků.
3.    Podpora budování celoživotních osobních vzdělávacích sítí učitelů (viz Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí) prostřednictvím technologií.
4.    Rozšiřování množství a dostupnosti pro učitele vhodných výukových zdrojů.
5.    Posilování schopnosti učitelů vyučovat v online prostředí.
NETP se věnuje komplexně všem komponentám plánované transformace amerického školství. Kromě lidských zdrojů (učitelů) se zabývá výukovými materiály, technickým rozvojem, vzdělávací politikou, modely průběžného zdokonalování systému ad. Velký prostor věnuje způsobům hodnocení výukových výsledků. Tato oblast je považována za jednu z klíčových.

Návrh doporučuje ve školství plošně využívat systémy komplexně ověřující úroveň dosažení výukových cílů. Právě generování formativních dat dlouhodobě popisujících průběžný vývoj poznání každého žáka má zásadní vliv na úspěch plánované transformace. Získaná data by měla být sdílena všemi spolupracujícími organizacemi resortu školství a jejich analýza by měla sloužit k soustavnému zlepšování vzdělávacího systému na všech úrovních.

Pro USA to znamená zásadní reformu stávajících plošných standardizovaných testů. Nasazení technologiemi podporovaného průběžného ověřování dosažených výsledků žáků pochopitelně nebude jednoduché. Snáze představitelné je u exaktních předmětů, obtížnější u humanitních a výchovných, kde se vždy jedná hlavně o získání určité kompetence. Studie přesto na již existujících příkladech ukazuje, že to možné bude (např. ASSISTment system používaný v Massachusetts, eCART z Virginie nebo Open Learning Initiative z Carnegie Mellon University v Pennsylvanii). Výsledek je pochopitelně na hony vzdálen naší právě zaváděné „papírové“ státní maturitě.

Za důkaz opravdového zájmu z nejvyšších míst může posloužit třeba tento citát prezidenta Baracka Obamy z 10. března 2009:
„Vyzývám guvernéry a všechny za školství zodpovědné činitele, aby vyvinuli takové standardy a způsoby ověřování jejich dosažení, jež nebudou měřit jen to, zda žák dokáže zaškrtnout správné políčko v testu. Musí odhalit, zda dosáhl kompetencí 21. století, tj. zda je schopen kriticky přemýšlet, být kreativní, řešit problémy a převzít za svůj život zodpovědnost.“

Je zjevné, že plány podobného druhu musí být doprovázeny investicemi. Vyžadují od politiků odlišné myšlení, než na jaké jsme u nás dosud zvyklí. Je třeba hledět dál, než do příštích voleb. Investice do využití technologií ve školách nejsou jen politickou nutností. Je prokázáno, že jsou pro stát v dlouhodobém horizontu též ekonomicky přínosné. Představit si celkem snadno lze i jiný scénář založený na pokračujícím ignorování výzev 21. století. Ten je bohužel katastrofický!
 
zdroje:
David Nagel - National Ed Tech Plan Advocates Radical Reforms in Schools, The Journal, 5 March, 2010
Transforming American Education: Learning Powered by Technology, U.S. Department of Education, 5 March, 2010
Economic impact of technology in schools, PricewaterhouseCoopers, 2007

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.