Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Výsledky výzkumu Speak Up 2009

Ikona informativni

Výsledky výzkumu Speak Up 2009

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Zpráva o výsledcích průzkumu názorů velkého počtu žáků, učitelů, rodičů a administrátorů na využívání technologií ve školách, který organizuje americký Project Tomorrow.
Klíčová slova: USA, výzkum, vzdělávací technologie, 21. století, Project Tomorrow, Speak Up
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Speak Up.

Ostatní články seriálu:

Výsledky průzkumu názorů žáků, učitelů, rodičů a administrátorů na využívání technologií ve školách Speak Up (Buď slyšet), jež každoročně v USA s podporou mnoha ve školství působících organizací a firem organizuje Project Tomorrow, jsme se zabývali naposledy před dvěma roky (viz Další studie potvrdila význam technologií). Vzhledem k tomu, že nedávno byla zveřejněna nejnovější zpráva za rok 2009, bude zajímavé zjistit, jak se tyto názory v poslední době změnily.

Posun je na první pohled zřejmý. Jestliže název závěrečné zprávy v roce 2008 byl „Žáci 21. století potřebují vzdělání pro 21. století“ (21st Century Students Deserve a 21st Century Education), letošní zpráva již vyjadřuje něco trochu odlišného - „V důsledku ztráty relevance škol žáci za své vzdělání přebírají sami odpovědnost“ (As Schools Lose Relevancy, Students Take Charge of Their Own Learning).

Výzkum Speak Up se vyznačuje velkým počtem respondentů. Od roku 2003, kdy se uskutečnil poprvé, jich byly již téměř 2 miliony. Vliv na to má pravděpodobně i to, že účast organizují školy samotné a svoje vlastní výsledky používají jako zpětnou vazbu pro řízení. Souhrnná data pak jsou velmi zajímavým nefiltrovaným zdrojem informací použitelným pro nastavení koncepce celého školství pro další období. Na podzim 2009 dotazník vyplnilo neuvěřitelných 299677 žáků základních i středních škol, a k tomu na 70 tisíc dalších respondentů z celkem 5757 škol.

Položené otázky se soustředily na využití technologií ve školách i v mimoškolním životě (včetně mobilních zařízení), na kompetence pro 21. století, na definování školy budoucnosti, na zájem o technické obory (STEM – viz např. eSkills Week 2010), na výzvy stojící před učiteli a řídícími pracovníky školství apod.

Julie Evans, ředitelka Project Tomorrow, o nejnovějších výsledcích Speak Up říká toto: „Žáci sice pořád stojí o to, aby jim vedoucí představitelé školství naslouchali, ale stále více pozorujeme, že se jejich přístup k dospělým proměňuje a ochota sdílet s nimi své problémy se snižuje. Technologie, pod jejichž vlivem vyrůstají, používají přirozeným způsobem jako nástroj poznávání ve škole i mimo ni. Na politické změny přicházející z centra nečekají a nespoléhají na ně.“

Pro tyto „samostatné“ žáky přestává mít škola, učitel či učebnice monopolní postavení na cestě za poznáním. Využívají různé výukové zdroje, nástroje, volné i nelegálně získané aplikace, online dostupné experty a hlavně sami sebe navzájem k vytvoření osobního vzdělávacího prostředí (viz Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí), které má s děním ve třídě jen málo společného. „Stále větší množství žáků říká, že když každé ráno přicházejí do školy, jako by se vraceli v čase o mnoho let zpět. Jsou nuceni pracovat tradičními neefektivními metodami a nemohou používat nástroje, které jsou dnes mimo školu všem běžně dostupné.“ A to platí bohužel i o těch školách, kde existuje konsenzus mezi vedením, učiteli a rodiči o tom, že efektivní integrace technologií do výuky je nezbytná.

Zpráva Speak Up 2009se detailněji zabývá následujícími třemi oblastmi:

1.Sociálně podmíněné učení

43% žáků používá sociální sítě ke komunikaci a spolupráci, ale ty jsou často ve škole blokovány. 1/3 by chtěla, aby jim škola poskytla nástroj umožňující komunikovat s učiteli elektronicky. Vlastní představa žáků o tom, jak by mělo učení v prostředí sociálních sítí vypadat, není vůbec v rozporu s tím, jakou představu o tom mají teoretici. 47% žáků 2. st. a 40% středoškoláků u otázky „který způsob výuky matematiky preferuje“ zaškrtlo „diskuzi o řešení problémů se spolužáky“ a také „pomoc druhým s řešením jejich matematických úloh“. A to odpovídá též dalším zjištěním - 24% přiznalo, že učí prostřednictvím sítě druhé, a 26%, že hledá na síti pomoc.
 
2.Neformální učení
Žáci si představují internet se všemi jeho zdroji jako jedno velké pískoviště, jež lze snadno jakkoli a kdykoli zkoumat. Takové výukové experimenty ovšem často přesahují školní aktivity a nejsou jimi limitovány. A naopak. Školní výuku žáci často považují za neefektivní díky omezenosti výukových zdrojů a postupů. Pak ovšem mohou snadno začít pochybovat o kvalitě učebnic i učitelů. Realita je taková, že značná část výuky se dnes odehrává v síťovém prostoru nezávisle na škole. To je možné jen díky nepřetržité dostupnosti technologií.
85% amerických středoškoláků vlastní MP3 přehrávač, 70% laptop nebo netbook a víc než 30% již má „chytrý“ telefon s přístupem do internetu. Nemožnost připojit tato zařízení do sítě přímo ve škole hlásí žáci jako jeden z největších problémů. Většina učitelů a rodičů začíná chápat význam mobilních technologií pro komunikaci mezi lidmi. Jen 11% učitelů a 16% rodičů je přesvědčeno, že nemají pozitivní vliv na výuku.
 
3.Digitálně bohaté učení
Dnešní žáci jsou zcela zaujati digitálními médii, nástroji a obsahem v mnoha aspektech jejich života. Zacházení s těmito zdroji jim zprostředkovává nové způsoby poznávání a otevírá jim netušené obzory. Ukazuje se, že se žáci velmi často zabývají tvorbou nového obsahu na základě stávajícího. Na rozdíl od tradičního pojetí vzdělávání, kde byly hlavním výukovým cílem výsledky, má dnes klíčový význam pro osobní růst právě tato svobodná vlastní tvorba v  prostředí bohatém na použitelné digitální zdroje.
Výzkum zjistil, že žáci používají digitální nástroje, obsah a zdroje ve škole:
·k tvorbě na textu založených zadání (79%);
·k tvorbě prezentací, videa a webů (66%);
·k dělání online testů (34%);
·ke studiu digitálních učebnic (33%).
Mimo školu ale převládají poněkud odlišné aktivity:
·stahování a ukládání videí (65%);
·hraní týmových online her (51%);
·tvorba a úpravy digitálních médií (40%);
·mashup (25%), (definice pojmu mashup viz Google Maps ve výuce);
·tvorba blogu (20%).
 
Hlavní představitelka projektu Julie Evans patří k vyhledávaným zvaným řečníkům na mnoha významných konferencích. Jedním z jejích posledních vystoupení bylo představení výsledků výzkumu Speak Up při příležitosti jeho publikování 16. března v Americkém kongresu ve Washingtonu. Prezentace je k dispozici online.
 

 

 

zdroje:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 06. 05. 2010
Zobrazeno: 2899krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Výsledky výzkumu Speak Up 2009. Metodický portál: Články [online]. 06. 05. 2010, [cit. 2020-09-19]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/11219/VYSLEDKY-VYZKUMU-SPEAK-UP-2009.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.