V poslední době internet zaznamenal mohutnou expanzi rozličných prezentačních aplikací pro všechny myslitelné platformy a zařízení tak, jak o tom například podává svědectví blog Tech&Learning článkem 40 Sites and Apps for Creating Presentations. V tomto textu si kladu za cíl zkoumat tento fenomén z hlediska jeho dopadů na výuku ICT na školách.
Rozhodnout se, kterou z mnoha dnes i volně dostupných možností, jak vytvářet prezentace, použít a začlenit je do výuky je jistě nelehký úkol, se kterým se ovšem každý učitel nakonec musí vypořádat sám na základě svých osobních preferencí, schopností a doporučení podobných výše odkázanému. Ovšem tomuto úkolu předchází ještě jeden – snad i závažnější. Je třeba najít důvod a odhodlání se do současných možností internetu ponořit. Proč věnovat tvorbě prezentací větší prostor, než vyžaduje odvykládání nutného minima v podobě seznámení žáků s možnostmi MS Power Point? A proč by se učitel sám měl o širší paletu nástrojů zajímat, a jak by je měl využít?
Odpovědí je obrovská aplikační volnost, kterou tyto nástroje disponují. Ono jde jen velmi těžko učit tvorbu prezentace a prezentování samo o sobě, bez návaznosti na téma obsahu aplikace, které pak zpětně ale naší práci dává smysl a motivaci. Volba nejvhodnějšího nástroje je proto závislá na konkrétní situaci, pro niž je prezentace tvořena.
Nejznámějším projevem vstupu multimediálních prezentací do vyučování jsou jistě videa Khanovy akademie, která nepovažuji za nutné představovat. V souvislosti s nimi mluvíme o modelu převrácené třídy a tento trend je v současnosti natolik populární, že jsme začali Khanova videa překládat do češtiny (https://khanovaskola.cz/). Jenže Khan učí anglicky, používá anglické (resp. americké) notace a překlad se tak stává komplikovaným.
Za příklad poslouží následující obrázek z videa Khanovy školy Basic Trigonometry.
Vždyť funkce tangens, se v našich školách značí „tg“, nikoli „tan“, jak v souladu s americkou konvencí píše Khan a mnemotechnická pomůcka „soh cah toa“ je založena na anglických termínech pro odvěsny a přeponu, které nepovažuji za vhodné žákům předkládat ve chvíli, kdy se seznamují s touto terminologií v češtině (což je současně ale chvíle, kdy toto video potřebují).
Důvod, proč se takto obšírně zabývám Khanovou školou ve článku o prezentačních softwarech je nasnadě - my to zvládneme taky! A to právě pomocí těchto nástrojů.
Nechápejte výše uvedené jako útok na Khanovu akademii, nebo kritiku snahy o její překlad do čestiny. Khanova škola je unikátním didaktickým projektem. Khanovou akademií nerozumíme jen výuková videa na Youtube, ale i doprovodný systém online cvičení s analýzou výukových výsledků. Můj záměr je poukázat na výrobní jednoduchost a eleganci videí a na možnosti, jež nám metodika převrácené třídy předkládá.
Zkusme tedy zvážit, zda by se tvorba videí podobných Khanovým nemohla stát smyslem a cílem naší výuky prezentačních aplikací. Soubor multimediálních výukových materiálů od žáků pro žáky má neoddiskutovatelně veliký potenciál. Vidět spolužáka-vrstevníka něco umět, je silnější motivací pro učení se, než když látku vykládá učitel. Současně žák do videa promítne svůj pohled na předkládanou problematiku a výsledná prezentace se může stát pro jeho spolužáky významně stravitelnější, než učitelův výklad.
Často je to nedostatek nebo nevhodnost materiálů, co brání žákům ve studiu doma, a tento problém odpadá, poskytuje-li škola na svých stránkách vlastní tutoriály tohoto charakteru. Jsou-li volně dostupné, mohou navíc posloužit i komukoli dalšímu a reprezentovat tak naši školu.
Při tvorbě prezentace vzniká silný podnět, aby se žák prezentovanou látku dobře naučil. Přitom dovést žáky k vlastní tvorbě je podle Bloomovy taxonomie nejvyšší cíl výukových aktivit, což z možnosti dát průchod žákovské kreativitě činí nejvyšší ctnost kantorského povolání.
V neposlední řadě chci zdůraznit ohromný potenciál pro mezioborovou spolupráci, který podobná výuková aktivita skýtá. Je snadné donést počítač do hodiny literatury, ale dostat tam informatiku, je podstatně těžší.
Samozřejmě zde nenabádám k revizi Khanovy školy formou samostatné práce žáků. Je jisté, že kvalitní výukové prezentace nemohou vzniknout bez asistence oborových učitelů. Na druhou stranu je ani moc nezatíží, kdybychom je požádali o kontrolu scénářů, které se žáky sestavíme. Samotné vytvoření multimediální prezentace je pak již činností ryze informatickou.
Tento projekt se dá realizovat například tak, že rozdělme třídu na skupinky a necháme je, aby si zvolili z předem daného rámce témata ke zpracování. Ta by měla být spíše konkrétnější a přesně vymezená (konkrétní řešená úloha pro matematiku, představení knihy pro literaturu apod.). Pokud by vyvstala potřeba zastřešit žákovské práce jednou pilotní prezentací dané téma uvádějící, nechť ji s pomocí žáků (a školního koordinátora ICT) vytvoří učitelé příslušných předmětů. Poslouží tak jako dobrý vzor a důkaz toho, že na práci žáků opravdu záleží.
Při přípravě této aktivity je podstatné přesně definovat paletu nástrojů prezentačního programu (obrázky, animace, efekty atp.) a atributů prezentace, které budeme od hotových prací vyžadovat, a žákům požadavky sdělit. Je velmi vhodné se před zahájením práce inspirovat na podobné činnosti jiných (např. Matematika nové generace).
V závěru období pro tuto činnost vyhrazeném je důležité nechat žáky o svých pracích vzájemně diskutovat. Dát prostor autorům, aby hotovou prezentaci předvedli ostatním a představili nástroje, které použili. Stran hodnocení navrhuji přidržet se ideje tvorby žáků pro žáky tak, jak jsme ji zformulovali výše, a nechat těžiště poskytnuté zpětné vazby na kolektivu třídy. Výsledná známka by pak optimálně byla konsenzem mezi třídou, autory a učitelem.
Primárním záměrem tohoto článku je navrhnout komplexní a atraktivní výukovou aktivitu zaměřenou na práci s prezentačními aplikacemi. Pojďme se ale na chvíli podívat za hranice jedné třídy a jednoho školního roku.
Řekněme, že podobnou aktivitu s žáky provádíme již několik let, nebo dokonce, že se nám podařilo koordinovat podobnou činnost na více školách. Výstupy, které tak získáme, budou neocenitelným zdrojem informací o výsledcích výuky. Už pouhá skutečnost, kterou náplň si pro své prezentace žáci vybírají, nám může poskytnout velmi dobrou výpověď o jejich zájmech a představě důležitosti té které látky. Také návštěvnost archivu těchto prací nám poskytne svědectví o tom, které informace žáci hledají.
Zde předestřená vize nemá sloužit jako reklamní tahák pro učitele, který hledá způsob jak dělat něco víc, než jen postupně procházet se žáky nástroje jednoho prezentačního programu. Žáci sami uvítají možnost podílet se na něčem smysluplném, na něčem, na čem záleží. Kontinuita této aktivity napříč ročníky navíc zajistí neustálý nárůst kvality odevzdávaných prací, tak, jak se žáci budou moci učit nejen z chyb a úspěchů svých spolužáků, ale i předchůdců, kteří se podobnou aktivitou zabývali před nimi.
Pravděpodobně každý, kdo kdy stanul, nebo stane před úkolem vyučovat práci s prezentačními aplikacemi, zadá žákům, aby nějakou prezentaci sami vytvořili. Zde nabízím pohled na to, jak by se s touto aktivitou dalo pracovat, abychom využili její potenciál plně.
Volba vlastní aplikace pro vytváření multimediálních prezentací se nakonec ukazuje jako druhotná. Samotné jejich ovládání nemůže být žádaným cílem – tím je pochopení smyslu a účelu aplikací daného typu. Už jen šíře aktuální nabídky napovídá, jak bouřlivý vývoj toto odvětví ICT prodělává a jak dynamicky se bude měnit i v budoucnosti.
Předkládaná myšlenka sama o sobě rozhodně není originální, je už dokonce úspěšně testována praxí. Věřím proto, že tento článek poslouží jako další impulz k pozměnění stylu a rozsahu výuky tvorby multimediálních prezentací u nás.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.