Informatické myšlení jako výukový cíl

Anotace

Tak toto byla Anglie před dvěma lety. Mezitím i k nám dorazily hlasy, že bychom se měli vydat podobnou cestou. Historicky naprosto nevyhovující RVP nám pro to sice zatím žádný prostor nedává, ale to se nutně bude muset změnit. Velice výstižně lze podstatu nutné změny přístupu popsat též jako zavedení nové průřezové priority pojmenované v anglickém originálu „Computational Thinking“. Doslovný překlad „výpočetní myšlení“ nám v češtině zní dost divně, takže ho překládáme jako „informatické myšlení“. Je však nezbytné hned na tomto místě připomenout, že v podobě zpracování informací nám digitální technologie pronikají do života již natolik, že schopnost alespoň do určité míry informaticky (digitálně) myslet dnes rozhodně musí mít úplně každý.

Jedná se o kompetenci, která úzce souvisí s využitím technologií a spolu s ním se vyvíjí (viz přehled Davida Moursunda v IAE-PEDIA). Jestliže na počátku jí nutně museli disponovat hlavně programátoři a operátoři velkých počítačů, dnes ji v modifikované podobě potřebuje každý majitel chytrého digitálního přístroje. Definici si můžeme vypůjčit třeba u instituce, která se na popis výukových standardů pro oblast technologií vysloveně orientuje, a tou je ISTE (naposledy jsme o ní psali zde  - Standardy technologických dovedností pro žáky od ISTE). Ta definuje informatické myšlení takto [2]:

Informatické myšlení je proces postavený na snaze řešit problémy, který musí vykazovat minimálně tyto znaky:

• Formulace problému tak, aby k řešení bylo možné s výhodou použít technologie.
• Organizace dat do logické struktury.
• Reprezentace dat v abstraktní formě prostřednictvím modelů a simulací.
• Řešení realizované formou algoritmu (řada naplánovaných kroků).
• Hledání, analyzování a implementace možných řešení s cílem dospět k co možná nejúčinnějšímu a nejefektivnějšímu výsledku.
• Zevšeobecnění a přenesení způsobu řešení na širší škálu podobných problémů.

Kompetence zvaná informatické myšlení by měla být doprovázena dalšími doplňkovými a rozšiřujícími schopnostmi:

• Vnímání souvislostí.
• Vytrvalost při hledání řešení složitých problémů.
• Tolerování nejednoznačností.
• Schopnost pracovat na problémech s otevřeným koncem.
• Schopnost komunikovat a spolupracovat s někým na dosažení společných cílů.

Computational Thinking: A Digital Age Skill for Everyone

Velmi užitečný přehled materiálů a zdrojů týkajících se výuky informatického myšlení lze najít též na stránkách Google - Exploring Computational Thinking.

Nechci vyvolávat názvoslovný chaos. Přesto navrhuji do budoucna rozlišovat dva mírně odlišné způsoby chápání pojmu „computational thinking“. Informatické myšlení jako směr uvažování uvozující schopnost digitální zařízení programovat a informační myšlení jako schopnost v plné míře potenciál digitálních zařízení využívat při zpracování informací či řešení problémů (též informační či digitální gramotnost). To první je do určité míry obsaženo v tom druhém, a jde dál směrem k samostatnému vědnímu oboru nazývanému „computer science“ (počítačová věda). Něco z ní dnes prostě bude potřebovat každý, a tak se to musí dotknout i běžné školní výuky.