Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Wheelerova pyramida digitálního zapojení
Odborný článek

Wheelerova pyramida digitálního zapojení

24. 10. 2016 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Popis modelu mapujícího osobní kompetenční růst jedince v prostředí všudypřítomné existence technologií a plošné vybavenosti žáků minimálně 1:1.

Nedávno jsem v rámci otevřeného kurzu Childhood in the Digital Age na Future Learn (britská Open University) narazil na aktualizovaný model osobního růstu uživatelů počítačových sítí. Jeho autorem je nám dobře známý britský vzdělávací technolog Steve Wheeler [1]. Vychází z analýzy Charlene Li z výzkumné agentury Altimeter z roku 2010, která se zabývala hlavně sociálním chováním zákazníků v online prostředí. K trochu odlišnému, mnou dosud používanému modelu dospěla v roce 2011 Beth Kanter s použitím výzkumu Packard Foundation, který zkoumal vzájemné obohacování lidí (zaměstnanců) online (viz Bloomova taxonomie pro kreativní prostředí). Zde se vyskytující potřebné vlastnosti účastníka sítě zvané „návodnost“ se od té doby věnujeme poměrně často – Pracovat nahlas.

Wheelerova pyramida digitálního zapojení [1]

Wheelerův model má, jak vidno, též zřejmou souvislost s Bloomovou taxonomií. Definuje úroveň zapojení žáka do výukových činností. Snad už ani nemusím připomínat, že mluvíme o činnostech, které běžně využívají technologie stejně, jako je tomu mimo školu. Přestože technologie výrazně ovlivňují prostředí i postupy, základní principy kvalitního učení zůstávají neměnné – zásadní je, zda se podaří žáka osobně vtáhnout do práce neboli aktivizovat. Právě tento cíl Wheelerův model sleduje.

Veškeré poznávání jdoucí nad rámec pouhého zapamatování vždy začíná přijímáním a vyhodnocováním informací (sledování, poslouchání, čtení). Velké množství žáků má při výukových činnostech bohužel snahu zůstat raději pasivní, nanejvýš bez velkého přemýšlení a ztráty času nasdílejí nějaký dokument či olajkují sdělení na Facebooku. Do vyšších forem zapojení se jim většinou moc nechce. Ke skutečnému pochopení problémů ale nelze dospět bez využití vyšších forem komunikace jdoucích nad rámec transmisivního předávání poznatků (viz Typy komunikace podle LTCA). Úspěšný proces poznávání procházející v určité fázi externalizací by měl nakonec dospět až k internalizaci nových poznatků (Tiché poznání v online světě).

Právě diskuze či vzájemné komentování výtvorů je velmi vhodným aktivizujícím nástrojem, který umožňuje bližší pochopení problému a povzbuzuje ke zjišťování dalších detailů (objevování). Vyšší patra pyramidy jsou již vysloveně ve shodě s Bloomovou taxonomií. Nachází se tam vlastní tvorba jdoucí nad rámec pouhého komentování, která je asi nejlepší cestou k zapojení žáků do konstruktivního poznávání. Řekl bych, že toto snad ani není třeba zdůrazňovat.

Jenže na samém vrcholu má Wheeler ještě jeden stupeň online zapojení odpovídající již výše zmíněné návodnosti. Anglické „curating“ jsem pro tentokrát přeložil jako „zprostředkovávání“. My samozřejmě již známe učitele v roli online kurátora, jenže zde se jde ještě o něco dále. V situaci, kdy jsou prostřednictvím svých přístrojů nepřetržitě propojeni všichni uživatelé internetu, se dostává do popřední konektivistická představa o tom, že veškeré poznání vzniká spojením určitých prvků sítě. Každý touto cestou ovlivňuje své online (osobní vzdělávací) prostředí. Ten žák, který se chce dostat až na samotný vrchol pyramidy, se tedy musí snažit být kurátorem zprostředkovávajícím poznání jiným účastníkům sítě (spolužákům). Ne nadarmo se říká, že nejvíce se člověk naučí, učí-li druhé. Cíl je to velmi pěkný, ale přiznejme si, dosáhnout ho není snadné.

Mimochodem, kurz Childhood in the Digital Age se v pravidelných intervalech opakuje. Zrovna začíná další běh! Je snadné se zapojit.

Literatura a použité zdroje

[1] – WHEELER, Steve. Just how far can they go?. 2013. [cit. 2016-9-18]. Dostupný z WWW: [http://steve-wheeler.blogspot.cz/2013/05/just-how-far-can-they-go.html].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie