Jsme zvyklí na to, že digitální data slouží ve škole hlavně k realizaci administrativy – matrika, inventář, účetnictví, u pokrokových škol i k vedení rozvrhu, suplování, třídních knih (evidence docházky), žákovských knížek apod. S rostoucí vybaveností žáků digitálními přístroji se s jejich pomocí bude realizovat stále více výukových aktivit. Proto se oblast využití digitálních dat bude brzy vztahovat i na průběžnou analýzu výukových výsledků žáků.
Je na čase, aby se touto možností začali zabývat i naši koordinátoři (metodici) ICT na školách. Trochu pomoci by možná mohlo, podíváme-li se na to, jak to dělají kolegové v USA. Rozdíl, který přímé přenesení jejich zkušeností do našich podmínek znesnadňuje, spočívá v tamní existenci místních školských obvodů, které se starají typicky o desítky škol a v jejichž organizační struktuře se vždy nachází oddělení pro správu školních technologií. Zde se soustřeďuje rozhodování o tom, jaká školní data sledovat a jak s nimi zacházet.
Ještě nedávno se analýza výukových výsledků na úrovni obvodů dělala jen na základě evidence známek na vysvědčení či státních plošných testů, tj. 1x, maximálně 2x za rok. Data se většinou přenesla ručně do Excelu, vytvořily se pěkné tabulky, a ty se pak ukazovaly ředitelům a učitelům. Dnes se zavádějí systémy, které agregují data automaticky, a dělají to navíc nepřetržitě. To umožňuje učitelům na výsledky žáků reagovat okamžitě.
Užitečným zdrojem informací o činnosti amerických školských obvodů je informační portál District Administration. V něm se nedávno objevilo hned několik článků o tom, jak je zaváděna analýza výukových dat do praxe. S jeho pomocí se podívejme, jak na to šli kolegové ve Wisconsinu (severně od Chicaga) [1].
Ve Wisconsinu dříve používali komerční informační systém WISEdash. Ten však nepodporoval kontinuální analýzu výsledků, a proto tamní školské obvody založily konsorcium, které s pomocí soukromé softwarové firmy vyvinulo vlastní systém. Ten eviduje 12 různých indikátorů (prospěch, docházka, chování ad.) tak, aby bylo možné včas identifikovat ohrožené žáky. Rozdíl proti předchozímu postupu je hlavně v tom, že nový systém má nastaveny podmínky rizikových stavů a vydává sám varování umožňující včasný zásah, potřebuje-li některý žák pomoci.
Vedoucí technologického oddělení wisconsinských školských obvodů (CIO, CTO) vysvětlují, jak se v souvislosti s analýzou výukových výsledků mění náplň jejich práce. Můžeme si hypoteticky představit, že podobnou roli by u nás měl zastávat školní koordinátor technologií. Mnohem lépe by se s touto rolí ale mohl vypořádat případný „krajský či regionální ICT metodik“, jejichž síť má být v blízké budoucnosti vybudována v rámci naší Strategie digitálního vzdělávání (viz Digivzdelavani.cz).
District Administration připojuje ještě poměrně zajímavý přehled existujících amerických systémů nabízejících analýzu výukových dat školám a školským obvodům [1]:
Analýza výukových výsledků zřetelně posiluje význam koordinátora ICT a rozšiřuje jeho pravomoci směrem ke všem učitelům. Bude zajímavé sledovat, jak bude u nás zaváděna. Myslím, že nejblíže k její integraci do stávajících systémů na zpracování školských dat má Škola Online či Bakaláři. Nebo že by snad Česká školní inspekce se svým InspIS?
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
