Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Vztah empatie a učení

Ikona informativni

Vztah empatie a učení

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Seznámení s prací amerického specialisty na projektovou výuku Thoma Markhama, který vysvětluje význam empatie pro učení v souvislosti s nejnovějšími výsledky vědy a vývojem světa.
Klíčová slova: Thom Markham, empatie, vcítění, projektová výuka, transformace, inovace, komplexní systém, otevřenost

Text článku:

Thom Markham je specialistou na projektovou výuku, s dlouholetou zkušeností v roli učitele na amerických středních školách a autorem několika knih. V současnosti vede 2 organizace touto problematikou se zabývající – PBL Global (další vzdělávání učitelů) a ZSchool.org (podpora žáků při realizaci inovativních forem učení). Jeho nejnovější příspěvek na blogu kalifornského portálu KQED News MindShift je značně inspirativní [1].

Když sledujete samostatnou skupinu žáků vášnivě diskutujících, vyhledávajících zdroje na internetu, prezentujících řešení problému v rámci projektu nebo reagujících na otevřenou otázku, možná se sami sebe ptáte, co se to děje? Je to vůbec učení?

Dříve to bylo mnohem snadnější. Výuka měla známé formy – výklad, zápis do sešitu, zkoušení, písemky. Kvůli tomu existoval jakýsi sdílený mentální model toho, jak má učení vypadat. Předpokládalo se, že jednotlivci se učí samostatně v prostředí, v němž dochází k přenosu vhodně zabalených informací do mozku, kde se přetvářejí na znalosti a formují myšlení.

Jenže, co dnes? Informace jsou všude, takže je nesnadné je uzavřít do balíku, spolupráce a spojení je běžnou součástí života, soustavná komunikace je normální. Kdykoli vezmete do ruky svůj chytrý mobil, stanete se součástí globálního mozku a nepřestáváte žasnout, co všechno je možné. Ještě nikdy v historii lidstva se nestalo, aby se tolik lidí společně učilo.

Není pochyb o tom, že model výuky založené na předávání hotových poznatků žákům je překonaný. Ukazuje se, že potřebná transformace vzdělávání v nelineárně se vyvíjejícím různorodém světě plném kulturních konfliktů bude hodně obtížná. Úspěch je nemyslitelný bez nového pojetí, které se neobejde bez vnímání sociálních souvislostí naší existence. Thom, jako psycholog původem, sleduje 3 hlavní charakteristiky těchto sociálních souvislostí:

  1. Naše společnost se vyvíjí v rámci komplexního systému (Různost je obtížná).
    Komplexní systém (pozor, liší se od složitého) je složen z objektů, jejichž skladba a projevy jsou udržovány dynamikou nevratných, nelineárních procesů, objekty nelze rozložit a úplně znovu poskládat beze ztráty funkce. Zvyšující se míra entropie (chaosu) je nezbytnou podmínkou případných vývojových změn. Tento stav má nezanedbatelná rizika, a proto ho nutně doprovází nejistota. [2]
  2. Propojené sociální prostředí ovlivňuje poznávání (Konektivismus).
    Náš vysoce propojený svět vytváří sociální prostředí, které má vliv na naše vědomí, tudíž i na naše chování. Nejnovější vědecké poznatky pracující s modelem komplexního systému lze do určité míry interpretovat dokonce jako rehabilitaci behaviorismu [3]. Největším problémem je existence tzv. „slepé skvrny“, tj. neschopnosti vnímat sami sebe jako součást tohoto prostředí. Jeho zvnitřnění je důležitou podmínkou nastolení cesty k jeho kultivaci, tj. k celoživotnímu osobnímu růstu (Komunita jako kurikulum). [4]
  3. Naše vztahy jsou významně ovlivňovány otevřeností a empatií.
    Empatie jako schopnost vnímat a sdílet zážitky a emoce jiných lidí je základním spojovacím prvkem držícím lidskou společnost pohromadě. [5] Sociální neurovědci v poslední době posunuli její význam natolik, že je dnes považována nejen za základ soužití v rodině či komunitě, ale je též nutnou podmínkou efektivní týmové spolupráce. Thomem propagovaná projektová výuka je na týmové spolupráci často postavena. Stejně tak i budoucnost celé lidské společnosti. [3]

Vzdělávání se ubírá mnohými cestami, využívá různé strategie i metodické postupy, má odlišné výstupy. To znamená, že může mít různé podoby a ovlivňuje ho velké množství neznámých. Určit, které postupy jsou správné, je poměrně obtížné. Thom navrhuje 6 způsobů, jak s pomocí empatie transformovat přípravu žáků na život tak, aby se zvýšila naděje na vyřešení největších současných globálních problémů:

  • Holistické pojetí jdoucí nad rámec mozkových aktivit.
    Vcítění vychází ze srdce, ne z hlavy. Všechny emoce související s empatií (otevřenost, skromnost, vděčnost či soucit) vyvolávají vyšší formy myšlení a mají pozitivní vliv na srdce.
  • Empatie je základ.
    Kromě oblasti kognitivní musíme klást mnohem větší důraz i na naplňování afektivních vzdělávacích cílů (např. model kry), jejichž součástí je sociální povědomí a spojení s jinými lidmi.
  • Empatie je cílem.
    Empatii lze demonstrovat a hodnotit, a lze se jí také naučit. Musíme ji ale vnímat trochu šíře než jen jako „mít rád bližního svého“. Zahrnuje např. aktivní vnímání, řeč těla, přátelskou kritiku apod.
  • Pokračující personalizace učení.
    I když personalizace dosud nemá jednoznačnou definici, jedno je jisté. Učení dnes může mít mnoho podob a není vázáno jen na výklad učitele či obsah učebnice. Každý má nepřetržitý přístup k poznatkům a především na něm závisí, jakou cestou se vydá.
  • Učitel jako spolu-tvůrce.
    V globálně propojeném na žáka orientovaném (personalizovaném) prostředí integrujícím možnou spolupráci učitel funguje jako facilitátor, který výukové aktivity vyvolává a podporuje.
  • Třída otevřená světu.
    Základní charakteristikou moderního přístupu integrujícího technologie je klasické Deweyovo (mírně modifikované) „learning while doing“. V pozadí je tvořivé myšlení, nejlépe s cílem prospět někomu jinému (opět empatie).

Thom se plně věnuje podpoře projektově orientované výuky (PBL) založené na objevování (kladení otázek). V jeho pojetí jde PBL nad rámec ojedinělých samostatných projektů realizovaných mimo běžnou výuku (In PBL, the Problem is the Project). Tvrdí, že úspěšné PBL nelze dělat jen jako jednu z více aplikovaných výukových metod. Je třeba, aby za ním byla jednotná vize celé organizace (školy) s cílem revolučním způsobem změnit zavedené postupy a transformovat komplexně celou výuku (Treat PBL as a Start Up, Not a Teaching Method). Ojedinělé pokusy velmi často končí neúspěchem a návratem k tradičním osvědčeným postupům.

Dr. Thom Markham, President of Global Redesigns Discusses the Future of Science Education

Na závěr budu Thoma Markhama citovat doslova:
Myslím, že je čas propojit nejnovější výsledky vědy s rychlým vývojem světa a na základě toho upravit náš přístup ke vzdělávání. Je čas jednat na základě pochopení, že znalosti proudí všude kolem i skrze žáky a nejsou jim jen předávány hotové. Asi nejdůležitější vlastností je v těchto podmínkách otevřenost. Zároveň to znamená, že pro dohlednou budoucnost je empatie vlastně totéž co učení.“[1]

Citace:
[1] - MARKHAM, Thom. In Our Connected World, What If Empathy Is Learning?. 2018. [cit. 2018-1-11]. Dostupný z WWW: [https://ww2.kqed.org/mindshift/2018/01/02/in-our-c...].  
[2] - PRIGOGINE, Ilya; STENGERS, Isabelle . Order out of chaos. Man´s new dialogue with nature. 1985. [cit. 2018-1-11]. Dostupný z WWW: [https://deterritorialinvestigations.files.wordpres...].  
[3] - MATUSALL, Svenja. Social behavior in the “Age of Empathy”?. 2013. [cit. 2018-1-11]. Dostupný z WWW: [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnhum...].  
[4] - SCHARMER, Otto. The Blind Spot: Uncovering the Grammar of the Social Field. 2017. [cit. 2018-1-11]. Dostupný z WWW: [https://www.huffingtonpost.com/otto-scharmer/uncov...].  
[5] - MARKHAM, Thom. Why Empathy Holds the Key to Transforming 21st Century Learning. 2017. [cit. 2018-1-11]. Dostupný z WWW: [http://ww2.kqed.org/mindshift/2016/11/16/why-empat...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 05. 02. 2018
Zobrazeno: 3728krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Vztah empatie a učení. Metodický portál: Články [online]. 05. 02. 2018, [cit. 2018-12-15]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/21663/VZTAH-EMPATIE-A-UCENI.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Jan MaršákVloženo: 08. 02. 2018 13:54

 

a) "Vcítění vychází ze srdce, ne z hlavy." Emoce jsou spontánní mentální procesy  v limbicko-hypotalamickém systému mozku. Jsou tudíž každopádně v hlavě, ne v srdci. Samozřejmě, tento systém je propojen s ostatními systémy mozku, konkrétně pak je  silně propojen s prefrontálním kortexem, a tudíž emoce (empatii nevyjímaje) často silně interagují s procesy kognitivními a naopak. A protože v lidském organismu je jeho nervový systém dále úzce propojen i s dalšími složkami tohoto organismu, není pak ani nic divného na tom, že např. činnost srdce (např. jeho tepová frekvence) je silně ovlivňována afektivními procesy a správná funkce srdce pak také přirozeně podporuje dobré fungování mozku (především tím, že je mozek např. správně prokrvován). Ale z toho neplyne, že afektivní procesy vycházejí ze srdce. (A ovšem, procesy v nervovém systému (a nejen ty) jsou navíc ovlivňovány i sociálním prostředím.)

 

b)Co si představit pod pojmem "holistické pojetí jdoucí na rámec mozkových aktivit"?

 

c) "Nejnovější vědecké poznatky pracující s modelem komplexního systému lze do určité míry interpretovat dokonce jako rehabilitaci behaviorismu". Nerozumím tomu, proč by práce s "modelem komplexního systému" měla znamenat rehabilitaci behaviorismu. Navíc behaviorismus je pouze filozofická doktrína, tvrdící, že je možno studovat jen pozorovatelné chování objektů. Ale věda a technologie se vždy snažily a dnes se snaží o to víc vysvětlit také vnitřní složení, strukturu a mechanismy fungování daných objektů. Čili o nějaké rehabilitaci behaviorismu nemůže být ani řeči.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 08. 02. 2018 15:51

Strávil jsem půl hodiny odpovědí, ale odeslání skončilo s chybou. Omlouvám se, ale nemám momentálně sílu si to zopakovat. Není to poprvé, co si říkám, že je dobré před odesláním zkopírovat text alespoň do schránky. Je to poučné, ale jistě zase časem zapomenu.

Autor: Miroslav MelicharVloženo: 08. 02. 2018 16:52

"Strávil jsem půl hodiny odpovědí, ale odeslání skončilo s chybou" - před nedávnem jsem dopadl přesně stejně 2x za sebou a vzdal jsem to. Je zde nějaký technický problém?

Autor: Jan MaršákVloženo: 08. 02. 2018 17:51

Mám naprosto stejnou zkušenost. Před odesláním komentáře ho vždy teď proto předem kopíruju. Nevím v čem je problém.

Autor: Ondřej NeumajerVloženo: 08. 02. 2018 22:42

Pánové, děkujeme za upozornění. Správce systémů RVP.CZ začal tento problém monitorovat a řešit.

ON

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 09. 02. 2018 06:22

Nejsem schopen rozumět všem nuancím Markhamova chápání dané problematiky, tím spíše, že nejsem psycholog. Zcela zjednodušeně snad můžeme připustit, že bychom se ve výuce neměli orientovat jen na hlavu. Holistický pohled připouští, že vliv může mít mnoho různých věcí, přičemž nelze předem určit, co je důležitější. Budu se tomu v rámci komplexních systémů věnovat podrobněji v pondělí.

Rád bych ale vysvětlil, jak vnímám onen nový pohled na behaviorismus. On totiž nikdy chování jen nesledoval, ale v pedagogice se zároveň snažil příslušné "vhodné" chování též vyvolávat. Dnes má pokračovatele třeba v počítačových hrách, které se snaží o totéž. Ještě mnohem důležitější je vnímat vývoj směřující k ovládání chování uživatelů internetu za účelem nabízení služeb či zboží. Vůbec nejvíce bychom ale měli sledovat a eliminovat rizika ovlivňování preferencí občanů jako voličů. Na potřebě digitální gramotnosti se jistě shodneme. Na označení používaných dezinformačních postupů za behavioristické netrvám.

Autor: E KocourekVloženo: 09. 02. 2018 07:51

Behavioralismus nepotřebuje žádnou rehabilitaci, od Markhama ani od kohokoli jiného. V situaci, kde se za samozřejmost považuje, že subjekty (zejména učitel a žáci) spolu komunikují výhradně (nebo převážně) po síti, subjekt o svém protějšku nemůže mít jiné než behavioralistické poznatky.

Jinými slovy, o komunikujícím protějšku nevíme nic jiného, než co nám o sobě sdělí sám svým chováním na síti. Neznáme jeho podstatu, natožpak jeho vnitřní strukturu. Turingův test je "mrtev", či překonán - za věrohodné odlišení člověka od programu se dnes již považují jen dvě okolnosti: vlastnictví platební karty a rozpoznání deformovaného písma. To rozpoznání písma, jak dlouho ještě?

Že "není pochyb o tom, že model výuky založené na předávání hotových poznatků žákům je překonaný" ? Já o tom pochybuji velice silně. Všichni propagátoři "kritického myšlení" a všichni ti, kdo doporučují studentům, aby si sháněli informace kdesi na Internetu, nemají lepší model ověření pravdivosti informace nežli klasické "tomuto, milí studenti, věřte, neboť vám to říkám já, váš učitel." 

Pro pana Neumajera a správce systémů: je nastaven nevhodně nízký timeout pro přihlášené komentátory. Možná se tento timeout ještě sníží v okamžiku, kdy komentátor přejde do režimu editace. Takže po půlhodině psaní svého komentáře, když jej chce odeslat, pan Brdička již není přihlášený.

Autor: Ing. Marek DrahovzalVloženo: 09. 02. 2018 09:05

Na serveru byla odhalena chyba, která způsobovala předčasné odstranění informací o přihlášení uživatele (session) před nastavenou dobou platnosti. Za chybu se omlouváme a věříme, že nyní již nebudou s přidáváním komentářů problémy.    

Autor: Jan MaršákVloženo: 09. 02. 2018 13:11

Ad Bořivoj Brdička, 09.02.2018:

a) "Zcela zjednodušeně snad můžeme připustit, že bychom se ve výuce neměli orientovat jen na hlavu. Holistický pohled připouští, že vliv může mít mnoho různých věcí, přičemž nelze předem určit, co je důležitější." Pokud se pod pojmem "holistický" zde chápe skutečnost, že učení žáka při výuce je ovlivňováno více faktory, pak nic proti tomu nelze namítat (i když samotné učení vždy probíhá v hlavách nebo lépe řečeno v mozcích žáků). Ale toto bych nazval spíše pohledem systémovým než holistickým. Termín "holistický" se totiž v literatuře užívá často ve smyslu, že celek je důležitější než jeho části, resp. že celek určuje chování jeho částí (což bráno doslova je jistě absurdita, protože celek na své části působit nemůže).

b) "On totiž nikdy chování jen nesledoval, ale v pedagogice se zároveň snažil příslušné "vhodné" chování též vyvolávat." Chtěl bych jen připomenout, že pod pojmem "behaviorismus" je chápána psychologická doktrína, že objektivně lze zkoumat pouze chování lidí, nikoli už např. mentální procesy. Samotné studium chování objektů proto ještě není behaviorismus, tím je až dogma, že vědecky lze zkoumat jen zjevné chování objektů. (Bez studia chování objektů se samozřejmě ovšem neobejdeme: chceme-li totiž chování objektu následně vysvětlit, musíme předem znát zákonitosti chování tohoto objektu.)

Ad E Kocourek: "...subjekty (zejména učitel a žáci) spolu komunikují výhradně (nebo převážně) po síti, subjekt o svém protějšku nemůže mít jiné než behavioralistické poznatky." A to jsou behavioralistické poznatky?

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 10. 02. 2018 15:26

Dovolím si diskuzi posunout ještě trochu jinam. Připouštím, že jsem ovlivněn konstruktivismem a behaviorismus jsem vždy vnímal jen jako zjednodušující formu výuky, která se právě vnitřními procesy (nejen v hlavách žáků) nezabývá. Možná by bylo dobré v souvislosti s empatií připomenout tzv. "tiché poznání" (https://spomocnik.rvp.cz/clanek/20695/). Pan Kocourek nepřipouští možnost aplikace jiných než behavioristických postupů při online výuce. Podle mě je právě toto hodně důležité. Jsme schopni dojít dále (nebo výše)?

Autor: E KocourekVloženo: 10. 02. 2018 19:03

Pro čtenáře, který se touto problematikou zabývá jen okrajově, upřesňuji, že při on-line výuce si můžete používat postupy jaké chcete. Pouze trvám na tom, že v takové situaci nemáte k dispozici žádné jiné než behavioralistické poznatky o tom, s kým komunikujete. Tedy např. učitel nemá o svých on-line studentech žádné jiné než behavioralistické poznatky.

Jsem skromný behavioralista. Opravdu je mi jedno, jaké postupy chcete při on-line výuce aplikovat.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 11. 02. 2018 14:09

Asi by bylo nutné si ujasnit, jaký je rozdíl mezi snahou pomocí vjemů ovládat chování člověka a behavioristickými poznatky pana Kocourka. Zjistíme, že vždy existuje určitá část poznání, která jde nad rámec samotných vjemů (dejme tomu vcítění). Je třeba se snažit v rámci online spojení přes zvyšující se transakční vzdálenost předávat i tuto složku poznání.

Autor: E KocourekVloženo: 11. 02. 2018 19:43

Rozdíl mezi "snahou ovládat chování člověka" a "poznatky" mi připadá principiální, ale nechám se překvapit, co si ujasní pan Brdička.

"Transakční vzdálenost" je vynalézavé mlžení popíračů behavioralistického modelu. V on-line komunikaci máte jasně oddělené a nezávislé subjekty. Chcete-li tvrdit, že on-line komunikující subjekty nejsou nezávislé, jde jen o lhaní si do vlastní kapsy.

Pokud mohu soudit, hlavní složkou on-line komunikace je přenos textů. Může být doplněn přenosem obrazů, přenosem videa a přenosem audio-signálu. Chápu-li správně pana Brdičku, ta jeho on-line komunikace má ještě nejméně jednu "stopu" navíc - stopu vciťovací.  Nebo možná ještě vciťovací stopu nemá, ale je třeba se o ni snažit.

Radím panu Brdičkovi, aby se pro začátek snažil o něco snazšího, nežli o vciťovací stopu při on-line komunikaci. Co třeba zkonstruovat perpetuum mobile?

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 12. 02. 2018 09:12

Potvrzuji, skutečně se jedná o snahu povýšit online komunikaci výrazně nad rámec předávání neosobních textových informací, jakkoli se to může zdát panu Kocourkovi nemožné. Označení "vciťovací stopa" mi přijde velmi přiléhavé. Děkuji.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 17. 02. 2018 10:32
Autor: Jan MaršákVloženo: 18. 02. 2018 13:28

Ad E Kocourek: " V on-line komunikaci máte jasně oddělené a nezávislé subjekty. Chcete-li tvrdit, že on-line komunikující subjekty nejsou nezávislé, jde jen o lhaní si do vlastní kapsy." Tyto subjekty ale tak zcela oddělené a nezávislé asi zase nebudou, když spolu komunikují (byť online) a jsou tudíž součástí informačního systému. Do jisté míry tím může být ovlivňováno jejich myšlení, jejich emoce a potažmo i jejich chování.