Teď, když John Perry Barlow zemřel (7. 2. 2018) [1], již vůbec nic nebrání v něm vidět jednoho z otců zakladatelů internetu – tedy přesněji řečeno, té jeho podoby, kterou dnes spolu s profesorkou van Dijck vnímáme jako fázi vývoje s převládající kulturou konektivity. Jedná se o konec 90. let minulého století a stav, v němž jsme doufali, že internet vytvoří svět, kde si budou všichni rovni a do něhož bude moci vstoupit každý bez ohledu na barvu pleti, socio-ekonomický status či místo, kde se narodil. Thomas Friedman ho ještě v roce 2005 nazýval plochým světem (viz Plochá třída v placatém světě).
John se narodil v roce 1947 do mormonské a republikánské rodiny ve Wyomingu. Vyrůstal na farmě v tvrdém, nábožensky založeném prostředí. Během studií v druhé polovině 60. let se od něj ale odpoutal. Stal se blízkým spolupracovníkem (textařem) skupiny Grateful Dead a naplno prožil euforii květinových dětí (též viz Dohlížejí na vše stroje láskyplné milosti?). Stal se básníkem a spisovatelem. Již od konce 80. let se angažoval v podpoře teprve vznikajícího internetu. V roce 1990 založil Electronic Frontier Foundation – organizaci angažující se v obraně svobody, původně hlavně proti zvůli amerických státních úřadů. Tomuto poslání se pak věnoval až do své smrti.
Přirovnání k otcům zakladatelům podpořil John hlavně tím, že po vzoru Deklarace nezávislosti Spojených států amerických sepsal v roce 1996 Deklaraci nezávislosti kyberprostoru. Má i samostatné heslo na Wikipedii. Začíná takto:
Vlády průmyslového světa, vy unavení obři z masa a oceli, přicházím z kyberprostoru, nového domova mysli. Jménem budoucnosti vás žádám, abyste do našeho světa nezasahovali. Nejste mezi námi vítáni. Nemáte právo vstupovat do míst, kde se shromažďujeme.
Nemáme žádnou zvolenou vládu a ani ji mít nemůžeme. Proto má vlastní pravomoc obracet se k vám ve skutečnosti není větší než ta, kterou promlouvá samotná svoboda. Prohlašuji, že globální společenský prostor, který budujeme, je přirozeně nezávislý na tyraniích, které se nám snažíte vnutit. Nemáte žádné morální právo nám vládnout a neměli byste disponovat žádnými nástroji nátlaku, z nichž máme oprávněné obavy.
Vlády odvozují své spravedlivé pravomoci od souhlasu řízených občanů. Náš souhlas jste si nevyžádali, ani jste ho nedostali. Nezvali jsme vás. Vy neznáte nás, a neznáte ani náš svět. Kyberprostor nelze vymezit hranicemi, jaké znáte. Nemyslete si, že jej můžete budovat podobně, jako by to byl veřejný stavební projekt. Nemůžete! Je to přírodní úkaz, který roste jen díky našim kolektivním aktivitám.
Za posledních cca 10 let se internet výrazně proměnil. Jeho uživatelé se stále více diferencují. Jsme odděleni primárně bublinami, čím dál tím více se však polarizuje celá společnost. Online spojení ovlivňuje homofilie, to znamená, že vytváříme skupiny lidí, kteří mají podobné zájmy, které jsou často protichůdné k zájmům jiných skupin. V pozadí je převratný zlom ve vývoji lidstva, a sice možnost všech publikovat tak, aby to mohl každý účastník sítě vidět (fotka, zvuk, video) či číst (diskuze, tvíty, blogy apod.). Zřejmou souvislost má dnes tolik diskutovaný boj s dezinformacemi.
Když psal John Barlow svou Deklaraci, ještě netušil, že se riziko omezování svobody účastníků sítě postupně rozšíří na korporace vlastnící systémy, které chod internetu ovládají. Těm dnes říkáme platformy. Je stále obtížnější zachovat si na nich nezávislost, to znamená nenechat se v online světě ovlivňovat jejich zájmy.
V našich podmínkách by John určitě byl zjevným přívržencem Pirátů. Svou přímou podporou svobody projevu se postupně dostal na stejnou stranu barikády se známými whistleblowery, jako byl Aaron Swartz [2] a stále je Julian Assange [3] nebo Edward Snowden [4].
Jakkoli je stále těžší se v prostředí internetu orientovat a zůstat nezávislý na cizích zájmech, dokud bude existovat právo každého svobodně publikovat online své názory, je to možné. Jen si musíme dát pozor, abychom si dokázali správně vybrat, koho sledovat, a rozpoznali zájmy, koho kdo hájí (abychom byli dostatečně informačně gramotní). K tomu nutně potřebujeme „mít právo svobodně poznávat“, což je název Johnovy TED přednášky v kalifornském Marin City z roku 2011. Své povídání o něm zakončím krátkou citací:
„Svobodně poznávat je právo, které dosud ještě nikdy nebylo prosazováno, protože to prostě nebylo možné. Jenže díky internetu, pokud půjdeme správnou cestou a pokud budeme bdělí, bude moci každý na celém světě naplňovat svou zvědavost v určité oblasti do takové úrovně, která odpovídá veškerému vědění zbytku lidské populace… Každý může znát všechno, co chce. A to je obrovská změna v tom, co to znamená být člověkem. Nic takového se nikdy předtím nestalo. Bohužel je ale mnoho sil, které se snaží kvůli svým krátkozrakým zájmům tomuto vývoji bránit.“
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
