Předpokládám, že nikomu z našich čtenářů neuniklo, že se již od brexitu a amerických prezidentských voleb v roce 2016 mluví o ovlivňování voličů prostřednictvím dezinformací na sociálních sítích. Děje se to všude, to znamená, že i u nás. V USA je dnes tato snaha většinou spojována se zájmy přicházejícími z Ruska. Je však těžké to prokázat, podobně jako se asi nikdy nezjistí, kdo vraždí bývalé ruské špiony v Anglii. Síly, které za podobnými aktivitami jsou, se většinou skrývají, a na špinavou práci si najímají „bílé koně“. Bude zajímavé sledovat, co se americkému soudu podaří prokázat v případě hackera Nikulina.
Přece jen však jsou případy, kdy se k podstatě věci dostáváme docela blízko. Jedním z nich je nedávná hodně medializovaná aféra Facebooku s agenturou Cambridge Analytica, která se chlubí tím, že prostřednictvím analýzy dat dokáže měnit chování zákazníků (kromě komerční má též politickou sekci). Připomeňme si základní fakta.
Facebook umožňuje uživatelům používat různé aplikace. Můžete si též vyrobit vlastní. Taková aplikace případně umí stáhnout všechna data o uživatelích, kteří ji používají. Dnes, pravda, jen s jejich souhlasem, dříve však byla situace jiná. Tyto aplikace mohly stahovat též všechna data týkající se přátel uživatelů, kteří o tom vůbec nevěděli. To s oblibou využívaly firmy, které se k takovým datům potřebovaly dostat. Problémem vždy bylo, jak zajistit, aby jich bylo co nejvíce.
Jedním z autorů podobných aplikací je psycholog a datový vědec pocházející z Ruska (od 7 let žijící v USA) Aleksandr Kogan, který v roce 2014 pracoval na Cambridžské univerzitě, kde se věnoval výzkumu chování uživatelů sociálních sítí (na což zároveň získal též grant od ruské vlády). Jeho aplikace nabízela uživatelům (s jejich souhlasem), že jim na základě vložených dat udělá osobnostní test. Takto získaná data měla být využita výhradně k výzkumným akademickým účelům.
Skutečnost byla ale jiná. Kogan prodal aplikaci Cambridge Analytice, a ta za její spuštění začala uživatelům Facebooku dokonce platit. Získala tak docela legálně data od 270 tisíc lidí, poněkud méně eticky (dnes nelegálně) navíc stáhla profily dalších nejméně 50 milionů jejich přátel [1]. Poslední zprávy z Facebooku ale toto množství ještě výrazně navyšují (Cambridge Analytica se nakonec netýká 50, ale 87 milionů účtů).
Dál už má příběh jasné známky nelegální činnosti. Cambridge Analytica takto získaná velká data věrna svému jménu s pomocí špičkových „inteligentních“ algoritmů analyzovala a určila preference každého uživatele z pohledu voliče. Prostřednictvím Facebooku mu pak začala vnucovat zprávy (politickou reklamu), které jeho myšlení vhodným způsobem ovlivňují. Jakým směrem, není těžké uhodnout, dozvíme-li se, že činnost agentury financují významní republikáni. Bývalý viceprezident Cambridge Analytica Steve Bannon se navíc stal šéfem Trumpovy prezidentské kampaně a po vítězství ve volbách jeho hlavním poradcem. Již jím pochopitelně (alespoň oficiálně) není.
Za informace, které dnes máme, vděčíme nejen novinářům, ale též whistleblowerům. Jeden z nich (Christopher Wylie) se jako zaměstnanec Cambridge Analytica na aktivitách zde popisovaných přímo podílel.
What is the Cambridge Analytica scandal?
Detailněji tuto aféru rozebírá rozhovor pana Veselovského se zakladatelem Social Bakers Janem Řežábem na DVTV: Volby se pomocí dat z Facebooku ovlivňují, Cambridge Analytica je jen špička ledovce, tvrdí Řežáb.
V důsledku aféry došlo k významnému poklesu ceny akcií Facebooku na burze. Zuckerberg byl nucen přiznat, že musí nedostatky v ochraně dat uživatelů odstranit [2]. Přeloženo do řeči byznysu, dochází ke ztrátám. Již nebude možné tak snadno přijít ke kvalitním aktuálním velkým datům popisujícím preference zákazníků (voličů).
Ta nejdůležitější věc nám ale pořád uniká. I kdyby nikdo jiný, ta data má k dispozici samotný Facebook. Aplikuje na ně sofistikované algoritmy s jasným cílem maximalizovat zisk. Přitom nikdo neví, jak a co přesně jeho algoritmy dělají. Nepodléhají žádné demokratické kontrole.
Řekl bych, že je třeba si dát velký pozor. Podle mě není možné soukromým majitelům velkých sociálních platforem věřit, že se při řízení chování svých uživatelů spokojí s ovlivňováním jejich spotřebitelských preferencí.
K základům mediální gramotnosti nutně patří uvědomit si, že my sami jsme tím hlavním artiklem, který Facebook prodává. Snaží se nás přimět k tomu, abychom na síti (myšleno Facebooku) trávili co nejvíc času. A je pro něj výhodné, nebude-li i nadále většina rozumět principům v pozadí stojícím. Hypoteticky je pořád v naší moci svým chováním fungování těchto platforem ovlivnit.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.