Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Vize budoucnosti z pohledu školské instituce
Odborný článek

Vize budoucnosti z pohledu školské instituce

18. 6. 2018 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Informace o zprávě, kterou pro nasměrování svého budoucího vývoje vypracoval Georgijský technický institut. Aplikuje současné vnímání komplexního vývoje světa, a tak může být inspirací jiným institucím i obecné školské politice.

Jak sleduji různé zahraniční zdroje, stále častěji narážím na to, že odborníci vnímají současný vývoj světa jako proces odehrávající se v prostředí komplexního systému (Vzdělávání ve věku komplexity). Za všechny třeba článek Kristen Eshleman na blogu Educause (Emergent EDU: Complexity and Innovation in Higher Ed) [1]. Komplexita znemožňuje dokonalé plánování příštích kroků, protože vývoj je nepředvídatelný. Vyvolává potřebu místo jednoznačného plánu experimentovat a sledovat, který postup je vhodnější. I to se ale neobejde bez nutnosti stanovit si nějaké cíle, ke kterým se pokoušíme přiblížit.

Asi nás nepřekvapí, že první, kdo se problematikou vývoje v komplexním systému zabývá, je akademická sféra v čele s vysokými školami. Je to již pár let, co se hodně mluvilo o jejich disrupci (Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna) a nahrazení individuálním online vzděláváním např. v souvislosti s MOOC kurzy (Má prezenční výuka na VŠ vůbec ještě smysl?). K tomu sice nedošlo, přesto se vysoké školy na celém světě jako první dostávají do přímé konkurence s online vzděláváním šitým na míru potřeb potenciálních zákazníků (např. prostřednictvím LinkedIn). Proto jsou nuceny o své budoucnosti přemýšlet. V přeneseném smyslu se to týká všech školských institucí včetně škol středních či základních.

Nejprve je nutné vědět, kam chceme dojít, teprve potom má smysl experimentovat s tím, která cesta nás k cíli přiblíží více (Jak se stát expertem?). Podívejme se na jeden konkrétní inspirativní příklad, jak na to šel Georgijský technický institut (Georgia Tech) v Atlantě.

Tamní děkan si na nastavení vize školy a naznačení možných cest zřídil v roce 2015 speciální tým – Commission on Creating the Next in Education. Nedávno byla zveřejněna zpráva, která shrnuje základní principy, kterých se chce tato škola držet [2]. Je jich pět.

  1. Celostní vzdělávání
    Absolventi Georgia Tech mají velmi kvalitní technické znalosti. Úspěch na trhu práce 21. století ale vyžaduje i další schopnosti. Jmenovitě se jedná o nám již dobře známé kompetence, jako je kreativita, řešení problémů, schopnost komunikovat, přizpůsobit se mít disciplínu (vůli úkol dokončit). To jsou vlastnosti, které zaměstnavatelé požadují stále více.
    Komise doporučuje vypracovat nové studijní programy, které budou celostní vzdělávání integrovat.
  2. Nové produkty a služby
    Cílem je transformace výuky směrem k možnosti mnohem flexibilnějšího průchodu studiem a rozšíření směrem k celoživotnímu vzdělávání. Hlavním principem se mají stát mikrokredity dovolující sestavit si flexibilně studium do modulů dle vlastní volby, blockchain zajišťující propojení výsledků studia s kompetencemi získanými jinde a možnost získat kredity v případě prokázání konkrétních praktických dovedností.
  3. Nové formy poradenství
    Doporučení navrhuje vytvořit systém podpory studujících založený na komplexní analýze existujících dat (studijních výsledků), který bude disponovat asistenčními službami na bázi umělé inteligence.
  4. Umělá inteligence a personalizace
    Umělá inteligence však již dokáže více než odpovídat na triviální dotazy studentů (viz Boti v roli výukových asistentů). Budoucnost mají multifunkční virtuální asistenti, kteří dokáží provázet studenta na cestě za poznáním v roli mentorů. Georgia Tech by se mohla stát centrem vývoje podobných technologií šířícím je do celého světa.
  5. Distribuovaná přítomnost
    Jakkoli již dnes má Georgia Tech bohaté zkušenosti s online vzděláváním (nabízí MOOC kurzy i celé magisterské programy online), komise dospěla k závěru, že do budoucna je třeba orientovat se hlavně na služby spojené s prezenční přítomností studentů a učitelů (vynikajících odborníků) přímo v kampusu univerzity. Navrhují budovat nové distribuované pracovní prostory (tzv. atria), kde bude možné realizovat různé aktivity (připomínající maker spaces na základních školách), nebo online knihovnu, kde bude možné si místo knih zajistit osobní prezenční konzultaci s některým specialistou.

Komise samozřejmě zdůrazňuje, že realizace předložených návrhů bude nesnadná. Již dnes Georgia Tech patří k předním inovátorům v oblasti VŠ studia, budoucí vývoj však vyžaduje víc než manažerské směrování shora. Musí být doprovázen iniciativou zdola, součinností všech zúčastněných.

Zpráva pro konečný cíl našla příhodný výraz – chtějí budovat kulturu záměrně inovativní organizace (Deliberately Innovative Organization). Jejím podstatným hlavním znakem má být podobně pozitivní důvěra v sílu vědy a poznání, jakou v době průmyslové revoluce měli zakladatelé této univerzity (1885).

Georgia Tech in 2040 – #GT2040

Literatura a použité zdroje

[1] – ESHLEMAN, Kristen. Emergent EDU: Complexity and Innovation in Higher Ed. 2018. [cit. 2018-6-4]. Dostupný z WWW: [https://er.educause.edu/articles/2018/5/emergent-edu-complexity-and-innovation-in-higher-ed].
[2] – Creating the Next in Education. 2018. [cit. 2018-6-4]. Dostupný z WWW: [http://www.provost.gatech.edu/cne-home].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.