Jak sleduji různé zahraniční zdroje, stále častěji narážím na to, že odborníci vnímají současný vývoj světa jako proces odehrávající se v prostředí komplexního systému (Vzdělávání ve věku komplexity). Za všechny třeba článek Kristen Eshleman na blogu Educause (Emergent EDU: Complexity and Innovation in Higher Ed) [1]. Komplexita znemožňuje dokonalé plánování příštích kroků, protože vývoj je nepředvídatelný. Vyvolává potřebu místo jednoznačného plánu experimentovat a sledovat, který postup je vhodnější. I to se ale neobejde bez nutnosti stanovit si nějaké cíle, ke kterým se pokoušíme přiblížit.
Asi nás nepřekvapí, že první, kdo se problematikou vývoje v komplexním systému zabývá, je akademická sféra v čele s vysokými školami. Je to již pár let, co se hodně mluvilo o jejich disrupci (Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna) a nahrazení individuálním online vzděláváním např. v souvislosti s MOOC kurzy (Má prezenční výuka na VŠ vůbec ještě smysl?). K tomu sice nedošlo, přesto se vysoké školy na celém světě jako první dostávají do přímé konkurence s online vzděláváním šitým na míru potřeb potenciálních zákazníků (např. prostřednictvím LinkedIn). Proto jsou nuceny o své budoucnosti přemýšlet. V přeneseném smyslu se to týká všech školských institucí včetně škol středních či základních.
Nejprve je nutné vědět, kam chceme dojít, teprve potom má smysl experimentovat s tím, která cesta nás k cíli přiblíží více (Jak se stát expertem?). Podívejme se na jeden konkrétní inspirativní příklad, jak na to šel Georgijský technický institut (Georgia Tech) v Atlantě.
Tamní děkan si na nastavení vize školy a naznačení možných cest zřídil v roce 2015 speciální tým – Commission on Creating the Next in Education. Nedávno byla zveřejněna zpráva, která shrnuje základní principy, kterých se chce tato škola držet [2]. Je jich pět.
Komise samozřejmě zdůrazňuje, že realizace předložených návrhů bude nesnadná. Již dnes Georgia Tech patří k předním inovátorům v oblasti VŠ studia, budoucí vývoj však vyžaduje víc než manažerské směrování shora. Musí být doprovázen iniciativou zdola, součinností všech zúčastněných.
Zpráva pro konečný cíl našla příhodný výraz – chtějí budovat kulturu záměrně inovativní organizace (Deliberately Innovative Organization). Jejím podstatným hlavním znakem má být podobně pozitivní důvěra v sílu vědy a poznání, jakou v době průmyslové revoluce měli zakladatelé této univerzity (1885).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
