Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Badatelsky orientovaná výuka podle Crocketta
Odborný článek

Badatelsky orientovaná výuka podle Crocketta

Anotace

Zpráva o práci mezinárodně působícího specialisty na transformaci vzdělávacích systémů s cílem lépe připravovat lidi na budoucnost – tj. vychovávat tzv. „globální digitální občany“.

Lee Watanabe-Crockett je docela zajímavou postavou. Původem Kanaďan dnes žije převážně v Japonsku, kde studuje buddhismus, aikido a tradiční bambusovou flétnu shakuhachi. Profesně se věnuje zdokonalování vzdělávacích systémů tak, aby lépe připravovaly lidi na budoucnost – tj. vychovávaly tzv. „globální digitální občany“. Napsal několik knih – Literacy is Not Enough, Growing Global Digital Citizens, Mindful Assessment, Future-Focused Learning: 10 Essential Shifts of Everyday Practice. Na ty „zásadní posuny každodenní praxe v duchu na budoucnost orientovaného vzdělávání“ bychom se měli podívat trochu podrobněji. Všechny důležité výstupy jeho práce se nacházejí na webu Wabisabi (pojem v japonštině vyjadřující přijetí krásy věcí v jejich pomíjivosti a nedokonalosti). Prostřednictvím toho webu Lee poskytuje školám služby, jejichž náplň charakterizuje motto: „Výuku zpřehledňujeme, učení posilujeme.“ Jeho specialitou je budovat životaschopné vzdělávací prostředí pro celé skupiny (třídy) po celém světě. Je optimistou, který věří, že máme šanci „díky spojení a soucitu společně dospět ke skvělé budoucnosti“ (about).

Leeův přínos je hlavně v tom, že nejen sděluje proč, ale i ukazuje jak transformovat výuku konstruktivním na kompetence pro 21. st. orientovaným směrem. Jeho hlavní doporučovanou metodikou jsou badatelské aktivity žáků. Uvádí následující důvody, proč tuto metodiku preferuje před tradičním přímým předáváním poznatků [1]:

  • Přesně definované/sebeřízené učení
    Badatelsky orientované učení vyvolává vlastní aktivitu žáka, který dělá rozhodnutí o tom, co bude dělat. Měl by vědět, co se od něj očekává a svůj výkon podle toho též hodnotit. Učitel navádí, pomáhá a povzbuzuje. Je to postup budující kompetenci k celoživotnímu osobnímu růstu (růstové myšlení).
  • Nízká/vysoká relevance
    Tradiční formalizovaný vzdělávací obsah u žáků často vyvolává otázku, proč se to učíme. Při bádání je mnohem větší šance najít problém, který budou žáci považovat za vlastní. Současné poznání fungování mozku ukazuje, že hlubší poznání vždy vyžaduje emocionální zapojení žáka (více viz Relevance jako základ digitální školy).
  • Hodnocení sumativní učitelem / formativní samotným žákem
    Učitel tradičně hodnotí až výsledky učení (sumativně). Mnohem účinnější však je, dochází-li k hodnocení již během výukových aktivit. Ideální je, provádí-li žák průběžně vlastní sebehodnocení (formativní), které je pak rozšiřováno o zpětnou vazbu od spolužáků a učitele (viz Zjevné učení podle profesora Hattie). Tento postup je nedílnou součástí sebeřízeného učení (bod 1).
  • Učitel vykládá / o tématu se diskutuje
    Tradiční postupy chápou žáka jako příjemce poznatků, který sedí a poslouchá. V takovém prostředí dochází poměrně rychle ke ztrátě spojení. Aktivní poznávání znamená nutnost se zapojit. Jen tak lze dospět k vyšším formám myšlení. Právě badatelské metody vyvolávají diskuze uvnitř i nad rámec samotné třídy.
  • Předávání/tvoření poznatků
    Dnes existuje dokonalý systém předávání informací na všech stupních škol. Máme spousty odborníků, kteří se specializují na výukový obsah a definují standardy znalostí, jichž mají žáci dosáhnout. Badatelsky orientované výukové postupy vždy staví na stávajících poznatcích a dovednostech (mentálních modelech), a na nich budují nové (konstruktivismus).
  • Jednooborovost/průřezovost
    Při badatelsky orientovaném učení není řešení předem dáno. Velmi často je třeba propojit poznatky různých oborů a žádat pomoc různých odborníků. Takové aktivity nelze vměstnat jen do jednoho oboru. Podobně pak funguje poznávání v reálném životě.

Není pochyb, že správně pojaté badatelské metody (jako např. Hodina géniů) jsou velmi přínosné. Lee opakovaně zmiňuje ještě další výhody [2]. Je to např. možnost přizpůsobit si učení svým potřebám (individualizace), posílení umění klást otázky, zvýšení schopnosti řešit problémy (hodně používaný mem), budování hodnotných návyků, umocnění schopnosti týmové práce, zlepšení osobního vztahu k poznávání, rozvoj talentu, nastavování vlastních cílů ad.

Badatelsky orientovaná výuka však má i určité nedostatky. Lee zmiňuje tyto [3]:

  • Úspěšnost standardizovaného testování
    Badatelsky orientovaná výuka není zcela kompatibilní s tradičně znalostně orientovanými zkouškami, jako jsou (u nás) např. přijímačky či maturita. Je velkou výzvou pro učitele prostřednictvím badatelské metodiky projít všechen standardy vyžadovaný obsah.
  • Neochota se zapojit
    Ne všem žákům vyhovuje, mají-li se aktivně zapojit a vyjadřovat své názory. U někoho může být nechuť k badatelsky orientované výuce způsobená jen nezvyklostí tohoto postupu, jiný však třeba pro ni nemá dispozice (třeba u hendikepovaných žáků). Je na učiteli, aby v takovém případě nastavil dostatečně široké mantinely pro bádání tak, aby se všichni mohli zapojit.
  • Připravenost učitelů
    Pokud učitel není seznámen s metodou, existuje značné riziko, že se mu nepodaří žáky dovést až k cíli (vyšším formám myšlení). Hlavní složkou učitelského zapojení je soustavné kladení podnětných otázek, které žáka udržují na správné cestě.
  • Připravenost žáků
    Na badatelsky orientovanou výuku musí být žáci připraveni. Musí být schopni převzít za své učení zodpovědnost. Příprava začíná posilováním umění klást otázky (ne na obsah, ale na porozumění) a hledáním odpovědí. Postupně je možno přecházet od více strukturovaných k méně strukturovaným aktivitám s cílem dokázat řešit i nepředvídatelné problémy.
  • Portfolio
    Součástí badatelsky orientované metodiky je vždy žákovské portfolio obsahující všechny výstupy práce každého žáka. Mělo by dokumentovat pokroky, které žák dělá. Učitel musí hodnotit všechny práce a poskytovat žákům individualizovanou zpětnou vazbu. To je značná a časově náročná práce. Pomocí může být okamžité hodnocení činností během výuky nebo skupinové a vlastní hodnocení žáků.
  • Kontrolní seznam
    Bývá zvykem vytvářet formalizovaný přehled dosažených výsledků studia, který ukazuje, co žák splnil a kam dospěl. Někdy jsou dokonce za jednotlivé splněné položky přidělovány body. Existuje značné riziko, že žáci budou namísto vlastní kreativity jen naplňovat představy autorů takového způsobu hodnocení (viz Hodnocení v duchu Two Rivers). Je mnohem hodnotnější, když je učitel přímo přítomen tvůrčímu procesu a zapojí se jako zkušený rádce.

Konečně se dostáváme ke konkrétním doporučením, která Lee učitelům dává. Má několik témat, která by podle něj měla žáky zaujmout tak, aby se sami pustili do bližšího studia. Zde je pár námětů převzatých z jeho volně dostupné publikace [4]:

  • Náš plastový oceán
    Zkoumání fakt o znečištění moří plasty, důsledcích existujícího stavu a možnostech nápravy.
  • Největší skládka elektronického odpadu na světě
    Zjišťování fakt o skládce/slumu, která se nachází na předměstí Ghanského města Agbogbloshie.
  • Cena digitálního pirátství
    Zkoumání vlivu porušování autorských práv na schopnost umělců (a vymahačů práva) vydělávat.
  • Dezinformace v digitálním světě
    Vyhledávání dezinformací a zjišťování příčin jejich existence, posilování mediální gramotnosti.
  • Sendvičový muž
    Výchovný příběh o bývalém učiteli, který objíždí bezdomovce v Minneapolis a rozdává jídlo (nutno upravit v lokálním kontextu).
  • Všímavá škola
    Zkoumání anglického pojmu „Mindful School“, který popisuje školu orientovanou na vnímání okolí, pocitů, emocí a vlivu na okolí.
  • Šikanující potřebuje také pomoc
    Příběh Amy Payne z anglického Southhamptonu, který ukazuje druhou stranu problému šikany, jíž je třeba také zkoumat.
  • Kosmické smetí
    Zjišťování fakt a možností řešení.
  • Nauč se odpouštět
    Velmi užitečná rada vedoucí k většímu osobnímu štěstí (wellbeingu) s přímým vlivem na vývoj celého světa. Lee jako doporučený zdroj pro studium použil učení vídeňského mnicha Davida Steindl-Rasta.

A future focused learning culture at Penrhos College with Lee-Watanabe-Crockett

Literatura a použité zdroje

[1] – WATANABE-CROCKETT, Lee. Inquiry-Based Learning vs. Direct Instruction: 7 Important Differences. 2019. [cit. 2019-9-24]. Dostupný z WWW: [https://www.wabisabilearning.com/blog/inquiry-based-learning-vs-direct-instruction].
[2] – WATANABE-CROCKETT, Lee. The Real Purpose of Inquiry-Based Learning and Why It Matters. 2019. [cit. 2019-9-24]. Dostupný z WWW: [https://www.wabisabilearning.com/blog/inquiry-based-learning-purpose].
[3] – WATANABE-CROCKETT, Lee. 8 Disadvantages of Inquiry-Based Learning (With Solutions). 2019. [cit. 2019-9-24]. Dostupný z WWW: [https://www.wabisabilearning.com/blog/inquiry-based-learning-disadvantages].
[4] – WATANABE-CROCKETT, Lee. 10 Great Activitirs For Exploring Inquiry-Based Learning. 2019. [cit. 2019-9-24]. Dostupný z WWW: [https://cdn2.hubspot.net/hubfs/452492/10%20IBL%20activities%20Wabisabi%202019.pdf].
Chyba serveru >

Chyba 500

Omlouváme se za technický výpadek našich stránek.
O této chybě víme a právě ji spravujeme.
Děkujeme za trpělivost.

Přejít na hlavní stránku