Co udělám v online výuce jinak, až se znovu zavřou školy

20. 5. 2020 Základní vzdělávání Spomocník

Autor

Jaroslav Mašek

Tento článek je součastí seriálu: Online vzdělávání

Anotace

Na otázku, co udělat jinak, až se opět zavřou školy, hledal autor odpovědi již ve svých předchozích článcích. Nyní přináší další přístupy, které se chystá během následné online výuky realizovat.

Autor: freepik – www.freepik.com

Těžko se té myšlence dá vyhnout? Možnost, že se v budoucnu znovu zavřou školy, je bohužel reálná a je nutné s ní dopředu počítat.

Co udělat pro zachování online výuky po návratu do škol, jsem psal už před dvěma týdny. V mých úvahách jsem se ovšem držel především představy kombinované výuky. Nicméně v článku zmíněných 5 kroků lze stejně tak aplikovat při následné, výhradně online výuce. Otázkou však i nadále zůstává, jak se při přípravě a realizaci tohoto online vzdělávání poučit z chyb, které jsme doposud udělali, a co příště udělat jinak.

Ano, mohl bych se zkrátka jen vyvarovat všech těch chyb, o kterých jsem psal minule. Něco mi ale říká, že je to málo. Že bych toho měl chtít změnit mnohem víc. A že bych přitom neměl skončit pouze u sebe.

Dalších 5 věcí, které udělám, až se znovu zavřou školy

Budu ve své škole striktně prosazovat jednotnou strategii online vzdělávání dle zásad online pedagogiky.
Asi bych se zbytečně opakoval, kdybych zde opět zdůvodňoval, proč je zrovna tohle pro mne důležité. Detailně jsem o tom psal zde.
Začnu využívat pravidlo 20 procent.
Ve svých předmětech dám žákům 20 procent času, aby pracovali na čemkoliv, co si sami zvolí. Kdy tento čas využijí, zda pravidelně každý týden nebo jednorázově, bude na nich. V tomto programu z dílny Googlu ovšem nejde primárně o čas, jde o svobodu. Jde o to, dovolit lidem pracovat na věcech, na nichž pracovat nemají. Pomáhá realizovat pravidlo Steva Jobse, že „se musíme řídit nápady, ne hierarchií.“ [1] A v kontextu vzdělávání je současně jakousi protiváhou k běžné výuce.
Společně se žáky připravíme a zrealizujeme online projekty napříč třídami, obory a tématy.
I tomuto přístupu jsem se věnoval v samostatném článku. Připravené projekty budou reflektovat zájmy žáků a v rámci nich jim nabízet možnosti vlastního uplatnění. Bez spolupráce a propojení dalších učitelů nebude však mít tento počin šanci na úspěch. Dokážou učitelé alespoň na 1 měsíc obětovat svou tradiční výuku tomuto projektovému přístupu? To je otázka.
Uspořádám více neformálních online setkání mezi žáky a učiteli.
Doposud jsem tato setkání uskutečňoval pouze se svou třídou v podobě pravidelných online třídnických hodin, kde jsem převážně řešil třídnické věci. Pravidelná, neformální, online setkávání žáků a učitelů je něco, na čem by se mělo v příštím období zapracovat. Budou o ně učitelé a žáci stát? Další milionová otázka.
Budu hledat nové vzdělávací příležitosti a výzvy pro žáky i pro sebe.
Je snadné zabřednout také do stereotypu online výuky, kdy každý den a týden používáme tytéž přístupy a styly, podobně jako v prezenční formě, ať už jsou jakkoli kreativní. Hledání nových vzdělávacích příležitostí a výzev je mimo jiné o změně našich návyků spojených s učením druhých i učením vlastním. Nacházení těchto příležitostí je objevováním možností, které nás mohou posunout dál a odhalit náš skrytý potenciál, o kterém jsme zatím nevěděli. Pokud pomůžeme našim žákům odhalit ten jejich, bude to to nejlepší, co jim můžeme dát.