Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Nová analýza úspěšnosti metodiky převrácené...

Nová analýza úspěšnosti metodiky převrácené třídy

Zpráva o výzkumu holandských vědců z Utrecht University, který analyzoval zprávy o nasazení metodiky převrácené třídy ve 114 případech ve školách na celém světě.

Metodika anglický nazývaná „flipped classroom“ dosud nemá jednotnou českou terminologii. Spomocník v roce 2011 zavedl překlad „převrácená třída“, někdo s oblibou používá termín „třída naruby“, „výuka naruby“, nebo dokonce velmi nepřesný „výklad naruby“, kde je to „naruby“ nejspíše inspirováno známým projektem podporujícím domácí čtení (Škola naruby). Přestože se u nás s převrácenou třídou dosud asi nejsnadněji setkáte při studiu literatury, pomalu ale jistě se dostává do povědomí učitelů. Díky současné online výuce na dálku se situace snad přece jen poněkud posouvá.

Dnes je mnohem snadněji představitelné, že žáci dostanou daleko větší prostor k samostatné práci doma, která je základem převrácené třídy. Detaily metodiky zde rozebírat nebudeme, těm jsme se věnovali již vícekrát. Připomeňme snad jen základní princip, podle něhož se žáci na plánovaná témata připravují studiem doporučených materiálů mimo prezenční výuku, a ve třídě pak své znalosti pod vedením učitele umocňují tak, aby dospěli ke skutečným kompetencím.

Podívejme se, k jakým závěrům při zkoumání úspěšnosti této metodiky došel tým vědců z holandské Utrecht University pod vedeném Davida van Altena [1]. Jedná se o jednu z prvních metaanalýz zabývajících se převrácenou třídou. Zahrnuje data ze 114 zpráv o experimentech, v nichž byly výsledky žáků z převrácené třídy porovnávány s kontrolní skupinou pracující tradičně. Zahrnuté výzkumné zprávy pocházejí z celého světa, nejvíce jich je z 2. st. ZŠ z USA a Číny.

Vzhledem k tomu, že tato metodika dosud není praktikována dost dlouho, je třeba počítat s určitými potížemi způsobenými nezkušeností učitelů i žáků. Naprostá většina analyzovaných zpráv popisovala případy první implementace převrácené třídy v dané škole. Tato skutečnost nutně musela mít značný vliv na výsledek. Třeba na spokojenost žáků s novým postupem. Celá řada z nich by uvítala větší podíl frontální výuky s výkladem učitele, na který byli dosud zvyklí. Přitom téměř žádný ze zkoumaných případů výklad (mikrolekce) úplně neodboural. Jednoznačně se ukázalo, že snaha zavádět převrácenou třídu s cílem díky redukci prezenční výuky ušetřit náklady na učitele vede ke zhoršení výsledků (např. Rocketship – model školy budoucnosti).

Asi nejdůležitějším zjištěním metaanalýzy je existence velkých rozdílů mezi popisovanými případy a jen malého přínosu metodiky převrácené třídy při započítání všech seriózně naměřených výsledků. Snad nikoho nepřekvapí, že výzkum dospěl k závěru, že převrácená třída není metodika zaručující úspěch zcela automaticky, bez splnění určitých podmínek.

Van Alten říká, že „nastavit během mimoškolní činnosti (online) vhodné interakce mezi žáky se ukázalo být hodně obtížné“ [2]. Realizace týmových úkolů se proto příliš nedařila, zvláště v asynchronním módu. Při synchronní online výuce je přece jen větší šance, že má učitel vše pod kontrolou. Velmi přínosné (vzhledem k výsledkům) se naopak ukázalo zařazování kontrolních otázek (ideálně přímo ve videotutoriálech, jejichž studium bylo součástí 95 % případů) či testů, a to online i prezenčně (např. pomocí Edpuzzle).

Asi už si umíme udělat obrázek o tom, jak vypadala typická převrácená třída v případech zkoumaných touto metaanalýzou. Nejčastěji se pravděpodobně jednalo o tradiční pojetí výuky s přesně definovanými převážně na fakta orientovanými cíli, které lze snadno ověřovat testováním.

Van Alten v závěrečné zprávě přiznává, že se ve studiích jen velmi zřídka vyskytuje zmínka o tom, že by žáci byli na přechod k převrácené třídě nějak připravováni. Vhodnou přípravou je budování schopnosti samostatně se učit (metakognitivní), bez níž asi vůbec nemá cenu metodiku převrácené třídy zavádět. Autoři zprávy [1] v té souvislosti doporučují v příštích výzkumech věnovat větší pozornost těm případům, kde se daří rozvíjet vnitřní motivaci žáků.

Není snadné dát našim učitelům doporučení, co dělat, rozhodnou-li se převrácenou třídu ve své výuce aplikovat. Určitě má smysl o tom za současné krizové situace výuky na dálku uvažovat. Vypadá to, že nemá cenu se o to pokoušet pouze experimentálně bez seriózní přípravy. Největší naději na úspěch mají tam, kde se k tomu rozhodne celá škola a přechod si dobře promyslí a naplánují ho. V tom případě doporučuji věnovat pozornost poslednímu vývoji této metodiky – viz Převrácené učení 3.0.

Van Alten uvádí, že podle jejich zjištění je jednoznačně neúčinné používat videa s dlouhými nezáživnými výklady. Doporučuje mikrolekce se zabudovanou interakcí (video přerušované kontrolními otázkami). Podle něj je investice do výroby vlastních videí nadměrná. Je pravdou, že se většinou dají použít volně dostupná videa (nebo jen části) vyrobená někým jiným (přerušovaná vlastními otázkami). My však dobře víme, že výtvory od vlastního učitele, s nímž mají osobní vztah, přijmou žáci snadněji (Převrácená třída podle Dr. Lodge). Vyhráno z pohledu rozvoje metakognitivních schopností žáků a vlastní motivace bude mít teprve ten, kdo své žáky po vzoru Erica Marcose dovede až k vlastní tvorbě.

Detailní informace o článku naleznete ZDE.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek

Příspěvek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.