Schopnosti plošně ovlivňovat myšlení lidí prostřednictvím technologií se věnujeme dost často. Je to tedy věc nám již dobře známá. Potíž je v tom, že si možná většina z nás neuvědomuje riziko toho, že se to může týkat i jeho samotného. Teď se o tomto jevu mluví nejčastěji v souvislosti s volbami.
Nedávno jsem četl zprávu MIT Technology Review [1], která detailně informuje o tom, jaký vliv měly východoevropské trollí farmy na americké prezidentské volby 2020. Dozvíte se z ní, že vůbec nejpopulárnější stránky Facebooku (FB) typicky zaměřené na křesťany či černochy pocházejí z dílny anonymních týmů z východní Evropy specializujících se na ovlivňování veřejného mínění (tzv. trollích farem). Podařilo se jim dezinformacemi zasáhnout téměř polovinu všech voličů v USA.
FB se již v minulosti snažil alespoň „na oko“ s podobnými snahami bojovat (Dezinformace na Facebooku se nedají zastavit), ale, jak vidno, stále se to nedaří. A ani nemůže. Jeho umělou inteligencí (a strojovým učením) řízené algoritmy jsou totiž nastaveny tak, že preferují obsah, který se ukazuje být mezi uživateli populární. Tím nejdůležitějším cílem je přitáhnout pozornost a udržet uživatele co nejdéle přihlášené. A tak jim předkládá takové zprávy, které odpovídají jejich preferencím, a to i ze zdrojů, které si sami nevyhledali, ale jim podobní je sledují. Výsledkem je vznik internetových bublin. Vnitřní politika FB prostě všechna opatření, která zájem uživatelů nezvětšují, zavrhuje. To nakonec platí i o dříve deklarované snaze předkládat i odlišné názory tak, aby je bylo možno konfrontovat s vlastním přesvědčením (základní podmínka rozvoje digitální gramotnosti).
Zjevný úspěch trollích farem se logicky šíří a o ovlivňování lidí se dnes pokouší celá řada různých aktérů. Kromě státních agentur (existují samozřejmě nejen v Číně a Rusku, které má stále vedoucí pozici, ale i jinde včetně USA) se tento byznys stává zajímavým i pro čistě na zisk orientované „podnikatele“. Jak jsme se v letošních volbách mohli přesvědčit, týká se to už i nás.
Kampaň premiéra Babiše vedená proti Pirátům byla zjevně doprovázena součinností aktivit trollů (Babiš prohrál a zmizeli trollové). Tyto služby lze dnes již objednat u specializovaných agentur, stačí jen zaplatit. Ironií je, že cílem se stali právě hackerským hnutím odkojení Piráti (Devatero příčin pirátského neštěstí).
Nechci tvrdit, že všechny útoky trollů jsou stoprocentně účinné. Ale jistě mají nezanedbatelný vliv jak v USA, tak u nás doma. Záleží hodně na digitální gramotnosti občanů, zda tomu, co jim vnucuje nevyžádaná zpráva (může to být i mail), uvěří. V případě voleb bychom ale neměli na tuto rozlišovací schopnost průměrného uživatele internetu spoléhat. Ono je totiž jakékoli nepřiznané ovlivňování voličů ve prospěch určité strany ve skutečnosti trestné.
Ondřej Cakl – Jak je možné omezovat trolling (alespoň před volbami)
O tom, zda budou právní normy důsledně naplňovány, bude nejspíše rozhodovat politická vůle parlamentu a vlády. Díky tomu, že Piráti asi budou mít po těchto volbách přece jen určitý vliv a hlásí se k prosazování digitální agendy, doufám, že se v blízké budoucnosti podaří tyto nekalé praktiky účinně omezit.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
