Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Beth Havinga – interoperabilita a digitální rovnost
Odborný článek

Beth Havinga – interoperabilita a digitální rovnost

Anotace

Zpráva o německé manažerce, která je ve vedení významných mezinárodních organizací zabývajících se zaváděním vzdělávacích technologií a angažuje se v EU.

Beth (Martin) Havinga je původem německá učitelka HV narozená v Austrálii, která se stala odbornicí na digitální vzdělávání. Ač dosud poměrně mladá, dosáhla již pozoruhodných výsledků doma (Berlín) i ve světě (např. v Rakousku a EU). Radí vládám, je ředitelkou European EdTech Alliance, EdSAFE AI Alliance a podílí se na činnosti několika dalších organizací s podobným zaměřením. V poslední době se zabývá hlavně dvěma tématy – digitální rovností (Mýtus meritokracie podle Education Elements) a interoperabilitou. Oběma se na Spomocníkovi věnujeme opakovaně.

Boj s nerovnostmi je i pro nás vysoce aktuální. Jako jedna z hlavních priorit se objevuje i v naší Strategii 2030+, MŠMT směřuje nemalou část zdrojů Národního plánu obnovy právě na potlačování digitálních nerovností. Když se podíváme, jak s touto problematikou nakládá Beth Havinga, zjistíme, že stejně jako my nachází inspiraci v Americe. CoSN (The Consortium for School Networking) se této problematice věnuje již několik let (viz Digitální rovnost CoSN v roce 2019), v USA se připravuje specializovaný zákon (Digital Equity Act).

Evropa se, zvláště teď po pandemii, snaží nezůstávat pozadu. Beth patří k těm osobnostem, které na tom mají velkou zásluhu. Její zřejmou výhodou je to, že není typickou manažerkou, dokonale rozumí problémům obyčejných učitelů. Bojuje za jejich zájmy a zároveň se snaží vtáhnout do podpory škol i komerční sektor. Její primární snahou je propojovat všechny důležité aktéry a vysvětlovat potřebu adaptace vzdělávání v prostředí dnešního digitálního světa.

Agendu digitálních nerovností vnímá v těchto souvislostech:

  • Dostupnost – možnost používat digitální nástroje vždy a všude, což překvapivě není samozřejmostí ani ve vyspělých zemích.

  • Prostředí – vhodný prostor pro práci ve škole (i doma), vlastní zařízení.

  • Kompetence učitelů – schopnost aplikovat digitální pedagogiku (nutná příprava, průběžné vzdělávání a spolupráce).

  • Systémová chyba – nasazení digitálních technologií může samo o sobě vyvolávat nečekané nerovnosti (např. viz algoritmická zkreslení AI).

Ukazuje se, že potlačování digitálních nerovností má mnoho překážek a že různé země řeší tuto problematiku jinak. Možná to není na první pohled zřejmé, ale důležitou roli zde hraje umělá inteligence. Těmito souvislostmi se začala zabývat též Evropská komise a chystá se vypracovat standardy, které pomohou různé přístupy zemí EU sjednotit. Beth je členkou příslušné pracovní skupiny za Německo.

Digital Equity with Beth Havinga of EdSAFE AI Alliance

Podobně jako u digitálních nerovností i v případě interoperability nachází Beth inspiraci hlavně v USA, specificky u CoSN – Standardy interoperability podle CoSN.

Podle Beth existuje více různých výkladů pojmu interoperabilita. Používá tuto definici: „Interoperabilita je schopnost komunikovat, spouštět programy nebo přenášet data mezi různými součástmi systémů způsobem, který uživatelům umožňuje mít o jejich specifických funkčních vlastnostech minimální či žádné vědomosti.“ [ISO/IEC 2382]

V současnosti průměrná škola používá až 1 600 různých softwarových produktů. Celosvětově tyto produkty pracují s cca 10 000 rozhraními pro předávání dat [1]. Pro učitele to znamená nutnost rozumět mnoha různým způsobům předávání informací, a to je velmi náročné, nepřehledné a zbytečné. Každý používá poněkud jiné aplikace a jinak. Proto se o interoperabilitě (a ekosystémech) ve školství mluví stále častěji.

Její implementace má celou řadu pozitivních dopadů na vzdělávací praxi. Zpřístupňuje učitelům nejvhodnější nástroje, usnadňuje jejich použití s minimem digitálních kompetencí, zvyšuje efektivitu a bezpečnost (GDPR), umožňuje personalizaci (používání vlastních dat).

Interoperabilita je řešena v několika úrovních – legislativní (výměna dat musí být v souladu se zákony), institucionální (koordinace procesů mezi organizacemi), formulační (sémantický význam formulací), technická (vlastní výměna dat).

Problematika interoperability je primárně záležitostí politickou. EU i pro ni vyvíjí standardy (European Interoperability Framework), které jsou nezbytné, má-li existovat funkční trh vzájemně kompatibilních produktů. Určité kroky tímto směrem již byly vykonány ve Francii a Estonsku. [1]

School Innovation Forum 2022

Beth Havinga věří v potřebu více propojeného vzdělávacího prostředí. Snaží se přimět lídry v oboru, startupy a vlády, aby při zavádění vzdělávacích technologií více spolupracovali a budovali robustní inovativní řešení. Její rolí je ovlivňování rozhodovacích procesů a vytváření standardů pro nové technologie ve vzdělávání.

Literatura a použité zdroje

[1] – OECD Education and Skills: Connecting the dots: Interoperability in the field of educational technology. 2022. [cit. 2022-8-21]. Dostupný z WWW: [https://www.facebook.com/OECDEduSkills/videos/307966534699040/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.