Erik Ofgang je americký učitel a redaktor časopisu Tech & Learning. Nedávno mě zaujal svým přehledem toho, jaký vliv mají vědecké výzkumy na jeho učitelskou praxi [1].
Styly učení
Že jsou styly učení mýtus, víme již několik let. Erik se odvolává na článek The Atlantic [2], a ten zase na profesora Willinghama. Je důležité si uvědomit, že to neznamená, že jsou všichni žáci stejní a nemá smysl se zabývat individualizací či personalizací. To, čím se liší, jsou hlavně schopnosti a zájmy. Informace o tomto vědou již dostatečně vyvráceném mýtu však bohužel ještě nedorazila ke všem učitelům. Proto se snažme, aby se to změnilo.
Lepší využití videa
Někteří učitelé si myslí, že vysvětlovat žákům látku je jejich práce a nejsou příliš nakloněni tomu, aby žáci používali videotutoriály, byť i vyrobené špičkovým odborníkem. Erik s odvoláním na výzkum týmu australských vědců [3] tvrdí, že cizí videotutoriál může být přínosný. Že studenti (zde vysokoškolští) se učí lépe z videa než z osobních přednášek. (Dovolím si připomenout, že např. dr. Lodge si naopak myslí, že v rámci převrácené třídy je vhodnější, když jsou videotutoriály vytvářeny vlastním učitelem žáků.) Z toho vyplývá, že učitel musí správně vyhodnotit situaci a v konkrétním případě použít ten nejvhodnější výukový materiál.
Více předběžného testování
Toto je asi nejzajímavější Erikův poznatek, který může být v rozporu se stávajícími trendy vzdělávání orientovaného na kompetence. Našel výzkum [4], který zjistil, že pretest může být využit nejen ke zjištění znalostí žáka před realizací nějaké výuky, ale že může mít též znatelný pozitivní dopad na výsledky učení. Vhodně formulované testové otázky vedou k zamyšlení nad problematikou a mohou tak přispět ke snadnějšímu pochopení látky.
Méně frontální výuky
Erik našel potvrzení pro globální trend posouvající výuku od pasivního (instruktivního) pojetí k aktivnímu (konstruktivnímu). Výzkum realizovaný Louisem Deslauriersem z Harvardu to nejen potvrzuje, ale přináší ještě další zajímavé zjištění [5]. Ti studenti, kteří se učili pasivně (tradičně), měli ve srovnání s aktivními nejen horší výsledky, ale mysleli si, že se učili více.
Souboj s umělou inteligencí
Zde se Erik ztotožňuje s převládajícím přístupem pedagogů, tj. používat AI tak, aby nenahrazovala vlastní kritické myšlení žáků [6]. Doporučuje začít studium určitého tématu brainstormingem bez AI, nechat žáky napsat první verzi práce bez AI, zkoumat problematiku hlouběji než AI, ve všech fázích práce s AI podněcovat žáky k samostatnému myšlení.
Možná, že se Eriku Ofgangovi nakonec podařilo potvrdit známou pravdu, že skoro každý výukový postup může být vědecky podpořen. Znamená to u každého výzkumu bedlivě zkoumat, co je jeho cílem a v jakých podmínkách byl realizován. Teprve pak je možné rozhodnout, zda lze jeho výsledky použít ke zdůvodnění našich vlastních záměrů.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
