Tvořivé myšlení podle IDF

Anotace

K tvořivému myšlení (Design Thinking) se vracíme opakovaně. Je to metodika, která naplňuje současnou potřebu posunu výuky směrem ke kompetenčnímu pojetí. Připomeňme si jen, že tento pojem nejprve použili vědci ze Stanfordu (Tvořivé myšlení IDEO) a později ho detailně rozpracoval MIT (Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století). Dnes se podíváme na to, jak s ním pracuje Interaction Design Foundation (IDF), online škola zaměřená na inovativní řešení v oblasti návrhu uživatelských služeb či aplikací [1].

IDF pracuje s původní stanfordskou definicí a s modelem, který má 5 fází [2].

Tvořivé myšlení je nelineární, opakovaný proces, který se používá k pochopení uživatelů, zpochybňování předpokladů, předefinování problémů a vytváření inovativních řešení pro prototypování a testování.

1. Vcítění
   Jakmile shromáždíte informace, musíte je analyzovat a syntetizovat, abyste definovali hlavní problémy, které chcete řešit. Tyto problémy je třeba srozumitelně popsat.

2. Definování
   Zkoumejte popis problému a přemýšlejte o řešeních, která jste schopni ve vašich podmínkách realizovat. Můžete brainstormovat s kolegy, aby vám pomohli myslet mimo rámec. Shromážděte více nápadů.

3. Zkoumání nápadů
   V této fázi experimentujte. Cílem je najít nejlepší možné řešení problému. Vymyslete několik možných postupů pro realizaci nápadů, které jste shromáždili dříve.

4. Prototypování
   Vytvořte prototyp. Vyhodnoťte, zda řeší problém, který jste identifikovali.

5. Testování
   Prototyp otestujte. Poznatky vyplývající z testu se snažte zohlednit v úpravách prototypu. Možná se dokonce budete muset vrátit do fáze definování, abyste problém znovu prozkoumali.

V pozadí výuky zaměřené na tvořivé myšlení je snaha o pochopení problémů, kterým vy a vaši žáci čelíte. Souvisí to s identifikací vzdělávacích potřeb a cílů. Klíčová je empatie, která umožňuje pochopit perspektivy a potřeby vašich studentů. Je důležité vnímat problémy, s nimiž se vaši žáci aktuálně potýkají.

Metodika tvořivého myšlení by měla naplňovat hlavně tato tři kritéria:

1. Smysluplnost – co si žáci přejí?

2. Proveditelnost – je řešení problému technicky možné?

3. Životaschopnost – může řešení dlouhodobě úspěšně fungovat?

The Design Thinking Process

Na závěr ještě připomenu, že máme pro výuku zaměřenou na tvořivé myšlení dokonalý praktický příklad v projektu Hodina géniů.