Dwayne Harapnuik je kanadský expert na vzdělávací technologie, který sám sebe považuje za teoretika, konzultanta vzdělávacích inovací, virtuálního profesora a soustavného studenta. Rád bych vás seznámil s jeho pohledem na roli, kterou ve vzdělávání má hodnocení [1].
Kvůli pandemii covidu v roce 2020 byla většina učitelů konfrontována se skutečností, že se příliš mnoho žáků neumí učit na dálku. Ukázalo se, že studium online zvládají hlavně titíž žáci, kteří dosahují lepších výsledků i ve škole. Jsou schopni naplňovat požadavky na ně kladené v jakémkoli prostředí. Většina ostatních se zatím neobejde bez přímého spojení s učitelem. Zásadní rozdíl mezi nimi je v osobní motivaci a ve schopnosti své výsledky hodnotit. Naším cílem, nejen kvůli možným budoucím pandemiím, ale hlavně kvůli potřebě celoživotního vzdělávání, musí být vychovávat jedince disponující růstovým myšlením, ochotné umocňovat své schopnosti.
Dwayne chápe hodnocení jako klíčovou součást této schopnosti. Inspirován australskými standardy Nového Jižního Walesu [2] rozlišuje tři typy hodnocení:
Hodnocení výsledků učení (assessment OF learning)
Pomáhá učitelům používat výstupy práce žáků k hodnocení dosažených výsledků a srovnávat je s výukovými cíli (standardy). Obvykle se zařazuje v definovaných klíčových bodech nebo na konci lekce, ročníku či studia. Mívá podobu klasifikace žáků. Jeho účinnost, má-li podněcovat zájem o učení, závisí na povaze a kvalitě zpětné vazby.
Hodnocení pro učení (assessment FOR learning)
Je určeno učitelům. Jeho cílem je na základě výsledků žáků posoudit účinnost výuky a modifikovat ji s cílem odstranit zjištěné nedostatky.
Hodnocení jako učení (assessment AS learning)
Je nedílnou součástí činnosti žáků, kteří se stávají svými vlastními hodnotiteli. Sledují své vlastní učení, kladou otázky a používají řadu strategií k rozhodování o tom, co vědí a co se chtějí učit. Přínosem je zapojení spolužáků.
V angličtině se vžil pro tyto tři typy hodnocení zjednodušující akronym OF/FOR/AS. Dwayne s použitím různých zdrojů vytvořil následující přehlednou tabulku názorně ukazující podstatu. Zde je v mírně upravené podobě.
|
OF |
FOR |
AS |
Typ |
sumativní |
formativní |
formativní |
Co |
zjišťování pokroku v oblasti znalostí a dovedností ve vztahu ke standardům |
učitelé průběžně monitorují výsledky učení za účelem úpravy postupů vedoucích k jejich zlepšení |
žák přebírá odpovědnost za své učení a zkoumá možnosti jeho zlepšení |
Kdo |
učitelé |
učitelé |
žák (spolužáci) |
Jak |
formální hodnocení získávající důkazy o pokroku žáků založené nejčastěji na známkování |
formální i neformální aktivity jako součást výuky za účelem přípravy budoucích postupů |
žáci používají formální i neformální zpětnou vazbu a sebehodnocení s cílem usměrnit své budoucí učení |
Kdy |
pravidelné použití |
průběžné použití |
průběžná reflexe |
Proč |
klasifikace, vysvědčení |
zlepšení učení |
hlubší poznávání a schopnost učit se |
Cíl |
skóre, známky, soutěž |
zpětná vazba, pomoc, spolupráce |
reflexe, spolupráce, sebehodnocení |
V praxi je vždy třeba hledat rovnováhu mezi všemi typy hodnocení a přihlížet přitom k vlastnostem prostředí, v němž se učení odehrává. V podstatě stejným způsobem, jakým nastavujeme role učitelů a žáků během výuky, musíme integrovat i hodnocení OF/FOR/AS učení.
Současný vývoj výukových cílů směrem ke kompetencím, jejichž součástí je nutnost celoživotního učení, zvyšuje význam sebehodnocení (AS). Jestliže v minulosti bylo základem výuky jen hodnocení dosažených výsledků (OF), dochází dnes k posunu, který bychom v souladu s jinými podobnými procesy mohli označit jako převrácení (převrácená třída, převrácené kurikulum), tj. je třeba sebehodnocení (AS) chápat jako nezbytný základ našich výukových cílů.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025