Obcházím týmy, které si žáci vytvořili na konci našeho minulého setkání věnovaného jednotlivým fázím podcastu (Jak na podcast se žáky), a vyzvídám, co od minule vymysleli, tedy o čem jejich podcastové pořady budou.
Vyslechnu si jejich témata, náměty, a u některých dokonce i stručný obsah, a postupně jim sděluji, co si o tom všem myslím, kde vidím jejich silné stránky a na co by si měli dát pozor.
Zjistil jsem, že v 5 zvolených námětech, prostřednictvím 5 různých forem (rozhovor, dialog, zpravodajství, monolog, dokument) plánují natáčet o učitelích, spolužácích, a tématech, která je baví, dávají jim smysl a díky nimž také objevili kýžený niche.
Rozhovor je forma, která je u žáků poměrně populární a pro podcast si ji vybírají poměrně často. Možná je to dáno i tím, že při něm nemusí tolik mluvit a hlavní pozornost je upřena na hosta, nikoliv na ně. To ovšem nikterak nesnižuje úsilí, které do přípravy musí vložit.
„Úspěšnost vašeho podcastu bude záviset nejen na tom, jak atraktivního hosta do něj přivedete a jaké téma s ním budete rozebírat, ale i jak daný rozhovor povedete,“ nenápadně zmiňuji, na co se musí především zaměřit. Moderování takového rozhovoru je proto klíčové.
„Jde o to, aby váš rozhovor nebyl veden ve stylu otázka–odpověď, ale abyste dokázali položit i nepřipravenou navazující otázku ve chvíli, kdy váš host nějak zajímavě odpoví. To je na celé moderaci asi to nejtěžší,“ uzavírám.
Potom s nimi řeším různé scénáře, např. zda budou všechny otázky zasílat hostům předem, nebo to budou hrát na jejich autentičnost a pohotovost.
„Výhodou je, že netočíte živý přenos, proto případné nekomfortní situace či jinak nevhodný obsah bude možné vystřihnout,“ komentuji možný stav. „Hlavně dbejte na to, aby se váš host cítil v průběhu rozhovoru příjemně. Čím lépe se bude cítit, tím větší je šance, že se vám otevře,“ doplňuji ještě.
Jedna skupinka chce pozvat své oblíbené učitele, jiná zase spolužáky, provozující sport na vrcholné úrovni, další má pak v plánu natočit rozhovor se známým podcasterem, ve všech třech případech jde o hosty se zajímavými příběhy, které mohou inspirovat.
Atraktivní formát vymyslela skupina složená výhradně ze žákyň. V krátkých rozhovorech na téma „Dívka v klučičím kolektivu“ budou pokládat stejné otázky vždy několika svým spolužákům a zjišťovat „klučičí názory na čistě dámské záležitosti“. V prvním dílu tak zazní výhradně odpovědi kluků na otázky, které zajímají holky, v tom druhém to bude přesně naopak, kluci se budou ptát holek (autorek podcastu) na otázky, které zajímají je. Konkrétní otázky mi prozradit nechtějí, i bez nich ale odhaduji, že by tenhle podcast mohl mít nejen u této generace úspěch.
Další poměrně populární formou je povídání (dialog) 2–3 žáků na vybraná témata. Těmi jsou často gaming, esport, AI, VR či technologie obecně, sport, hudba, USA ad.
Po žácích chci, aby povídání vždy obohatili o vlastní zkušenosti a názory, protože v tom tkví jedinečnost jejich obsahu, kterou se dokážou odlišit od ostatních, kteří v podcastech zpracovávají stejná témata. A že jich není málo.
„V čem bude váš podcast jiný a jedinečný?“ chci vědět, a proto se na to opakovaně žáků ptám.
„V tom, že je o nás,“ odpovídají a mají naprostou pravdu. Jejich osobnost a pojetí jsou klíčovými vlastnostmi oné tak nezbytné jedinečnosti.
Komentované zpravodajství není u žáků sice tak časté, o to víc mě zajímá, jak jej chtějí uchopit.
Podobně jako u dialogu i tady dominují témata jako sport, herní průmysl, technologie, ale také ekonomika či politika. Na rozdíl od předchozí formy zpravodajství cílí na aktuální dění, které se například odehrálo v předchozím týdnu nebo měsíci.
Aktuálnost přinášeného obsahu je paradoxně tou nejobtížnější částí, která na žáky klade značné nároky, zejména pokud jde o periodičnost. Když se rozhodnou pro podcast, ve kterém budou přinášet aktuální informace ve stylu „co se odehrálo v české fotbalové lize za minulý týden“, znamená to přicházet každý týden s novým dílem.
„Na počátku naší tvorby býváme často příliš ambiciózní a máme přehnané a nerealistické představy týkající se pravidelnosti námi publikovaného obsahu,“ předávám žákům trochu z vlastní zkušenosti.
„Jestli to jen trochu jde, zkuste se při návrhu svého podcastu tolik nesvazovat pravidelným publikováním, více se zaměřte na obsah a formu,“ radím jim. „Slíbit svým posluchačům pravidelný obsah, a pak jej nedodržet je nejspolehlivější cesta, jak o své publikum přijít,“ dodávám ještě.
Poslední skupina, ke které zavítám, má jiný, ale neméně zajímavý nápad. Plánuje zachytit tvorbu podcastů ostatních týmů a natočit o tom audio dokument. Napadá mě k tomu jediné, což ale souvisí i s ostatními týmy, a tak se obracím na všechny žáky:
„Přátelé, dovolte mi připomenout, že vytváříte čisté audio, tzn. že vaše publikum nic neuvidí, jen uslyší, co říkáte. O to víc budete muset být ve svém projevu popisní, abyste slovem nahradili nepřítomné obrázky,“ vysvětluji.
„A právě tohle omezení je současně kouzlem celé audiotvorby,“ usmívám se.
Nechávám žáky, aby prodiskutovali zpětnou vazbu, kterou jsem jim poskytl, a řekli si, zda některé mé tipy nezapracují. Až promyslí formát a rozsah jednotlivých dílů, čeká je práce na upoutávce. Na ní si vyzkouší všechny fáze podcastové tvorby, aby zjistili, kde mají slabá místa a co jim naopak funguje. A aby si vše následně vyhodnotili.
„Nechci, abyste při tvorbě 1. dílu podcastu opakovali stejné chyby jako u upoutávky. Člověk prý udělá sedmkrát stejnou chybu, než se z ní poučí, ale tohle pravidlo raději ověřovat nebudeme,“ říkám žákům a k tomu ještě doplním:
„Stačí, když změníte jednu věc, která se vám při tvorbě upoutávky nepovede. Naším cílem není stát se profesionálními tvůrci podcastu, ale vytvořit nejlepší produkt, jakého jsme v dané chvíli schopni, a postupně se v naší tvorbě zlepšovat.“
O tom, že výsledek není tak důležitý jako cesta, po které k němu dojdou, jim nyní říct nemohu. Mohlo by to ovlivnit průběh jejich práce. Tuhle myšlenku si nechám až na konec jejich podcastové cesty.
*
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Podcast se žáky.
Ostatní články seriálu:
Články v modulu Spomocník vydané v letech 2022 až 2025 vznikly v rámci projektu Podpora škol v kontextu digitalizace (Národní plán obnovy 3.1 DIGI) pro podporu pedagogů při ICT revizích RVP.
Další informace, metodické materiály i inspiraci do výuky jednotlivých předmětů i napříč předměty najdete na webu https://digitalizace.rvp.cz/
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
