Od října 2025 existuje Wikipedii konkurující encyklopedie vlastněná Elonem Muskem nazvaná Grokipedia. Je názornou ukázkou toho, jak se mocní tohoto světa snaží ovlivnit veřejné mínění. Obsah je generován AI s tím, že uživatelé mohou navrhovat změny, které pak procházejí procesem kontroly a schvalování s pomocí vlastního modelu AI Grok (dále xAI) [1].
Muskova umělá inteligence kromě jiných zdrojů používá volně dostupné články Wikipedie, jen je v některých případech upravuje. Cílem je, a teď budu Muska citovat doslova, „hledat pravdu“, protože Wikipedie je „neobjektivní a levicově politicky zaměřená“ [2].
Pro nás uživatele internetu je zcela nezbytné si udržet dostatečný nadhled, abychom se mohli rozhodnout, čemu věřit. Znamená to například vědět též to, jakým způsobem články na těchto encyklopediích vznikají.
Wikipedia je světové dílo, jehož obsah je dosud generován jen lidmi. Někdo vytvoří příspěvek a jiní ho kontrolují, upravují a aktualizují. Obsah je tedy v souladu s poznatky a přesvědčením komunity lidí, kteří se o Wikipedii starají. Je to na 50 mil. registrovaných uživatelů a cca 1 mil. editorů obsah skutečně tvořících. Úplně každý uživatel (i neregistrovaný) může navrhovat změny. Nechci zabředávat do velkých detailů, a tak jen konstatuji, že výsledné znění je společným dílem zapojených osob vzniklým na základě diskuze a konsenzu snažící se o nezaujatý pohled ověřený min. dvěma nezávislými zdroji.
Grokipedia je budována jako dílo xAI. Vychází taktéž z poznatků lidí (zatím z velké míry přímo z Wikipedie), ale finální podobu jí dává umělá inteligence. A tady přichází zásadní otázka. Pokud bude xAI jen odhalovat a napravovat lidské chyby, je Muskův záměr chvályhodný. Potíž je ale v tom, že cílem je od počátku jiná než levicově zaměřená „pravda“.
Zásadní rozdíl spočívá ve způsobu schvalování publikovaného obsahu. U Wikipedie se jedná o konsenzus komunity, který ale je v případě nesouhlasu možno zpochybnit a u článku ho zobrazit. U Grokipedie je to výsledek činnosti xAI, kde lze též vznášet námitky, ale případná změna podléhá vždy schválení umělé inteligence. Jenže ta umělá inteligence prostřednictvím řídicích algoritmů zohledňuje přání a zájmy svého majitele.
U skutečně prokazatelných přírodovědných zákonitostí to asi není problém, protože lze odkázat ověřitelné výsledky výzkumů. U společenských věd je ale situace jiná. Většinou lze vybrat takové zdroje, které potvrzují cíle, kterých chce autor dosáhnout.
A tak možná bude stále obtížnější vybrat si takový zdroj poznání, kterému lze skutečně důvěřovat. Je na vás, zda dáte přednost obsahu generovanému xAI, nebo obsahu vytvořenému lidmi, který může být ovlivněn jejich zájmy. Je zde ale mnohem větší šance, že se najde někdo, kdo případnou nesrovnalost napraví. Dosud snad existuje možnost odhalit záměrné zkreslení skutečností i u umělé inteligence. Jenže jak se zdá, nebude úplně snadné ho minimálně v případě xAI odstranit.
Jeden signifikantní nedávný případ popisuje následující reportáž francouzské veřejnoprávní televize France 24.
Musk's Grok falsely accuses police of spreading disinformation about far-right rally in London
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-NC-ND 4.0 (Uveďte autora-Neužívejte komerčně-Nezasahujte do díla).
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Články v modulu Spomocník vydané v letech 2022 až 2025 vznikly v rámci projektu Podpora škol v kontextu digitalizace (Národní plán obnovy 3.1 DIGI) pro podporu pedagogů při ICT revizích RVP.
Další informace, metodické materiály i inspiraci do výuky jednotlivých předmětů i napříč předměty najdete na webu https://digitalizace.rvp.cz/

Národní pedagogický institut České republiky © 2025