Deibertova občanská laboratoř

Anotace

Citizen Lab je interdisciplinární laboratoř se sídlem na University of Toronto založená profesorem Ronaldem Deibertem. Zaměřuje se na výzkum, vývoj a právní angažovanost v oblasti lidských práv a globální bezpečnosti v souvislosti s využitím technologií. Její výzkum aplikuje „kombinované metody“, které používají postupy z politologie, práva, informatiky a regionálních studií. Laboratoř zkoumá především digitální špionáž proti občanské společnosti a dokumentuje různé praktiky, které mají dopad na svobodu projevu online. Odhaluje neetické postupy provádění analýzy soukromí, nabourávání bezpečnosti a kontroly informací v běžně používaných aplikacích. Zkoumá mechanismy transparentnosti a odpovědnosti relevantní pro vztah mezi korporacemi a státními institucemi.

Ronald má osobně velkou zásluhu na tom, že byla odhalena celá řada konkrétních příkladů zneužití technologií k útokům jdoucím nad rámec pouhého konkurenčního boje v rámci byznysu. Dnes jde o samotnou existenci demokracie. Zorientovat se můžeme stručným přehledem výstupů, jimž se tato Laboratoř věnuje:

• Bezpečnost aplikací
  Analýza funkce konkrétních aplikací. Jedna z posledních se například věnuje čínské aplikaci WeChat, která má přes miliardu aktivních uživatelů na celém světě. Analýza odhalila, že dřívější verze protokolu, která je vedle stávající bezpečnější (MMTLS) stále používaná, měla mnoho slabin. I ta současná nesplňuje současné požadavky kryptografie. Zjištění přispívají k rostoucímu počtu prací, které naznačují, že aplikace v čínském ekosystému nedokážou přijmout osvědčené kryptografické postupy a místo toho vymýšlejí vlastní, často problematické systémy. Pozor ale, Ronald připomíná, že sebebezpečnější aplikace vám nepomůže, když se někomu podaří se nabourat přímo do vašeho zařízení.

• Umělá inteligence
  V říjnu 2025 Laboratoř dokumentovala, jak izraelská armáda využívá AI generovaná videa zaměřená na přesvědčování íránské veřejnosti, aby se revolučním způsobem zbavila stávající vlády (We Say You Want a Revolution). Podobné postupy jsou známé z mnoha jiných případů (u nás typicky v režii ruské propagandy). V tomto případě se zapojilo více než 50 neautentických koordinovaných profilů X. Některé příspěvky dosáhly desítek tisíc zhlédnutí. Operace tyto příspěvky rozšířila do velkých veřejných komunit na X a pravděpodobně také zaplatila za jejich propagaci.

• Cenzura
  Celá řada států se snaží blokovat některé internetové zdroje (v extrémním případě klidně i celý internet). Ve fungující demokracii je to ale velmi složité (u nás jsou nutné schválené sankce EU nebo soudní příkaz). Jenže cenzura se postupně rozšiřuje i tam, kde bychom ji nečekali. Laboratoř informuje např. o tom, jak největší online velko-obchod Amazon z politických důvodů znepřístupňuje některé produkty v určitých regionech (Banned Books). Nejčastěji se jedná o knihy. Typicky se to týká problematiky LGBTIQ, okultismu, erotiky, náboženství či zdraví. Regiony ovlivněnými touto cenzurou jsou např. Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Brunej, Papua Nová Guinea, Seychely, Zambie ad. Jako zdůvodnění jsou používány různé chybové zprávy, například sdělení, že položka je dočasně vyprodaná. Klamáním svých zákazníků a cenzurováním knih Amazon porušuje své veřejně deklarované závazky vůči lidským právům.

• Digitální nadnárodní represe
  Laboratoř zkoumala např. zkušenosti 85 obránkyň lidských práv pocházejících z 24 zemí žijících ve 23 hostitelských zemích, které jsou cílem represe ze strany státu jejich původu a přidružených aktérů (No Escape). Ukazuje se, že ústřední roli v tomto případě hraje gender a sexualita. Zpráva vrhá světlo na nové formy technologicky usnadněného genderově podmíněného násilí páchaného na politických exulantech a členech diaspory. Odhaluje dopady této praxe na sledované jednotlivce a komunity. Represi sice čelí i muži, ale u žen jsou používány specifické formy online obtěžování, zneužívání a zastrašování. Tyto hrozby vedou k nepřiměřeným škodám, které sahají od profesních neúspěchů, stigmatizace a sociální izolace až po narušení intimních vztahů, hlubokou emocionální tíseň a psychická traumata. Genderově podmíněná digitální represe často zahrnuje zesilování a zneužívání zakořeněných patriarchálních norem týkajících se genderu, sexuality, chování a představ o rodinné cti, což může vést k dalším formám násilí a diskriminace.
  Cílem této zprávy je vyvolat iniciativu hostitelských zemí na podporu represi čelících aktivistek a nastartovat vývoj účinnějších strategií pro prevenci a zmírňování následků. Je třeba připomenout, že většinu států podobnou represi praktikujících je obtížné volat k odpovědnosti, protože na rozdíl od jednotlivců nebo společností, které se zabývají online násilím na ženách, mohou těžit z imunity před občanskoprávním řízením u domácích soudů.

• Dezinformace
  Do této kategorie lze zařadit více různých aktivit, včetně té popisované v sekci AI výše. Z případů zkoumaných Laboratoří vybereme dezinformační síť více než stovky webových stránek provozovaných z Číny, které se vydávají za místní zpravodajské kanály ve 30 zemích Evropy, Asie a Latinské Ameriky a koordinovaně šíří propekingské dezinformace a útoky maskované mnohem větším objemem běžných komerčních tiskových zpráv (PAPERWALL). Zajímavým rysem této kampaně, pozorovaným napříč celou sítí zapojených webových stránek, je pomíjivá povaha jejích nejagresivnějších složek, kdy jsou články útočící na kritiky Pekingu běžně odstraňovány po určité době od jejich zveřejnění. Za kampaní stojí společnost Shenzhen Haimaiyunxiang Media Co., Ltd., známá také jako Haimai. Podobné aktivity potvrzují stále důležitější roli soukromých firem v oblasti operací digitálního vlivu a ochotu čínské vlády je využívat.

• Právo a politika
  V rámci této sekce Laboratoř zkoumá politiku a zákony týkající se dopadů digitálních technologií na lidská práva. Značnou pozornost výzkumníci věnují např. hrozbám souvisejícím s geolokací (sledování polohy prostřednictvím mobilních sítí), které pocházejí od operátorů sítí 3G, 4G a 5G. Zpráva (Finding You) obsahuje případové studie, reference, příklady a důkazy, které poskytují úplné a kontextové pochopení a umožňují formulovat politiky a opatření, která chrání občanskou společnost před současným i budoucím geolokačním sledováním.
  V síťových architekturách 3G, 4G a 5G existují zranitelnosti, které lze zneužít, a očekává se, že tyto zranitelnosti přetrvají, pokud nebude zavedena vynucená transparentnost, která odhaluje špatné praktiky, a opatření k zajištění odpovědnosti, která by donutila operátory k nápravě těchto problémů. Pokud mohou státy a subjekty organizovaného zločinu aktivně monitorovat polohu mobilních telefonů kdekoli na světě, pak tyto zranitelnosti budou i nadále představovat bezpečnostní hrozbu pro bezpečnost nejen rizikových skupin, ale i zaměstnanců firem či vojenských a vládních úředníků.
  Současné zranitelnosti mobilních sítí jsou systematicky zneužívány jako zdroj shromažďování zpravodajských informací nebo špionáže aktéry dohledu, donucovacími orgány a skupinami organizovaného zločinu, které zneužívají zranitelnost sítí pro své vlastní účely. Uživatelé mohou právem předpokládat, že jejich poskytovatel telekomunikačních služeb nasadil a nakonfiguroval bezpečnostní firewally, aby zajistil, že signální zprávy spojené s geolokačními útoky budou blokovány. Bohužel tomu tak vždy není (viz např. Uncovering Webloc).

• Hromadné sledování
  Identifikace technických, institucionálních a komerčních způsobů hromadného sledování a zkoumání jeho dopadů na lidská práva. Sem patří třeba též výše již popsaná geolokace. Jiným Laboratoří sledovaným případem je digitální represe prováděná vojenskou juntou v Myanmaru (Barma). Vojensky ovládaný telekomunikační sektor s pomocí zákona z roku 2025 v případě potřeby odpojuje internet, blokuje určité webové stránky, sleduje a obtěžuje uživatele, podobně jako v Číně, Rusku nebo aktuálně v Íránu. Zpráva (The Architecture of Digital Repression) vrhá světlo na nedostatečně prozkoumanou roli existující infrastruktury pro kontrolu informací a zkoumá, jak ji lze zneužít jako zbraň pro státem řízené represe.

• Cílené sledování
  Vyšetřování zneužívání zvláštního dohledu nad novináři, obránci lidských práv, aktivisty a aktéry občanské společnosti. Sledovací taktiky se používají k potlačování svobod a práv, podkopávání svobody projevu a narušování demokratických hodnot. Laboratoř informuje též o existenci spywaru „s nulovým kliknutím“, který dokáže bez vědomí uživatele získat úplný přístup k telefonu, o sofistikovaných phishingových útocích pro získání přístupu k mailovým účtům a o manipulaci s telekomunikačními systémy pro sledování údajů o poloze.
  Právě tato manipulace je cílem velice důležitého výzkumu (Bad Connection), který s pomocí vybraných operátorů identifikuje techniky sledování vyskytující se v protokolech mezinárodních sítí a zveřejňuje přehled existujících státních i komerčních aktérů, kteří se touto „špionážní“ činností zabývají. Analýza provozu odhalila koordinovanou aktivitu napříč více operátory, která vedla k identifikaci odlišných sledovacích kampaní cílených na konkrétní uživatele.
  Odhalené zranitelnosti nejsou výsledkem softwarových chyb ani špatných konfigurací sítě. Jsou důsledkem globálního designu telekomunikací a obchodních praktik. Současný mobilní ekosystém upřednostňuje efektivitu, dostupnost služeb a příležitosti k zisku před bezpečností. Většina stávajících komerčních aktivit se zaměřuje na napadení cílového zařízení, vládní agentury mají spíše zájem o telekomunikační sledovací služby, které využívají mobilní sítě k lokalizaci a sledování uživatelů a zachycují komunikaci bez hackování telefonu cíle. Tyto služby často realizují subjekty s přímým přístupem k sítím mobilních operátorů, což umožňuje prolínání sledovacího provozu s legitimními roamingovými operacemi.
  Potíž je v tom, že sledování dat na úrovni mezinárodních sítí je pro širší bezpečnostní komunitu téměř zcela neviditelné. Útoky se zde odehrávají v uzavřeném ekosystému mobilních operátorů, dodavatelů telekomunikačních zařízení a poskytovatelů mobilního propojení, kteří jsou pro výzkumnou komunitu v oblasti bezpečnosti do značné míry nepřístupní. Tento nedostatek transparentnosti znamená, že útoky se zřídka objeví na veřejnosti a techniky používané pro telekomunikační špionáž v reálném čase často zůstávají skryté.

Torontská občanská laboratoř úzce spolupracuje s ohroženými komunitami a organizacemi provádějícími identifikaci a odhalování bezpečnostních rizik, což vede ke zlepšení online bezpečnosti pro miliardy uživatelů po celém světě. Snaží se vzdělávat a informovat tvůrce politik, soudy a veřejnost o hrozbách plynoucích z existence sledovacích technologií.

Ve skutečnosti zkoumá daleko více případů zneužívání technologií k ovládání lidí a mnoho dalších odkazuje. Celkový obrázek, který vytváří, odpovídá tomu, co Andrey Mir popisuje jako Web 5.0, v jehož rámci se digitální platformy stávají nástrojem státní kontroly (Nová éra sociální kontroly).

Ronald v závěru následujícího videa připomíná, že v současnosti podobná činnost neziskových organizací, jako ta jeho, čelí stále silnějším útokům i ze strany vlád demokratických zemí s existující fungující občanskou společností.

Ronald Deibert, director and founder of Citizen Lab, speaks with CIC Toronto's Lotfullah Najafizada.