Metodický portál RVP 

Cituji z aktuálního článku Tomáse Sidenfadena na Medium.com:
"Průzkum Ipsos v roce 2017 zjistil, že 47% Číňanů má obavu z úpadku morálky a 87% věří že jejich země je na dobré cestě." Dá se tedy zároveň říci, že zavádění sociálního kreditního systému vítají a skutečnost, že zároveň posiluje moc "komunistů" jim nevadí.
https://arcdigital.media/china-is-building-a-social-credit-system-so-is-the-united-states-a9facbc6f832

Ad E Kocourek: "Informace, které se nehodí do krámu Georgi Sorosovi, se po Internetu šíří rychleji, nežli jiné. - To je skutečný obsah článku." O panu G. Sorosovi v článku dr. Brdičky ovšem není ani zmínka. To je zase jen Vaše další fabulace.

Doufám, že normální čtenář má už jasno. Važme si toho, že zatím konspirovat nemusíme a můžeme své názory veřejně sdělovat. Do třídy sice politika nepatří, co si myslím však žáci vědět mají. Řekl bych, že právě učitelé by měli jít příkladem a jiné názory svých kolegů tolerovat. I když právě u pana Kocourka jsem již někdy s touto ochotou v koncích. Tolerovat nelze někoho, kdo není ochoten k témuž.

Velmi důležitý a aktuální článek, děkuji.

A upozorním na dvě bakalářské práce, které jsem vedl a které jsou k tématu asi také důležité, třeba jako rozcestník dalších souvisejících zdrojů a témat:

* Knihy psané počítačem: trendy, možnosti, výzvy, úskalí (https://is.muni.cz/th/bbask/?lang=cs) dávají dobrý přehled o tom, jak téma souvisí s literaturou.

* Fenomén automaticky generovaných vědeckých textů (https://is.muni.cz/th/jj2sj/?lang=cs) ukazuje jednu z možností zneužití takových postupů ve vědecké komunitě.

Máme tedy jasno. Rusko je podle pana Kocourka demokratickým státem, v němž každý může protestovat, jak chce, média sdělovat, co chtějí, a vládce se neštítí vražděním zastrašovat. Nikdo se tam nesnaží ovlivňovat názory lidí pomocí dezinformací!
Budeme si tedy hledět jen toho svého a snažit se ovládnout celý svět. Připouštím, že tato politika vítězí i jinde, nejen v Rusku a Číně. Absoultně ale není pravda, že nám do toho nic není.  Předpokládám, že každému musí být jasné, k čemu takové snažení nutně musí vést.

Co říkám, mohu doložit odkazem na článek popisující složitost vývoje reputačního systému pomocí umělé inteligence hodnotícího věrohodnost zpráv, který připravuji na Stanfordu:
Frederic Filloux - Quality for news is mostly about solving the reputation issue.

Pane Kocourku, v tomto se vyjimečně shodneme. Potíž je v tom, že ona personalizace je tlačena obrovskými investicemi a tváří se, jako úžasná pomoc  a zjednodušení práce pro učitele. Jen těžko se odolává!