Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Digitální gramotnost podle Wheelera

Ikona informativni

Digitální gramotnost podle Wheelera

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Článek seznamuje s názory profesora vzdělávacích technologií Pedagogické fakulty University of Plymouth Steva Wheelera na obsah pojmu "digitální gramotnost".
Klíčová slova: digitální gramotnost, Steve Wheeler, eLearning, trivium, personalizace, difuze, osobní vzdělávací prostředí

Text článku:

O profesoru vzdělávacích technologií Pedagogické fakulty University of Plymouth Steve Wheelerovi jsme mluvili naposledy v květnu 2011, když jsme se v příspěvku Nový pohled na osobní vzdělávací prostředí pokoušeli s jeho pomocí pochopit, jak skutečná všudypřítomnost technologií proměňuje náš pohled na vzdělávání online. Naznačovali jsme tehdy, že je na čase opustit představu vzdělávání odděleného od virtuální online existence žáků (formální eLearning) a spíše si osvojit vnímání jeho existence všude kolem nás, tj. též jeho neformálních a informálních složek (též viz Prostojové učení podle Grooma). Slíbil jsem tenkrát, že se budu sledování Wheelerova blogu Learning with 'e's občas vracet. Je na čase slib splnit.

Nejvíce mě v minulém období zaujaly Stevovy příspěvky zabývající se bližším definováním nového pojmu „digitální gramotnost“. Není pochyb o tom, že existuje a je nutnou podmínkou uplatnění v nastávajících podmínkách vývoje světa. Je nutné jí věnovat pozornost třeba v souvislosti s online osobním vzdělávacím prostředím, které si každý člověk prostřednictvím technologií v tomto novém světě vytváří (porovnej s výukovými aktivitami pro rozvoj dovedností 21. století).

Co je digitální gramotnost

Vymezením obsahu tohoto pojmu se Wheeler zabývá již několik let. Začněme u série článků What digital literacies? [1] z listopadu 2010, v níž se Steve snažil na základě svých předchozích zjištění a v souladu s výsledky kolegů popsat strukturu digitální gramotnosti. I když, jak sám konstatuje, nejsou všechny oblasti dosud dokonale prozkoumány a vše se soustavně vyvíjí, přichází zde s jakousi klasifikací digitální gramotnosti obsahující 9 komponent (s odkazy na bližší vysvětlení daných pojmů):

 

Podstata digitální gramostnosti

V listopadu 2011 se Steve k problematice digitální gramotnosti vrátil (Skills for Learning 2.0 [2]). Zaujal ho totiž kanadský televizní pořad s profesorem University of Toronto Markem Federmanem, který doporučoval místo tradičních základů výuky v podobě trivia (čtení, psaní, počítání), jež je známo v anglicky mluvících zemích pod zkratkou 3R (Reading, wRiting, aRithmetic), klást důraz spíše na 4C (Connection, Context, Complexity, Connotation) neboli propojení, souvislosti, komplexnost a smysl výukových aktivit (srovnej s Rosenovou generací C). Steve se pokusil tuto Federmanovu strukturu schopností, které by měly být hlavním pilířem novodobých výstupních požadavků školského systému pro všechny žáky, vyjádřit graficky.

 

Pravděpodobně vám to přijde jako naprostá samozřejmost. Každý učitel chce, aby jeho žáci chápali smysl toho, co se učí. Podstatná změna při aplikaci digitálních technologií je v něčem jiném. Podobně, jako při posunu od webu 1.0 k webu 2.0 dochází k zásadní proměně toho, kdo může obsah dostupný všem tvořit. Proto dochází k paradigmatické změně, jakými cestami k nám poznání přichází (Jak souvisí Web 2.0 a škola 2.0). Žák se mění z konzumenta na producenta. Potřebuje více než kdykoli předtím být propojen se spolužáky, odborníky, výukovým obsahem i se službami ve výuce používanými. Buduje tak své osobní vzdělávací prostředí. Ve skutečnosti se z pohledu výukových cílů nejedná o nic jiného, než o modifikaci Bloomovy taxonomie, podobnou té, s níž nás před časem seznámila Beth Kanter (Bloomova taxonomie pro kreativní prostředí).

Žák musí být veden k hledání souvislostí, musí dostat příležitost přizpůsobit (personalizovat) vzdělávací proces svým vlastním potřebám. Musí být schopen se orientovat v rostoucím množství informací, analyzovat je a dělat správná rozhodnutí v situaci, kdy máme jen velmi mlhavé představy o budoucnosti (Vzdělávání budoucnosti – kurz chápání budoucího světa). Musí být schopen nacházet smysl v nepřeberném množství zpráv, jimiž je každý den bombardován. Vhodným nástrojem je otevřená diskuze vedoucí k tvorbě vlastního obsahu a neobejde se bez kladení vlastních otázek (Technologie vrací pedagogiku tam, kde vždy měla být, Pedagogika nejistoty podle Jima Grooma).

Schopnost nebo gramotnost?

Zatím poslední příspěvek Steva Wheelera věnovaný digitální gramotnosti vyšel docela nedávno [3]. Rozebírá v něm rozdíl mezi schopností ovládat nástroje, které nám současné prostředí digitálních technologií nabízí, a skutečnou gramotností. Konstatuje, že mít schopnosti ještě neznamená být skutečně gramotný. Dokládá to na několika příkladech.

Jedním je zkušenost, kterou udělal, když se musel přeorientovávat na řízení auta na opačné straně v Británii nebo na zvláštní zvyklosti, jež jsou rozšířeny v USA. Podobný případ zažil např. i jeho starý otec, který použil na Facebooku zkratku LOL (Laughing Out Loud) v domnění, že se jedná o „Lots Of Love“. A připomeňme si, kolik lidí dodnes neví, že v online prostředí sociálních sítí použití kapitálek (PSANÍ VELKÝMI PÍSMENY) znamená křičet.

Závěr, který uděláme, je vlastně v dokonalé shodě s tím, co jsme odhalili již při studiu procesu integrace ICT do výukového procesu (Difuze technologií ve škole 21. století). Nejprve je třeba dosáhnout mistrovství v ovládání technologických nástrojů, a teprve pak může nastat vcítění v roli pedagoga. V našem případě navíc dochází k podstatným změnám výukových postupů. Digitálně gramotný učitel, stejně jako žák, musí dospět až k hlubší míře chápání procesů, které se za využitím technologií skrývají. Musí adaptovat své chování na zvyklosti a očekávání, která nová kultura přináší (srovnej s novými cíli novými metodami u Prenského). Není-li schopen rozumět značkám, které kolem sebe vidí, nemá šanci najít správnou cestu.

Chce-li naopak vzdělávacím technologiím rozumět a umět jejich schopnosti využít, měl by jejich vývoj sledovat – třeba právě prostřednictvím Steva Wheelera. To, že často mluví o vzdělávacích prostředích budoucnosti, není náhodou. Je totiž jedním z předních expertů podílejících se na přípravě Horizon Reportu.

Steve Wheeler on future learning environments

Citace:
[1] - WHEELER, Steve. Digital literacy 1: What digital literacies?. 2011. [cit. 2013-3-12]. Dostupný z WWW: [http://steve-wheeler.blogspot.co.uk/2010/11/what-d...].  
[2] - WHEELER, Steve. Skills for Learning 2.0. 2012. [cit. 2013-3-12]. Dostupný z WWW: [http://steve-wheeler.blogspot.co.uk/2012/11/skills...].  
[3] - WHEELER, Steve. Skills or literacies?. 3013. [cit. 2013-3-12]. Dostupný z WWW: [http://steve-wheeler.blogspot.co.uk/2013/03/skills...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 18. 03. 2013
Zobrazeno: 4347krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.8
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

4 uživatelé Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Digitální gramotnost podle Wheelera. Metodický portál: Články [online]. 18. 03. 2013, [cit. 2016-08-27]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17295/DIGITALNI-GRAMOTNOST-PODLE-WHEELERA.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.