 |
| Autor: Freepik – www.freepik.com |
O tom, proč učit hybridně, jsem psal v minulém článku. Další otázkou, která logicky následuje, je jak. Mohl bych to opět celé pojmout teoreticky, otázka jak si však zaslouží praktický přístup. Popíšu vám tedy raději, jak konkrétně realizujeme hybridní výuku u nás na škole a jaké modely a přístupy plánujeme v tomto školním roce aplikovat.
Úvodem je nutné zmínit, že naše škola používá řešení Microsoft 365 (dříve Office 365). Nepřestávejte však číst, pokud používáte G Suite for Education či jiná řešení. Principy, které budu popisovat, platí obecně.
V tomto článku se detailně podíváme na první, přípravnou fázi, ve které jsme, v rámci našeho realizačního týmu, vytvořili základní koncepci a detailní strategii v závislosti na různých scénářích a variantách hybridní výuky.
Výrazem Tým se v tomto článku myslí konkrétní vzdělávací prostředí vytvořené na platformě Microsoft Teams v rámci Microsoft 365 pro školy.
Naše přípravná fáze měla celkem 12 kroků:
Je nutné též připomenout, že návrh naší koncepce vycházel ze zásad online pedagogiky. Integrace online výuky a její provázání s tou prezenční zkrátka není jen o vzdělávacím prostředí.
Návrh našich modelů hybridní výuky se řídil možnými krizovými scénáři. Vytvořili jsme celkem 3 koncepce, zelenou, oranžovou a červenou, korespondující s barvami covid semaforu. Vzdělávací prostředí MS Teams ovšem figuruje ve všech třech, což znamená, že asynchronní forma online výuky probíhá neustále (24/7) a nezávisle na tom, kolik žáků, potažmo tříd a učitelů je v karanténě, tedy i při běžné prezenční výuce. A bude takto nadále probíhat i bez výskytu covidu. Pomáhá tak všem, kteří z jakýchkoliv důvodů nemohou být osobně přítomni ve škole, a samozřejmě i těm ostatním z prezenční výuky, kteří najdou všechny informace a materiály z konkrétních předmětů na jednom místě.
Uvedené modely se tedy od sebe liší především v tom, v jakém režimu a rozsahu nahrazuje videokonference danou prezenční výuku. V oranžovém scénáři, při absenci části třídy, probíhají po skončení prezenční výuky daného učitele formou krátkých setkání (max. 30 minut) pro předání informací a vysvětlení toho nejnutnějšího. Vše ostatní k předmětu je pak k dispozici ve formě videí a dalších materiálů v Teamsech. Při absenci celé třídy probíhá videokonference v době prezenční výuky dle standardního rozvrhu prezenční výuky a též ve zkráceném režimu. Například má-li učitel dle rozvrhu prezenční výuku 3x týdně od 8:00 do 8:45, výuku pomoci videokonference uspořádá pouze v jedné z těchto tří hodin a jednu či obě zbylé nechá na konzultace po domluvě se žáky. Tento druhý oranžový scénář je pak totožný s červeným modelem plně distanční výuky, kdy je uzavřena celá škola.
Učitelé mají současně možnost nahrávat své prezenční hodiny přímo ve třídě a zpřístupnit je všem (mohou být stejně tak užitečné žákům v prezenční výuce, jako těm mimo školu) v rámci Týmu, kde vedou všechny své výuky (viz Pojetí Týmu dále).
Při návrhu celé koncepce bylo též klíčové navržení vhodného pojetí Týmů. Pro předměty se nabízelo hned několik možností, z nichž 3 připadaly nejvíce v úvahu (níže jsou seřazeny podle rozsahu výuky)
Asi není nutné tu nyní rozebírat výhody a nevýhody uvedených návrhů. Co je však dobré zmínit, je to, že výše uvedený výčet je nejen seřazen podle rozsahu výuky v rámci daného týmu, ale též podle pokročilosti učitelů pracujících s danou platformou a také z hlediska náročnosti na jejich participaci v Týmech. Jinak řečeno varianty 1 a 2 jsou vhodnější pro začátečníky doposud nepracující s platformou Microsoft Teams, nebo jen omezeně či krátce, kdy mají celý Tým zcela pro sebe a nesdílejí jej s jinými učiteli. Naopak varianta 3 vyžaduje participaci více učitelů učících spolu ve třídě konkrétní předmět. Nejnáročnější na kooperaci je bezesporu varianta 4, kdy v jednom Týmu může být naráz klidně 15–20 učitelů. Nutné je také myslet na celkový počet školních předmětových Týmů, který může jít v případě variant 1, 2 až do stovek, u 3 a 4 to jsou spíše desítky.
Naše škola se nakonec rozhodla pro variantu 2.
V této souvislost zbývá ještě dodat, že výše uvedenou taxonomii lze stejně tak využít pro Týmy projektů, kroužků, doučování apod.
Vedle předmětů by měly mít svůj Tým také vedení školy, předmětové komise, či jakékoliv další školní skupiny učitelů a žáků, které potřebují pracovat týmově.
Jakmile máme rozmyšleno pojetí předmětových Týmů, je potřeba zvolit jejich vhodnou variantu a typ. Pro předmět bude patrně nejvhodnějším typem „Třída“ i vzhledem k tomu, jaké části tento typ obsahuje (Poznámkový blok předmětu, Zadání, Známky ad.). Pro Týmy komisí pak spíše „Profesionální vzdělávací komunita (PLC)“, pro třídní Týmy typ „Jiné“ atp.
 |
| Nabídka typů Týmů při jejich vytváření v Microsoft Teams |
Při návrhu celé koncepce v souvislosti s nastavením, resp. rozsahem předmětových Týmů, jsme pro učitele vytvořili 2 varianty, základní (BASIC) a pokročilou (ADVANCED) s tím, že základní je povinná a měli by ji zvládnout všichni učitelé, pokročilá je volitelná pro ty zkušené či odvážné.
Základní varianta Týmu obsahuje Příspěvky (kanály), Chat, Soubory, Kalendář a Hovory (videokonference), pokročilá varianta navíc Poznámkový blok předmětu, Zadání a případně další aplikace v rámci Teamsů.
Vedle různých modelů výuky a pojetí Týmů je neméně důležitá také zvolená jmenná konvence. A nejen pro Týmy, ale pro celou školní infrastrukturu. Prvotní název Týmu se totiž projeví v adrese, která se k němu vytvoří, např. pojmenování „rok-trida-ucitel“ pak získá adresu rok-trida-ucitel@domenaskoly.cz.
Skupinové pojetí je základem pro skupinovou komunikaci a sdílení v rámci celé školy, a to jak pro žáky, tak učitele. Jinak řečeno s více žáky a učiteli komunikujete, sdílíte a organizujte setkání výhradně přes skupiny (skupinové e-maily). Svou skupinu mají žáci jedné třídy (např. roknastupu-nazevtridy@domenaskoly.cz), učitelé jedné komise (nazevkomise@domenaskoly.cz), všichni učitelé (ucitele@…), členové projektu (nazevprojektu@…) atd. Změny pak následně probíhají pouze v rámci skupin (přidání, odebrání členů), nastavení sdílení souborů a složek a při komunikaci zůstávají neměnné.
Na začátku je též důležité jednoznačně určit, které systémy se budou používat v hybridní výuce a které nikoliv a jaká bude jejich role i to, jak se budou používat. A tento výčet pak následně komunikovat vedení školy a zástupcům předmětových komisí.
V první řadě jde o soulad mezi školním informačním systémem (Bakaláři) a platformou školního vzdělávacího prostředí (Microsoft 365) a přesné nastavení jejich používání. Například tak, že Bakaláři nebudou primárním nástrojem pro komunikaci mezi učiteli a žáky v rámci předmětu, ale primárním nástrojem pro hodnocení a rozvrh, podle kterého se bude řídit možné plánování výuky pomocí videokonference apod.
Žáci jsou následně seznámeni se zásadami chování v online prostředí školy. Jde zejména o pravidla komunikace, především té e-mailové (jak mají komunikovat e-mailem s učiteli a dalšími zaměstnanci školy), nebo jak se mají chovat při videokonferenci.
Učitelům i žákům je současně nutné zdůraznit, že pro školní e-mailovou komunikaci musejí používat výhradně svůj školní e-mail a že přesměrování na ten soukromý není akceptováno.
Součástí přípravné fáze je též plán a proškolení učitelů a žáků. Jeho forma a rozsah do značné míry souvisí s aktuální pandemickou situací a s tím spojenými konkrétními scénáři implementace.
Na ně a další fázi – konkrétní na zavádění hybridní výuky – se podíváme příště.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Hybridní vzdělávání.
Ostatní články seriálu:
