Hybridní vzdělávání v době postpandemické

Anotace

Nám dobře známý veterán distančního vzdělávání, dlouholetý profesor britské Open University, nyní konzultant působící v kanadském Ontariu (nejčastěji pro výzkumnou agenturu Contact North) Tony Bates publikoval v nedávné době sérii článků zabývajících se tím, jak bude vypadat vzdělávání v době postpandemické – 10 Lessons for a Post-Pandemic World from Covid-19 for Canadian universities and colleges [1]. Hlavní orientace je sice na kanadské vysoké školy, mnohé se však dá zevšeobecnit. Vyberu pár zajímavých myšlenek.

Asi hlavním sdělením je očekávatelné zvýšení využití distančních forem vzdělávání. Následující graf ukazuje Batesův odhad budoucího vývoje forem organizovaných plně online a kombinovaných (blended), které nově označujeme jako hybridní.

Vývoj kombinované (hybridní) a online výuky podle Batese

Bates zjevně nepředpokládá do budoucna příliš velký růst výuky realizované plně online. Ta bude i nadále vhodná hlavně pro vzdělávání dospělých (pracujících). Střední a základní virtuální školy proto budou něčím docela výjimečným. A to navzdory tomu, že všechny školy byly nuceny během krize nějakou dobu učit čistě distančně. Zato formy kombinované se stávají stále více naprostou samozřejmostí (u kanadských VŠ Bates očekává jejich nasazení u ¾ všech kurzů). Je prokázané, že kombinace prezenční a online výuky má vyšší efektivitu než každá z obou forem samostatně [2].

Zároveň ale dochází k významné proměně toho, jak kombinované formy ve skutečnosti vypadají. Změnu velmi pěkně na blogu GP Strategies popsal Matt Donovan (Blended Learning’s New Definition) [3].

Podstatu názorně ukazuje obrázek, který použil jako podklad pro tento videotutoriál.

Blended Learning’s New Definition for the Digital Learning Journey

Snad není příliš obtížné porozumět. Dříve jsme kombinovanou výuku chápali jako souhrn většího počtu různých diskrétních složek (třeba frontální výklad + online cvičení + projekt + písemka ad.), to vše podporované vhodným LMS (např. Moodle). Se zvyšující se komplexností a efektivitou online vzdělávání dochází ke změně. Výuka již není budována jako spojení nezávislých částí, s nimiž žák pracuje odděleně. Je postavena jako souhrn soustavně propojených aktivit tak, aby jejich celkový dopad umocňoval výsledek. Má-li to fungovat, je třeba dosáhnout mistrovství v ovládání různých sofistikovaných funkcí současných systémů řízení výuky (platforem), umět integrovat různé další použitelné aplikace, a hlavně odhalit taje digitální pedagogiky.

Jak známo historie se často opakuje. Proto nás nemůže překvapit, zjistíme-li, že skoro stejně již v roce 2011 popisoval důvody, proč je třeba vnímat blended learning jako pojem zastaralý, dostatečně nevystihující podstatu problematiky, profesor Wheeler (viz Nový pohled na osobní vzdělávací prostředí). Cituji:

„Blended learning (v zavedeném tradičním smyslu) představuje kombinaci vzdělávacích aktivit, které vedou studenty k učení přímo ve třídě i distančně obvykle prostřednictvím technologií. Tvrdím, že toto pojetí blended learningu – minimálně jako koncepce – je zastaralé, protože hranice mezi lokálním a distančním jsou stále méně patrné. Nedostatky vzdáleného přístupu byly překonány. Mí studenti dnes pracují bez ohledu na čas v prostoru, který přesahuje školu a domov. Používají tytéž, nebo podobné, technologie doma, ve škole, na cestě – kdykoli je třeba. Na místě záleží stále méně a méně. Technologie jsou stále jednodušší, otevřenější a dostupnější. Studenti jsou spojeni se svými vrstevníky, učiteli a s výukovými materiály novým, ničím neomezovaným dynamickým způsobem.“ [4]

Další sdělení Tonyho Batese již jen bodově:

• Zavření škol a nutnost učit na dálku ukázalo velkou potřebu dalšího vzdělávání učitelů.
• Totéž platí pro pomoc a podporu učitelům. Všichni samozřejmě chápeme, že skokem změnit výukové metody není vůbec snadné. Ti učitelé, kteří alespoň částečně používali kombinované metody již před krizí, na tom byli lépe.
• Byla zviditelněna potřeba změnit způsob hodnocení. Místo známkování výsledků průběžné sledování práce žáka založené na analýze dat – formativní hodnocení.
• Konečně jsme si uvědomili, jaké výhody přinášejí volně dostupné výukové materiály (OER).
• Ukázalo se, že je třeba se zabývat vybavením všech žáků technologiemi i připojením (infrastruktura). To souvisí s prohlubováním rozdílů – znevýhodnění žáci mají mnohem horší podmínky pro online výuku.
• Ukázalo se, že pro úspěšné využití technologií potřebuje škola mít kvalitního administrátora a ICT metodika.
• Ukázalo se, že škola potřebuje mít vizi a flexibilní plán dalšího vývoje využití technologií.
• Za účelem správného nastavení hybridní výuky je třeba sbírat data a realizovat systematický výzkum této nové metodiky.