OECD nedávno publikovala další zprávu vytvořenou na základě sekundární analýzy dat mezinárodního šetření PISA 2018, jež bylo primárně orientováno na čtenářskou gramotnost, která integruje digitální kompetence [1]. To se projevuje zkoumáním dovedností nového typu založených na porovnávání různých textů na stejné téma vzájemně si odporujících a lišících se z hlediska kvality a důvěryhodnosti. Opět v ní převládá zjištění, že vyšší využívání technologií má negativní dopad na výsledky, což víme již od roku 2015 (viz OECD: Žáci, počítače a učení). Ukazuje se však, že to neplatí plošně. Na rozdíl od předchozích analýz (naposledy česká Sekundární analýza PISA 2018: Well-being žáků, třídní klima, používání ICT a vnímání role učitele) se tato zpráva snaží zkoumat i odlišný vliv různých výukových aktivit, což je informace zvláště důležitá pro učitele. Podívejme se, co je v ní zajímavého.
Digitální nerovnost
V členských státech OECD má doma k dispozici počítač s připojením k internetu průměrně 88 % žáků, v rozvojových zemích je to méně než polovina (na venkově dokonce méně než 20 %). Jaký vliv má tato skutečnost na jejich schopnost rozlišovat při čtení mezi fakty a názory, ukazuje následující přehled. Vyčteme z něj i to, že naši žáci jsou sice velmi dobře vybaveni, ale tato kompetence jim přesto z velké části chybí (mediální gramotnost).
Vztah mezi přístupem k digitálním zdrojům z domova a schopností rozlišovat mezi fakty a názory (Figure 2.3) |
Digitální gramotnost ve výuce
V rámci zemí OECD 54 % žáků tvrdí, že ve škole probírali, jak rozpoznat zkreslenou informaci, u nás je to přibližně polovina (Table B.2.6). Z výsledků (výše) to vypadá, že i tam, kde se ve škole tomuto tématu věnují, není výuka příliš efektivní. Celkově z dat vyplývá, že výsledky žáků ze vzdělávacích systémů, které věnují větší prostor mediální gramotnosti, jsou lepší.
Žáci dostali za úkol reagovat na mail známého mobilního operátora, který sliboval účast v soutěži s možností vyhrát chytrý telefon. Žádal otevřít odkaz a vyplnit formulář s osobními daty. Jednalo se tedy o typický phishing. V průměru 40 % žáků (u nás 38,4 %) v rámci zemí OECD to považovalo za vhodné či velmi vhodné (Table B.5.11). Jen třetina by tento mail neprodleně smazala (u nás 34,3 %).
Rozdíl mezi papírovým a digitálním čtením
Žáci, kteří čtou papírové knihy, mají lepší výsledky než ti, kteří čtou jen digitálně. Nejlepších výsledků však docilují ti, kteří oba způsoby vhodně kombinují.
Učitelská praxe
Znevýhodnění žáci, kteří mají typicky i horší výsledky, dostávají v rámci výuky čtení ve většině zemí od učitelů méně stimulující zadání. Pozitivní vliv na čtenářské schopnosti má beletrie a delší texty, negativní ve většině zemí délka času stráveného s digitálními přístroji pro přípravu do školy. Pozor ale, výjimkou je Austrálie, Dánsko, Korea, Nový Zéland a USA, tedy země z vyšších příček celkových výsledků.
Je evidentní, že právě učitelská praxe má zásadní vliv na výsledky. Opakovaně mluvíme o tom, že výuka zaměřená na kompetence pro 21. st. vyžaduje jiný přístup ze strany učitelů (nová či digitální pedagogika). Cestu ukazuje např. laterální čtení. PISA tuto skutečnost reflektuje. Již samotná konstrukce testů a dotazníků 2018 to dokazuje. Poprvé bylo zjišťováno i to, které výukové aktivity žáci dělají, což přineslo velmi zajímavá zjištění.
Vliv výukových aktivit
Na výběr měli žáci 10 aktivit: herní simulace, publikování práce na školním webu, dělání domácích úkolů na školním počítači, využití školního intranetu, využití výukových aplikací, použití školních počítačů pro týmovou spolupráci a komunikaci se spolužáky, cvičení či dril při výuce cizích jazyků či matematiky, využití e-mailu ve škole, online chat ve škole, vyhledávání informací na internetu k výukovým účelům. Souvislost s výsledným skóre v rámci čtenářských dovedností ukazuje následující graf.
Vztah mezi úrovní čtenářských dovedností a typem výukových aktivit realizovaných prostřednictvím digitálních přístrojů (Figure 6.13) |
I když jsme si celkového závěru již delší dobu vědomi, je to zjištění dost deprimující. Jen jedna aktivita se ukázala mít převažující pozitivní dopad – vyhledávání informací na internetu k výukovým účelům. Když se ale na ni podíváme blíže, zjistíme, že třeba zrovna u nás to neplatí.
Čtenářské dovedností a vyhledávání informací na internetu k výukovým účelům (Figure 6.14) |
Existuje tedy docela dost důvodů, proč se daleko více zabývat tím, za jakých podmínek je ta která aktivita přínosná. Nesmíme zapomenout též na to, že se zde jedná jen o jednu složku výukových výsledků (čtení).
Závěr
Jistě budou moc zajímavé výsledky zjišťování vlivu digitální gramotnosti i na jiné obory. PISA 2022 připravuje kromě hlavní orientace na matematiku též moduly zaměřené na tvořivé myšlení, finanční gramotnost a ICT. Dodatečně bude dle sdělení Andrease Schleichera na webináři spojeném s publikováním této zprávy zařazen též modul věnovaný dopadům pandemie.
Snad se podaří vliv vzdělávacích technologií odhalit daleko detailněji. Je to nejsnazší způsob, jak ovlivnit učitelskou praxi, mnohem účinnější než všechny naše teorie, které opakovaně předkládáme.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.