Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > 20 důvodů, proč používat Wikipedii ve škole
Odborný článek

20 důvodů, proč používat Wikipedii ve škole

7. 9. 2022 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Jaroslav Mašek
Tento článek je součastí seriálu: Tvoříme Wikipedii

Anotace

Proč používat Wikipedii ve škole se žáky a učiteli? Co tím získáme? A o co přijdeme, když ji používat nebudeme?
 

Pokud ve škole stále využíváte Wikipedii pouze pasivně (needitačně), nebo její používání žákům dokonce zakazujete, možná jste si jen dostatečně neodpověděli na otázku proč ji používat, a nejen pasivně, ale také aktivně, tj. podílet se na zlepšení jejího obsahu. Následující text nabízí důvodů hned 20.

  1. Stanete se součástí jedinečné komunity wikipedistů.

    Poznáte lidi, kteří se snaží o zkvalitnění Wikipedie a dodržování jejích pravidel. Wikipedisté vám navíc mohou pomoci při práci s Wikipedií.

  2. Poznáte, co obnáší tvorba encyklopedického zdroje.

    Při rozšiřování obsahu Wikipedie žáci zjistí, že je rozdíl mezi psaním encyklopedického hesla, odborného textu nebo blogu.

  3. Rozšíříte možná poslední objektivní, nezávislý, otevřený zdroj.

    Úpravami Wikipedie navždy zanecháte svou digitální stopu v jedinečném projektu, který dokázal tak dlouho přetrvat jen díky dobrovolníkům (wikipedistům), kterým dává smysl jej udržet a vylepšovat pro ostatní.

  4. Poznáte, jak vypadá individuální i skupinová tvorba terciárního zdroje.

    Psaním Wikipedie se žáci nejen naučí vytvářet encyklopedická hesla, ale současně zažijí zkušenost plynoucí z tvorby otevřeného zdroje, který může kdokoliv kdykoliv upravit. 

  5. Umožníte žákům blíže se seznámit s otevřenými licencemi.

    Použitím konkrétních variant licencí Creative Commons na Wikipedii a v dalších projektech Nadace Wikimedia umožníte žákům lépe pochopit jejich smysl při ochraně obsahu a vymezení pravidel, jak s tímto obsahem nakládat.

  6. Práce se zdroji začne dávat větší smysl.

    Při práci s hesly na Wikipedii a se zdroji, kterými jsou tato hesla opatřena, mohou žáci lépe pochopit rozdíly mezi těmito zdroji i důvody, proč jsou v nich zastoupeny jak ty primární, tak i sekundární, a jak se liší od těch terciárních (článků na Wikipedii nebo hesel v jiné encyklopedii).

  7. Zlepšíte digitální gramotnost.

    Registrace, seznámení se s uživatelským prostředím a platformou MediaWiki, na které běží Wikipedie, úprava hesel pomocí vizuálního editoru a wikikódu (značkovacího jazyka používaného na Wikipedii), práce s wikilinky (odkazy na články Wikipedie) nebo vkládání referencí (zdrojů) do hesel jsou konkrétními příklady digitální gramotnosti, kterou mohou žáci při tvorbě Wikipedie zlepšit.

  8. Žáci uplatní jazykové kompetence při tvorbě hesel v rodném jazyce.

    Pravopis, typografická pravidla, encyklopedický styl, vzhled a struktura hesla jsou některé z oblastí pro rozvoj či doplnění těchto kompetencí.

  9. Rozšíříte jazykové dovednosti v cizích jazycích.

    Jazykové dovednosti mohou žáci zdokonalit zejména při překladu hesel – např. z anglické či německé Wikipedie do české, nebo jejich doplnění přímo v konkrétní cizojazyčné Wikipedii.

  10. Budete rozvíjet informatické myšlení.

    Při tvorbě hesel žáci uplatní některé z principů informatického myšlení, jako například dekompozici (schopnost rozdělit tvorbu článku na části), rozpoznávání vzorů (při návrhu struktury článku), abstrakci (při rozhodování o tom, které informace jsou relevantní a které lze vypustit).

  11. Vylepšíte měkké dovednosti.

    Z měkkých dovedností (soft skills) mohou žáci zlepšit komunikaci a týmovou práci během skupinové editace, time management při tvorbě nebo překladu nových hesel, organizační dovednosti během týmové práce ad.

  12. Využijete odbornost při zkvalitnění obsahu Wikipedie.

    Každý žák je odborníkem v nějaké oblasti či odvětví, kterým se dlouhodobě věnuje nebo se o ně zajímá. Tuto odbornost, bez ohledu na to, jak vysoká je, může uplatit při zkvalitnění obsahu Wikipedie rozšířením či úpravou hesel vztahujících se k dané odbornosti.

  13. Posunete zájem na další úroveň.

    Pokud se žáci zajímají o konkrétní osobnost, téma či oblast v jiných sociálních sítích, mohli by svůj zájem rozšířit i na Wikipedii pomocí kontroly a následného doplnění, vylepšení nebo opravy příslušných hesel.

  14. Podpoříte personalizovaný přístup ke vzdělávání.

    Ne všichni žáci musí nutně psát encyklopedické články do Wikipedie nebo je vytvářet pomocí překladu. Někteří mohou pro články pořizovat vhodné fotografie, jiní mohou tyto fotografie upravovat a vkládat do databáze Wikimedia Commons, a další mohou pro články na Wikipedii vytvářet datové položky v projektu Wikidata. Nechte žáky vyzkoušet více různých aktivit a objevte s nimi ty, ke kterým mají nejblíže a budou je nejvíce bavit.

  15. Povedete žáky k pravidelné tvorbě.

    Mnoho nových wikipedistů s psaním Wikipedie začne, ale jen malá hrstka u ní zůstane a edituje pravidelně. Pravidelná tvorba obecně není snadná a zabere hodně času a úsilí. Cesta k ní však může zpočátku vést přes nepravidelnou pravidelnost. Zkuste se k psaní Wikipedie se žáky čas od času vracet. Možná pak sami začnou editovat pravidelně.

  16. Snížíte povrchnost při práci s informacemi a zdroji.

    Zkoumáním a zkvalitňováním zdrojů u hesel na Wikipedii můžete zvýšit zájem žáků o danou problematiku a vést je k tomu, aby u konkrétního hesla neskončili, ale využili uvedené zdroje pod ním nebo hledali lepší. Není chybou, pokud žáci pro své studentské práce používají texty z Wikipedie, chybou je, pokud je používají výhradně bez toho, aniž by dokázali posoudit jejich kvalitu a rozsah nebo měli osobní zájem to udělat.

  17. Zlepšíte mediální gramotnost a kritické myšlení.

    Například tím, že žáci dokážou posoudit, zda je dané téma či osobnost dostatečně encyklopedicky významná, aby o ní existoval článek v encyklopedii, zda jsou použité zdroje nezávislé a věrohodné, zda je dodržován nezaujatý úhel pohledu, který zdroj je primární, sekundární a terciární ad.

  18. Propojíte více vzdělávacích oblastí (výuka s Wikipedií napříč předměty).

    Není mnoho konceptů, které dokážou propojovat vzdělávací oblasti tak, jako to dokáže právě Wikipedie, která je ideálním, ne-li nejvhodnějším nástrojem pro integraci technologií do všech oblastí vzdělávání napříč předměty a obory.

  19. Zapojíte více učitelů nejen z vaší školy.

    Vymyslete projekty, ve kterých bude jedním z výstupů úprava Wikipedie a pozvěte své kolegyně a kolegy, aby se k vám připojili a každý zastřešil tu oblast, kterou zná nejlépe. Svou roli zde najdou jak učitelé českého jazyka, cizích jazyků, přírodovědných, humanitních, technických i netechnických předmětů, tak učitelé informačních technologií.

  20. Uděláte něco pro sebe i pro druhé.

    Na editaci Wikipedie je krom mnoha jiných věcí krásné to, že současně děláte něco pro sebe i pro druhé.

    Jak řekl Martin Luther King jr.: „Životní nejtrvalejší a nejnaléhavější otázka zní: Co děláte pro druhé?“

    Až vám tedy někdo položí otázku: „A co vy ve škole děláte pro druhé?“ budete moci odpovědět: „My píšeme Wikipedii.“

Učitelé jako ambasadoři Wikipedie

Wikipedie je jedinečným konceptem, který vedle svého hlavního záměru otevřené encyklopedie dokáže propojovat lidi napříč tématy a obory a rozvíjet jejich kompetence v čele s tou digitální. Nabízí nám příležitost, jak komplexně integrovat technologie do všech oblastí vzdělávání a tyto oblasti s technologiemi vzájemně propojovat. Učitelé by proto měli být její ambasadoři a nikoliv odpůrci. Svou odbornost mohou uplatnit při editačních i needitačních aktivitách s Wikipedií a současně být pro žáky mentory, kteří jim prostřednictvím Wikipedie pomohou objevovat nové příležitosti.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jaroslav Mašek

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.