Když jsme v prosinci roku 2022 začali se studenty a studentkami Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity poprvé psát Wikipedii v rámci jejich předmětu Psaní odborných textů, o generativní AI jsme ještě neuvažovali. Bylo jen pár dní od uvedení první veřejné verze ChatuGPT a na jeho zapojení v rámci tvorby Wikipedie se zdálo býti příliš brzo.
O rok později už ale byla situace diametrálně odlišná. S postupným vývojem velkých jazykových modelů se čím dál tím víc utvářela i naše představa toho, jak by jejich integrace ve spojení s Wikipedií mohla vypadat. V té době už studenti generativní AI běžně používali jak při svém studiu, tak i mimo něj, a bylo jasné, že jej zkusí zapojit i v případě psaní encyklopedických hesel v našem kurzu. A my si řekli, že jim v tom nebudeme bránit. Právě naopak. Že jim nabídneme konkrétní scénáře, jak generativní AI do tvorby Wikipedie co nejefektivněji začlenit, a přitom dodržet její pravidla a principy. Snažili jsme se o to, aby pochopili, že AI chatbot není od toho, aby za ně psal encyklopedické texty, ale aby se stal jejich asistentem v různých fázích přípravy encyklopedických textů.
„Když dobře zadáte svůj prompt a necháte AI chatbota, aby napsal článek na Wikipedii za vás, já to nepoznám. Nikdo to nepozná. Ani žádný generátor AI plagiátorství to nedokáže odhalit na 100 procent,“ říkám na úvod 2. lekce kurzu psaní Wikipedie, zaměřené na využití generativní AI, svým studentům. Od začátku k nim chci být zcela upřímný. Jedním dechem ale dodávám: „Popravdě, ani to dělat nechci a nebudu. Nejsem tu od toho, abych vás kontroloval. Náš vztah je postaven na důvěře. Spoléhám na vás, že ji nezklamete.“
A poté následuje moje prosba: „Buďte prosím při využívání umělé inteligence zcela transparentní. Uvádějte otevřeně, kdy, kde a jak konkrétně jste generativní AI při tvorbě Wikipedie použili. Bez této transparentnosti bychom jen stěží dokázali zachovat původní koncept Wikipedie, který je postaven na tom, že jde o svobodnou, volně dostupnou, otevřenou encyklopedii, která je vytvářena, diskutována a kurátorována výhradně lidmi. A tak by to mělo zůstat napořád.“
Je to taková hra na fair play, při níž doufám, že na ni studenti přistoupí. Protože na rozdíl od jiných her, kde na konci proti sobě stojí vítězové a poražení, v té naší je závěrečná skupina jen jedna, tvořená buď vítězi, nebo poraženými.
Základ kurzu Wikipedie a AI tvoří mé dva články na toto téma, konkrétně 10 pravidel využití AI chatbotů při psaní Wikipedie a 10 způsobů využití AI chatbotů při psaní Wikipedie. Nechybí v něm ani vlastní ukázky vybraných scénářů s komentářem a následným předáním mých zkušeností studentům.
V jakých situacích a jak konkrétně nakonec studenti generativní AI při vytváření svých článků na Wikipedii použili? To shrnuli ve svých reflexích, kde detailně jednotlivé scénáře a způsoby popsali. Jedná se o osobní zpovědi, které odhalují, jak se k této technologii staví a zda jim umělá inteligence skutečně v jejich tvorbě Wikipedie pomáhá, v čem jsou podle nich její silné a kde naopak slabé stránky. Pojďme se na tři vybrané reflexe, které do značné míry shrnují většinu ostatních, podívat.
Studentky Viktorie a Adriana se snažily využít generativní AI pro hledání možného hesla, které by mohly následně vytvořit, veškeré odpovědi však byly nepoužitelné. AI jazykový model se však dle jejich zjištění ukázal vhodný a poměrně efektivní při návrhu vhodné struktury encyklopedického hesla, která byla jasná, srozumitelná a jednotlivé části na sebe logicky navazovaly. Nástroje generativní AI také použily k vyhledávání odborné literatury. AI chatbot sice vygeneroval řadu zahraničních zdrojů, ty však nebyly dohledatelné, a české zdroje nenabídl vůbec.
Studentky si nakonec musely najít vhodné, zatím nezpracované heslo samy, vyhledat si k němu potřebné sekundární zdroje a na základě jejich studia si též vytvořit vlastní strukturu encyklopedického hesla. Využití AI ve své reflexi shrnují takto: „Můžeme s jistotou tvrdit, že využívání AI a práce s ní byly časově náročnější než naše vyhledávání bez jejího použití. V našem případě tedy AI neměla na psaní současného hesla žádný vliv.“
Ema a Michaela se rozhodly využít AI při návrhu struktury hesla, včetně kapitol a podkapitol, při vyhledávání zdrojů, které však musely pečlivě kontrolovat a vyřadit velké množství těch, které neodpovídaly potřebným požadavkům, dále při překladu těchto zdrojů z různých cizích jazyků a také ke kontrole a úpravě pravopisu vlastních připravených textů či k návrhu stylistických úprav těchto textů, které však vždy pečlivě zvážily a ne vždy použily.
Využitím AI tak ušetřily čas při překladech a organizaci textu, mohly efektivněji zpracovávat informace a rychleji najít vhodné zdroje. Na druhé straně bylo vždy zapotřebí ověřit poskytnuté informace, které byly často neaktuální nebo nepřesné. Také se nevyhnuly manuální kontrole navržených textů, aby byly v souladu s encyklopedickým stylem.
Závěrem uvádí: „Celkově hodnotíme využití AI jako pozitivní. Pomohlo nám zefektivnit práci a udržet kvalitu hesla na dobré úrovni. Umělá inteligence se ukázala jako užitečný nástroj při tvorbě odborného textu, ale zároveň nás přinutila zůstat kritickými při jejím využívání.“
Pro Lukáše a Petra se generativní AI stala klíčovým nástrojem v několika fázích přípravy jejich encyklopedického hesla. Struktura článku, kterou jim AI navrhla, se stala pevným základem, na kterém mohli dále stavět. Generativní AI taktéž využili při návrhu první věty úvodní definice hesla, jež následně upravili do vhodného encyklopedického stylu.
Důležitou roli sehrála AI i při překladu zahraničních zdrojů a encyklopedických hesel z dalších jazykových verzích Wikipedie. Nabídnuté překlady pak stačilo pouze zkontrolovat. Použití AI se jim též osvědčilo při vyhledávání odborných zdrojů, které pečlivě ověřovali a vyhodnotili jejich potřebnou relevanci. Jak závěrem shrnují: „AI je účinným nástrojem, který dokáže ulehčit mnoho úkonů spojených s psaním encyklopedického textu.“
Výše popsané zkušenosti mi mimo jiné připomněly, co radím v kurzu studentům: „Při zapojení generativní AI není cílem vyzkoušet desítky různých AI nástrojů nebo zabřednout do několikahodinové komunikace s vybraným AI chatbotem. Cílem je napsat encyklopedické heslo. Pokud tedy po několika pokusech zjistíte, že výstupy AI nikam nevedou, zkuste jinou, například tradiční cestu v podobě ručního vyhledávání informací.“
Na tomto místě stojí za zmínku slova Carla Iacona z článku Krize vnímání AI podle Carla Iacona: „Nejde jen o to vědět, jak nástroj používat – jde o to mít schopnost si předem představit jeho možnosti.“
Jak se ale ukazuje, a vyplynulo to i z mnoha studentských reflexí, ani AI gramotnost sama o sobě nestačí.
Na závěr mého teoretického úvodu k AI se studentům snažím vysvětlit, že jejich psaní Wikipedie není soutěží v dokonalosti: „Nejde nám o to, abyste vytvořit dokonalý článek. Nesoutěžíme o nejlepší článek na Wikipedii. Raději vytvořte nedokonalý text, který bude váš vlastní, než abyste si nechali vygenerovat text od AI v dokonalém encyklopedickém stylu a ten poté použili místo toho svého. Nehodnotíme dokonalost velkých jazykových modelů, hodnotíme vaši lidskou tvorbu, jakkoliv může být – a zpočátku asi i bude – nedokonalá.“
Lidská tvorba Wikipedie a hodnota této tvorby je zkrátka zcela zásadní, a je proto nezbytné ji studentům neustále zdůrazňovat, a také je ocenit, když se o ni snaží. Právě na Wikipedii jejich publikované texty následně nevylepší žádná AI, ale zase a jen lidé v podobě pokročilých wikipedistů.
A v tom je také celá její krása.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Umělá inteligence.
Ostatní články seriálu:
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
